Cesta do nemožna

Vizuální velmi stylizovaná koláž se starožitnou magií znázorňující poetiku průkopníka filmu Georgese Mélièse (Cesta do neznáma z 1904) . Vyvolává to poetiku nedokonalých triků z počátku kinematografie, ale film stál 19 milionů korun a většina obrazu je zpracována na počítačích. Celkově je to občas nesoudržné. Na osudy Štefánika vzpomíná vymyšlený pražský filmař Otakar Kubánek. je to zároveň trochu groteska, sci-fi. Štefánikovo šestinásobné zdolání Mount Blancu je pro mě nepochopitelné , jak ho to mohlo bavit. Pobavilo mě, že během svého pobytu na Tahiti zamýšlel ostrov zakoupit a zřídit " nové Slovensko", nebo jak se Meliesovi když se rozzuří zvětší hlava. Konspiračním teoriím o smrti hrdiny se film naštěstí nevěnuje. Historická fakta občas nedodržuje. (04.02.2021)

Kde to bolo točené? V nejakom zahúlenom bare? Ten dymový opar za tri koruny má byť akože prejavom umenia alebo ide o rozpočet na úrovni večerníčka? Ako píše Dzeyna, toto je fakt otrasné spracovanie, amatérske, lacné a pre diváka hlavne neatraktívne. A nemalo by ísť predovšetkým práve o toho diváka? A že tam dávali groteskné scénky je nie len na škodu, ale ozajstnou trápnosťou, sám so pociťoval stud za tých hercov, ktorí to museli stvárniť. (31.07.2020)

Vopred si musíte ujasniť, že idete na vysoko štylizovaný film, kde sa nesmiete dívať na jeho efekty optikou nejakej technickej kvality. Triky sú husto nedokonalé, ťahajú možno až oči, ale v rámci celku, ktorý pripomína mix Karla Zemana, Wesa Andersona alebo Baza Luhrmana a ďalších, sú nakoniec funčké. Aspoň v rámci domácej kinematografie. Problém je v tom, že postava M.R.Š. by vydala materiálom na 10-dielny seriál, ktorý by bol aj tak dejom poriadne nahustený a táto hodinka a pol aj s titulkami je skutočne pohľad na naše dejiny letom-svetom. (02.11.2019)

Plne súhlasím s komentárom, ktorý dal Flego! Doteraz som videl dokumenty o Štefánikovi len vo veľmi vážnom duchu, toto bolo trocha odľahčené, ale nie dehonestujúce. Dokonca sa podarilo dosiahnuť aj určitú atmosféru tých časov. Moja obľúbená scéna je s gumeným opekacím krokodílom, pri ktorej mi zabehlo a začal som sa dusiť... skoro ako Štefánik. (12.12.2020)

Je na tom nepřehlédnutelně vidět spousta snahy a dobrých úmyslů, což prostě nedokážu neocenit. Přijde mi dost smutné, že většina (nejen) současných českých filmů má asi tak o tisíc vizuálních nápadů míň než tento. Občas je té výtvarné stylizace ale až zbytečně moc, takže to nejednou může působit samoúčelně a rušivě. Navíc mě to nikdy nedokázalo svým značně zkratkovitým dějem naplno strhnout (tedy když nepočítám kratičkou scénu s nahou Sárou Affašovou...). 55 % (16.01.2021)