Aquaman a stratené kráľovstvo

Aquaman a ztracený čas. Jedničku jsem ještě skousnul, ale tohle pokračování mě fakt minulo. Jasně, věděl jsem předem že nejsem cílovka, ale byl jsem zvědavý aspoň na potenciálně působivý vizuál. No, bohužel to nevyšlo, animáky totiž už zhruba od deseti let zrovna moc nemusím. A tohle je de facto ryzí animák, do kterého jen byli dodatečně nějakými hollywoodskými černomagickými triky implantováni živí herci. Něco jako třeba Avatar, ale ten je aspoň estetický, kýčovitě krásný, zatímco tohle je pouhá bezduchá šablonovitá komerčárna, zasviněná ještě trapným "humorem", trapnými scénami z Aquamanova rodinného života a "nenápadně" podsouvanými ekohysterickými kydy. "Aquaman sucks!". (30.01.2024)

// Neškodná zábava pro masy, která se sice nemůže rovnat zlatému standardu komiksových filmů (a vlastně ani jedničce), ale ve srovnání s většinou těch letošních to byl takřka balzám na velmi ztrápenou duši. Lepší hlášky, míň doslovnosti a delší setrvání v té hororové/lovecraftovské oceánské mytologii, a byl bych skoro i nadšený. Takhle mě to v první půlce namlsalo, jenom abych se později u bizarně sestříhané buddy komedie s Momou a Wilsonem maličko nudil. 6/10 a je dobře, že si teď DC dá rok a půl pauzu. 2025 bude dobrej, věřím. (21.12.2023)

Příjde mi dost úsměvné, že Flash je všeobecně vnímán jako lepší film, než tady Aquaman a nebo Blue Beetle, né že by druhý Aquaman byl nějaký skvělý film, to né, ale přeci jenom, mi příjde lepší než ta hrůza s Ezrou. A rovnou vezmu to co mi na filmu nejvíc vadilo a to byl ten debilní humor, ať už jde o to, že na Momu chčije mimino a nebo chobotnice, to je humor z devadesátek a to je něco otřesného, otřesný je taky to jak se tady pojídají švábi. V tomhle směru, by mně moc zajímalo, na co přesně tvůrci mysleli. I když mohlo to být horší, Black Mantra taky mohl být přemožen tak, že by ho pochcalo mimino a chobotnice současně a následně by snědl švába, protože by to bylo fakt temný, cool a všichni by to určitě ocenili. Nicméně film se snaží fungovat, jako takový ten klasický buddy film, což se filmu i v polovině daří a byl tady i jeden dost dobrý moment, kdy mezi Arthurem a Ormem, vzniká nějaký ten bratský vztah, kdy Ormovi od mládi vymývali mozek a dělali z Arthura největší zlo, to bylo fakt dobrý. Po akční stránce, je to dost dobrý a každý akce, byla i dobře napínavá. Co rozhodně stojí za pochvalu, sou ty různý potvory, monstra a ke konci se objeví i Necroni z Warhammeru, ti byli celkem i slušní. No takže tohle je poslední film od toho "temného DC", spoléhám na Jamese Gunna, že DC zachrání a že s tím něco udělá, protože takhle určitě ne. (24.08.2024)

Zohľadním recenzie dvoch naj užívateľov a urobím z toho mix - vidieť toto v kine musel musel zážitok, vidieť to s odstupom času nebolo úplne že trápenie a miestami to bolo vtipné ale tá neodmysliteľná ekologická stopa to trošku pokazila, suma sumárum - film na ktorý fanúšikovia v kine budú spomínať vo veľmi dobrom...ale iba vďaka (d)efektom...príbeh a zvyšok neoslní, možno tak výber piesní, v konečnom zúčtovaní objektívnych 60% na čsfd...bohužiaľ, zázrak sa nekonal. (16.02.2024)

Na prvním dobrodružství z podmořského světa Atlantidy a dalších říší jsem si v kině bez přehánění ujel. Čerpal jsem z něj dobrou náladu celé dny, vzpomínal jsem na všechny hlášky a kombinaci s nápaditou akcí považoval za překvapení celé sezóny. Tenhle svět si proto zasloužil těžit okamžitě a čekat na neustále odkládané pokračování bylo trochu smutné, ale ještě víc zlověstné. Zprávy o problémovém natáčení a přepisování scénáře se nakonec projevily, protože tohle pravá dvojka není, tohle je jen opatrně dopovězený původní koncept. Vzhledem k tomu, že film hodně často připomíná akční videohru (myšleno nejen ve zlém, ale rozhodně i v dobrém), hodí se příměr k očekávání plnokrevné dvojky a místo toho v rukách veřejnosti přistane horkou jehlou šitý datadisk. Protože ve Ztraceném království se ztratil ten původní poctivě dobrodružný duch vyprávění, který, ať se zrovna vrtnul kam chtěl, dokázal nalákat do všech lokací a ke všem postavám. Dnes se jen dokončují linky z prvního dílu a žádné překvapení tu nečeká. Zčásti to není špatná volba, protože vztah Arthura s Ormem pro mě vždy tvořil hlavní (melo)dramatickou linku, ve které se sice okatě kopíruje předobraz Thora s Lokim od konkurence z Marvelu, ale proč spravovat něco, co funguje. Bohužel záporákem do party je Manta, prototyp charakteru, který je zlý, protože je zlý, křižuje sedmero moří těžkotonážní ponorkou a občas terorizuje svoji posádku. Nálada bezhlavého, téměř osmdesátkově vibrujícího vyprávění tak v tomto případě nenávratně mizí. Mrzí mě, že se Momoa s postavou, která se mu chvályhodně upravila na míru, loučí takhle polovičatě, ale díky Poseidonovi za to, že má smutně krácená série alespoň nějaký smysluplný a relativně uspokojivý konec. (02.04.2024)