Věc

Inteligentné päťdesiatkové sci-fi s hororovými prvkami a myšlienkou. Bolo by ale desivejšie a napínavejšie, nebyť tak ukecané, a keby sa koncentrovalo viacej na konfrontáciu ľudí s Vecou, než na ľudí medzi sebou (hlavne zbytočný milostný vzťah kapitána a asistentky). A poslednú tretinu mohli scenáristi zdramatizovať nápaditejšie, priniesť viac obetí. Takto iba preplynie k záverečným titulkom. (20.11.2011)

Hezká konverzačka, dokonce bez obvyklé filmové řeči, takže byste mohli uvěřit v autentičnost... Tím myslím, "jak se má točit, pro prvňáky": pohled na mluvícího zepředu, střih, pohled na odpovídajícího zepředu, střih... atd. Sice vám to dává pocit vtažení (jakoby mluvili na vás), ale natáčí se minimálně nadvakrát a divoce se stříhá. Řeč pak nenavazuje intonačně, dialogy jsou oddělené, prostě vidíte, "že se to hraje". Tady naopak režisér vedl herce ke skákání si do řeči, mluvení jeden přes druhého, překřikování se. Je to mile svěží, až na to, že zase tolik nemají co říci, takže vše působí dost ukecaně. Žena - objekt touhy hlavního hrdiny jede na trávě (furt se uchichotává bez důvodu), část posádky jede na perníku (podle stylu řeči), kdežto hlavní hrdina jede na chlastu. Ale dost to jako trénovaný alkoholik zvládá, a má jen takovou pózu. Kamera je trochu statická, střihů málo, stylizace skoro až divadelní. Prostředí mírně atraktivní, zápletka ušla, chování poněkud nelogické, ale v rámci béček slušné. P.S. přistupoval jsem k látce, jako bych neviděl dva remaky - nehodlám srovnávat. P. P. S. anebo jo, malá poznámka - narozdíl od obou remaků, zde je plně ospravedlněna přítomnost zbraní. (16.03.2012)

I když tento film neřadím ke klasice sci-fi žánru či hororu, tak jsem za něj moc rád, protože inspiroval Johna Carpentera, aby v roce 1982 naplno využil jeho potenciál a díky svým schopnostem natočil skutečně mistrovský snímek. Například původní verze jiného hororu z 50. let, Mouchy - se mi líbila o dost víc. Toto je jen mírný nadprůměr. (14.09.2016)

Podľa nižších hodnotení a neustálom porovnávaní s Carpenterovým remakom (čo je nespravodlivé, vznikol predsa neskôr), som sa obával ťažkej nudy spojenej s naivitou. Nuda to nebola a tá naivita akosi ide s dobou a vôbec neprekáža. Postavy riešia dilemu, čo s votrelcom a stretáva sa tu starý vedecký prístup s typickou americkou militantnosťou, ktorá víťazí. Neberiem to ako propagáciu, ale ako najrozumnejšie riešenie danej situácie v danom momente. Film mi ubehol ako voda. (05.06.2012)

V první řadě chci říct, že tohle není horor. Howard Hawks je klasickej dobrodružnej režisér, ale přímo se vyžívá v mluvení. a mluvení je tady opravdu hodně. A oproti mnohým jiným filmům zde herci mluví i zároveň, že to občas přechází v nesrozumitelnou anglickou směs, kterou nestihnete přečíst ani s anglickými titulky. S remakem je to nesrovnatelný, protože tady nejde o to, ukázat postupné změny osobností a stísněnou atmosféru, ale spíše odvyprávět Hawksův standardní lovestory. Tohle je průměrná kecačka, kde je tolik postav, že než se člověk v nich zorientuje, tak je konec filmu. A pořád mluví a někam lítají v přepravním letadle. A po hodince už to začíná být docela únavný, protože ty dialogy jsou jako ve skutečnost. Prostě většinou buď nikam nevedou, nebo naopak jsou až moc přímočarý. Každý tu mluví rozhodným ostrým hlasem a všichni berou málem jako samozřejmé, že k nám přiletěla návštěva z jiného světa. Podle mě se tenhle film dá brát jako první díl Carpenterova remaku, a to ta část z tábora Norů, kromě rozdílného konce. A přijde mi, že ten Carpenterův vlastně ani není remake, protože ani ta potvora není stejná, ani děj filmu není stejnej ani hrdinové nejsou stejní. je to prostě film o něčem jiným. Šablonovitost postav tady je ale dost výrazná. Hrdinný kapitán Korkorán, zloduch jakých bylo ve starých amerických filmech ažaž, plamenná kráskaa láska na obzoru. (21.12.2005)