Kamera:
Russell HarlanHudba:
Dimitri TiomkinHrajú:
Margaret Sheridan, Kenneth Tobey, Robert Cornthwaite, Douglas Spencer, James Young, Dewey Martin, Eduard Franz, James Arness, Edmund Breon, Ray McDonald (viac)Obsahy(2)
Film, jemuž za námět posloužil román Johna W. Campbella, Jr. Tým vědců, podnikající výzkum v izolovaném táboře postaveném hluboko v Antarktidě objeví vesmírnou loď, uvězněnou v ledu. Blízko lodi leží zmrzlé tělo mimozemské bytosti. Všichni jsou přesvědčeni, že jde o objev tisíciletí a vezmou tělo do tábora, aby ho mohli prozkoumat. Mimozemšťan ale není mrtvý - je jen zmrzlý, a teplo ho přivede zpátky k životu, a v táboře začne náhle umírat jeden člen týmu po druhém... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (89)
Tak tohle je teoreticky vzato otec Carpenterovy Věci. Vzhledem k době vzniku a duchu, v jakém se tenkrát sci-fi točilo, působí spíš jako praděda. První třetina (po ukecaném úvodu) má poctivou sci-fi atmosféru, kdy si vědci i vojáci uvědomují, že našli něco absolutně odlišného od toho, co znají... pak se jejich cesty rozejdou, protože držitel Nobelovy ceny začne projevovat hipísácké tendence prosté jakékoliv špetky opatrnosti a zdravého úsudku, zatímco chrabří američtí vojáci (jejichž šéfovi se vrhá kolem krku typická americká tmavovlasá pečující asistentka) bojují s mimozemským zlem. To ovšem nemá podobu chameleónského děsu, ale dalšího ze stovek "monster z bažin", jakých byl tenkrát Hollywood plný. Jak jsem už napsal, film je až na první třetinu (nahlíženo očima dnešního diváka) prostý jakéhokoliv napětí, a nezbývá mi než konstatovat, že jediný jeho význam v současnosti spočívá ve studiu filmové historie, protože linie vyprávění, vztahové modely a další věci, které filmová věda označuje jinak (a samozřejmě lépe, ehm), byly od té doby mnohokrát okopírovány a přišly nám přirozené - ty rozdílné přístupy postav viz třeba Hvězdná Brána, v jiném gardu třeba Romerův Day Of The Dead atd. atd. Ve své době to možná mohlo zaujmout, ale už tehdy vznikaly zajímavější věci. 50% ()
Carpenterova Věc NENÍ REMAKE tohodle filmu (jak tu většina komentujících píše)! Jde o další a mnohem věrnější adaptaci vynikající Campbellovy povídky z roku 1938. První filmový zpracování není na padesátkový sci-fi špatný, ale selhává jako adaptace. Z mimozemšťana totiž udělali poměrně neškodnou kytku, která akorát vysává krev, a jejíž semínka si pacifistickej vědátor začal pěstovat (emzáky zalívejte krví). Žádný přebírání podoby jinejch živočichů, žádná paranoia, nic. O hororový atmosféře si tenhle film může nechat jen zdát. Roli tu určitě sehrál rozpočet a technický možnosti tehdejší doby, ale vážně to něšlo natočit věrnější předloze s proměnami mimo záběr? ()
7/10 Nadpriemerné dobové sci-fi, ktoré bohužiaľ dopláca na malý rozpočet. Napríklad scéna objavenia vesmírnej lode vyzerá tak, že z ľadu trčí malý kúsok a ostatní sa postavia dookola do kruhu a povedia, že takáto je veľká! Takýmto spôsobom sa rieši väčšina fantastických vecí, ktoré sa odohrajú vo filme. Námet je ale každopádne pôvabný a najmä v úvode je medzi postavami skvelá chémia. Pravdaže dobový záverečný patetický prejav je skvelou čerešničkou na torte. ()
║Rozpočet $1,6milióna║ Oproti neskoršiemu remaku z roku 1982, to má ďaleko pomalšie tempo, dravosť, šokovosť, akčnosť v podstate to má vo všetkých ohľadoch slabšie proporcie. V danom období 50.rokov vznikali ďaleko viac pútavé sci-fi ako Den, kdy se zastavila Země alebo Vojna svetov. Tu ide len o slabší priemer. /50%/ ()
Celkem zklamání. Mimozemšťan se tu objevuje velmi zřídka, a když na to dojde, připomíná spíš Karloffovo klátivé monstrum, než bytost z jiné planety. V mezičase pak sledujeme nekonečné konverzování, u něhož se dnes rozhodně bát nebudete. Na druhou stranu, film otevírá moc hezký úvod vzdáleně připomínající některé scény Blízkých setkání třetího druhu a ukotvující fantastický příběh v reálném prostředí arktické základny. Film jistě ocení filmoví historici, kteří se budou kochat paralelou se studenou válkou, ale vítězem o nejlepší zpracování původní Campbellovy povídky bezpochyby zůstává vynikající Carpenterova Věc. ()
Galéria (63)
Zaujímavosti (26)
- Film inspiroval Johna Carpentera k natočení filmu Věc (1982). (jurasino)
- Když letadlo přistává na základnu, je vidět prázdný kokpit a v průhledu okének v trupu prázdná paluba. Stejně je tomu, když letadlo vzlétá z místa dopadu. (m.xFuck)
- Herec James Arness si stěžoval, že jeho kostým vypadá jako obří mrkev. (HOMOerectus)
Reklama