Zrodenie

Prve dve tretiny celkom zaujimavy namet, ale ako tu uz niekto na csfd spominal, tretia tretina sa uberala inym smerom a na konci filmu som mal pocit, akokeby ten film bol uplne zbytocne natoceny. Cakal som nejaky zaujimavy alebo prekvapivy koniec. Takze je to skor take mierne sklamanie, staci na jedno pozretie..........24.01.2008 (24.01.2008)

Mám moc rád mysteriózní filmy a proto jsem shlédl tento snímek asi po šesti letech znovu a ani tentokrát mě to nenadchlo. Jedná se o průměrný mysteriózní snímek, kde dochází k údajnému převtělení mrtvého muže, do těla desetiletého chlapce. Scénárista, jakoby chvilkami neměl co říct a čím víc se blíží konec a očekával jsem rozjezd filmu, tím víc snímek ztrácel tempo a upadal. Možná dobrý námět, ale žádné šokující provedení. Nicol Kidman udržela snímek trochu víš a bez jejího angažmá, by to bylo ještě horší. (26.11.2012)

Podmanivý film, ktorý ma už od úvodnej scény "vtiahol do deja a nepustil"... Je podmanivý či už hereckými výkonmi štandartne skvelej Nicolky a pre mňa prekvapenia v podobe Camerona Brighta (tak ťažkú úlohu zahral fakt presvedčivo!), hudbou, originálnm príbehom a fantastickou réžiou pre mňa neznámeho Jonathana Glazera...V podstate( takmer) dokonalé... 4,5/5 (30.01.2006)

Scénář: Jean-Claude Carrière, Milo Addica, Jonathan Glazer .. Jímavá, podmanivá a dominantní hudba od Alexandre Desplat, který svým sountrackem dokonale tvoří či dokresluje atmosféru. Tu si budu ještě dlouho pamatovat. Spolu s hereckým výkonem vzhledově zcela jiné Nicole Kidman. Se zbytkem filmu už to tak jednoznačně pozitivní není. Nakonec sice dávám (slabší) čtyři, ale musím dodat, že se i tak jedná pouze o jednorázovou záležitost, neboť napodruhé už zmizí i to výtečné kouzlo a tajemná atmosféra prvních tří čtvrtin a ze znalostí pointy, která velmi pokulhává za předešlým dějem, nebudete znovu tak nadšení. Lidská podlost nezná mezí.. Sice to nutí k zamyšlení, ale jen během sledování, po skončení filmu už jsem k tomu necítil žádný důvod, protože zanechaný dojem byl hodně vlažný. 70%. (27.03.2006)

Scénář na filmovou povídku, roztažený na plnou stopáž. Dominantním rysem filmu je jeho pomalost. Takřka nepřetržitě hraje hudba. Střídají se dlouhé záběry. Postavy většinou mlčí, dialogy jsou velestručné. --- Divák je diskrétně ponechán v zamyšlení. Nad čím? Nad otázkou, zdali je desetiletý chlapec opravdu převtělením muže zemřelého před deseti lety. Tvůrci, hlavní postavy příběhu a snad i někteří diváci jsou schopni nad tím dobrou hodinu němě žasnout a snít. --- Méně lehkověrný divák netrpělivě očekává nějaké rozuzlení. A to opravdu přijde. Je překvapivé a velmi dobré. Namísto infantilnosti nabízí skutečné lidské drama lásky, nevěry a letité nenávisti. Jenže scénáristovi takový námět zřejmě připadal nezajímavý, využil jej jen tolik, aby se zápletka nějak vyřešila, a závěr filmu se opět odehrává v zasněné popletenosti. --- Mám z toho pocit asi takový, jako by mi někdo říkal: „Šachy, to nic není, ale když se nad tím pořádně, fakt pořádně zamyslíš, tak uznáš že Člověče nezlob se - to je hra králů!“ --- Obrázky a hudba jsou pěkné. Zaujal mě pokus napodobit Mahlerovu Druhou symfonii „Zmrtvýchvstání“, aniž by byl Mahler citován. (18.08.2010)