Večný svit nepoškvrnenej mysle

O tom, jak je Eternal Sunshine of the Spotless Mind kvalitně natočený film vás přesvědčí fakt, že i přes svou strukturální složitost jej pochopíte ihned po jeho skončení, kdy do sebe jednotlivé vrsty dokonale zapadnou. Jim Carrey ve své nejlepší roli dokazuje, že komediální škatulka u něj byla úplně zbytečná, jeho dramatický talent je totiž mnohem větší. Smekám před Kaufmanem i Gondrym. (23.08.2005)

Nejneobvyklejší romantický film co jsem zatím viděl. Chytrý, inteligentně natočený, ale chvílemi dost matoucí a ne úplně sympatický (v rámci romantických kolejí). Od romantické komedie přece jen očekávám trochu více osobního přístupu a možnosti proniknout celku pod kůži, což se tady díky zběsilému tempu a zamotanosti scénáře nestalo. Film je to poměrně chladný, odtažitý a svým způsobem i dost nesympatický (ve vztahu k divákovi). Nicméně pointa a celá konstrukce příběhu je pojata velice originálně. Pro fanoušky klasicky laděných, konzervativních romanťáků to rozhodně plný počet a film roku nebude ani náhodou. (12.09.2008)

Surrealistické počiny zrejme nebudú úplne moja šálka kávy. Toto je opätovne jeden márny pokus, ktorý nedokázal nadchnúť ani len natoľko, aby ho človek dopozeral do konca. Neviem. Možno som zle naladený a inokedy by to vypálilo ďaleko lepšie, no nateraz je toto další jeden z radu 200 najlepších, či najobľúbenejších filmov, ktorý bohužiaľ nestál zato. A to som sa po úvodných 20 minút naozaj domnieval, že som niečo z filmárskeho remesla "dobehol". Ostáva 13. (07.06.2024)

Chtě nechtě musím rýpat, vrtat, kritizovat. Formální stránka filmu zastiňuje určitou banalitu a nedokonalost obsahu... Pod slupkou dokonalé vizuality (střih i kamera na výbornou!) a vypravěčského kouzlení se krčí ničím výjimečný a psychologicky pouze letmo načrtnutý milostný příběh, kterému k hvězdným výšinám schází právě hloubka a ta těžko pojmenovatelná magie, která "udělala" Coppolové klenot Ztraceno v překladu. Carrey exceluje a s naprostou suverenitou propojuje civilně niterné i exhibicionistické manýry svého herectví, Winslet je do excentrické Clementine taktéž zanořena až po konečky vlasů, ale plochost charakterů a jejich značnou proklamativnost a dvojrozměrnost zakrýt nedokáží. Věčnému svitu tak jeho exkluzivitu dodává trochu prvoplánová zápletka s vymazáváním vzpomínek, která Gondrymu umožnila rozehrát audiovizuálně strhující drama útěku před nevyhnutelným zapomněním, který se takřka celý koná v hlavě hlavní postavy. Drama konce vztahu dvou lidí, bolestné deziluze a nenávratného návratu na počátek, který zastíní vše zlé, co se odehrálo po něm. Nenudí to, zahřeje to na duši, ale po skončení filmu mi nezbylo nic víc nežli hrstka pozitivních impresí a na kostru všednosti ohlodaný milostný příběh v exkluzivním balení. Přesto mi není než pochválit lehkost s jakou Gondry a spol. pracují s emotivními odstíny... I tak ale – čekal jsem víc. (20.08.2004)

Přiznávám, měla jsem strach. Na jednu stranu jsem se těšila na další nádhernou šílenost ve stylu „V kůži Johna Malkoviche“ na druhou stranu mě děsilo obsazení hlavní role-nesnáším „humorné“ škleby Jima Carreyho.Nezbývá než konstatovat, že Jim Carrey mě velice mile překvapil a tímto se mu hluboce omlouvám. A poučení z filmu- radost ze života zřejmě spočívá v našich šťastných minulých časech, v naších vzpomínkách. Nemazat!!! (28.11.2004)