Réžia:
Laurence OlivierKamera:
Desmond DickinsonHudba:
William WaltonHrajú:
Laurence Olivier, Jean Simmons, John Laurie, Esmond Knight, Anthony Quayle, Niall MacGinnis, Harcourt Williams, Patrick Troughton, Peter Cushing (viac)Obsahy(1)
Anglický film podle stejnojmenné tragedie Williama Shakespeara (1564 -1616). „Hamlet", jedna z nejslavnějších tragedií, napsána na podkladě pověsti dánského dějepisce a básníka Saxona Grammatica ze 12. stol. patří časově do temného období Shakespearovy dramatické tvorby, které vystřídalo po 37. roce básníkova života gracii, rozmar, vtip, veselí a božskou pohodu lehkomyslné důvěřivosti předcházející éry jeho slavných komedií. Hrdinou a ústředním pilířem děje a celé problematiky dramatu je „člověk geniální, který zmrhává nejlepší síly své duše pochybami a úvahami a podvádí se tak o čin, vlastní plod života: ve svou mstu nevtělil svou vůli, svůj rozmysl, svou duševní výsostnost, nýbrž přijal ji jako pokořující improvisaci výsměšným darem od pusté náhody..." (F. X. Salda). (Filmový přehled)
(viac)Videá (1)
Recenzie (53)
Ze všech adaptací Hamleta jsem si vybrala právě tu Olivierovu, ač Branagh nebo Zeffirelli také znějí slibně. Hamleta jsem zrovna podruhé přečetla a Shakespearovi se v posledních týdnech celkem věnuji kvůli škole, takže asi budu přísnější. Stejně jako Olivierův Jindřich V. mě příliš nezaujal ani jeho Hamlet. Nemůžu si pomoci, ale vadí mi ta jeho oscilace mezi divadelním a filmovým pojetím, která mnohdy působí, jako že si nemůže vybrat. A nemám příliš ráda, když filmy působí divadelně, pokud si z tohoto faktu neudělají přednost a nějakým způsobem snímek neshodí. To Olivier nedělá. Dvě a půl hodiny jsou moc a film často nudí. Na divadle by to vypadalo určitě lépe. ()
Přibližně druhá polovina snímku je výrazně lepší než ta první, neboť u té první se mi hned dvakrát zadařilo usnout. Příběh je samozřejmě těžce omletý a snad každý ho již měl možnost vidět ve 42 různých adaptacích. Tuhle bych zařadil mezi ty vydařenější. Přesto, pro Shakespearea vyloženou slabost nemám. Spíše jej vnímám jako takovou moji povinnost, nežli radost. Pozitivně oceňuji, že bylo dílo zkráceno na nezbytné minimum, jinak bych si pospal o dost více. Na rok 1948 a zisk 21. Oscárka to bylo rozhodně luxusní dílko. Podařilo se dokonce i dokonale přenést divadelní atmosféru na filmové plátno. Především monology stojí za poslech a samozřejmě závěrečné rozuzlení je kouzelné. Vše tomu předcházející, je záživné výrazně méně, skoro až vůbec. Za mě zhruba za dvě. ()
Pro mě trochu zklamání. Čekal jsem geniální převedení geniální divadelní hry na filmové plátno, ale nedočkal jsem se. Dostalo se mi pouze trochu rozvléklé, trochu nudné, divadelní hry, která se odehrávala ve výpravnějších filmových kulisách. První půlka mě ještě jakž takž bavila, ale ta druhá uř prostě ne. Postava Hamleta mi nepřišla tak geniálně vykreslená jako v Shakespearově hře. No a tak nakonec to nejzajímavější pro mě byl výkon Petera Cushinga v roli Osrica, což byla jeho prví větší filmová role, deset let předtím než se stal hvězdou britského studia Hammer. ()
Jedná se zřejmě o jednu z vůbec nejzdařilejších hamletovských filmových adaptací vůbec. Krácení obsáhlého díla vůbec výslednému tvaru neublížilo. Tragédie do nekonečna vykladatelného a stále nově režisérsky i herecky uchopitelného muže-intelektuála je promítnuta do dobových poválečných poměrů, které byly až úzkostlivě citlivé ve věcech mravnosti a heroismu či naopak zrady a selhání. Olivierova adaptace důsledně ctí prvotní divadelní tvar díla, využívá však i možností filmové kamery k prokreslování detailů a ponorům do vnitřních hnutí hrdinů tohoto geniálního Shakespearova dramatu. Rozervanost ženských postav - Ofélie i královnina - propůjčuje ději věrohodnost a přesvědčivost; svá etická zakolísání má však také např. i Klaudius. Olivierův výkon v titulní úloze je nesporně mezníkem a klasikou sám o sobě. A tak i po šedesáti letech se zatajeným dechem přihlížíme dramatu dánského prince, který sice nikdy nežil, ale jehož tragédie je navzdory tomu o to živější a přesvědčivější. A nadčasovější. ()
Spracovať divadelnú hru do filmovej podoby je vždy obtiažne, ale Laurence Olivier sa tejto úlohy zhostil na výbornú. Prechody medzi dejstvami zvládol bravúrne, jeho temný dánský hrad je ozaj temný a tomu zodpovedajú chladné a úsporné kulisy. Herecké výkony sú skvelé a zodpovedajú shakespearovej klasike. ()
Galéria (97)
Fotka © Universal Pictures
Zaujímavosti (11)
- Laurence Olivier (Hamlet) se stal prvním hercem, jenž získal Oscara za hlavní roli ve filmu, který sám režíroval. Následoval ho až Roberto Benigni se svým filmem Život je krásný (1997). (CrypzzXD)
- První britský a zároveň neamerický film, který dostal Oscara za nejlepší film. (Tommass95)
- Eileen Herlie, která hrála Hamletovu matku, byla ve skutečnosti o 11 let mladší než Laurence Olivier, který hrál Hamleta. (MrCreosote)
Reklama