Volanie divočiny

Nezapomenutelný životní příběh Joy Adamsonové a mladé lvice Elsy nezestárnul ani po letech a milovníky překrásné fauny a flory opravdu potěší, takže si působivý příběh (nejenom o svobodě) patřičně vychutnají. Překrásná písnička "Born Free" je jen třešničkou na dortu. Pokud diváka "zvířecí" příběh opravdu zaujme a je to jeho "krevní skupina", může si dát jako přídavek o dvacet let novější "Gorily v mlze" se Sigourney Weaver. (17.08.2017)

Na filmy o zvířatech se moc nemůžu koukat. Buď jsou příšerně kýčovité, trapné a přeslazené, anebo mě bezvýhradně dojmou a vyhrocené scény ve mně dokážou vyvolat pocit absolutního zoufalství (a chodit po zbytek dne s opuchlýma očima není nic moc). Volání divočiny je překrásný film, který zasáhnul moje srdce. Neukazuje jen jednu stranu mince - buď roztomilou lvici, kterou by každý uňuňal, nebo naopak jen divokou přírodu - ale předkládá to celé tak, jak tomu ve skutečnosti je, s respektem k divoké přírodě i k lidem, kteří tuhle přírodu tolik milovali. Svět se zase na chvilku zastavil. (09.08.2017)

Pravdou je, že lvici Elsu zná mnoho lidí a je z ní tak nejznámnější lvice a jedno z nejznámnějších zvířat všech dob. Měli jsme doma i knihu, ale přiznám se, že jsem se do ní nepustil. Přesto dojemný příběh o spojení člověka a zvířete, který byl už mnohokrát sepsán a natočen v různých podobách, nepřestane bavit. Je to film, který je natočený citlivým způsobem. Lvici si milovník zvířat prostě nemůže nezamilovat. A se skvělou hudbou v zádech pak nezůstává jedno oko suché. (14.12.2020)

Tehdy bych mu dal pět hvězdiček. Ale dnes? 1)  Lvici Elsu si pamatuji někdy z šedesátých nebo sedmdesátých let. Bylo to fantastické. Černobílá Československá televize nás odnesla do tajemných exotických krajů, prý nějaká Keňa, v životě jsem o ní neslyšel, kde každý záběr kamery představoval neskutečné dobrodružství. Mít doma lvíčata - jaká to báječná představa pro pubertálního kluka, byť ti lvi byli pro nás jen, jak bychom dnes řekli, virtuální._____ 2)  Ve skutečnosti se asi čtyřdenní Elsy a jejích dvou sourozenců ujal George Adamson poté, co zastřelil její matku. Stalo se to v únoru 1956. Lvice žila pět let. Opavská rodačka Joy Adamsonová pak celý příběh sepsala ve třech knížkách v létech 1960 - 1962. A brzy poté následovalo i filmové zpracování._____ 3)  Knihy jsem nečetl. Film jsem viděl jenom tento z roku 1965. Opětovné zhlédnutí mě zklamalo. Kouzlo je pryč. Možná je to tím, že pro mě exotické krajiny již příliš exotické nejsou, možná proto, že jsem filmů s podobným námětem už viděl více. Ale nejspíš je to proto, že ten film sám o sobě není nic světoborného. Ale jeho význam pro popularizaci a osvětu ochrany přírody je obrovský. To ovšem není, co mě jako diváka primárně zajímá. Inu, tak to dopadne, když člověk konfrontuje sny svého dětství či mládí s realitou dneška. (18.02.2023)

Tohle je pro mě prostě klasika, která mě vrací do dětských let. Teď se dívám na film trochu jinak, ale stejně se nemohu ubránit dojmu, že je naprosto nádherné, jak je zde ztvárněna příroda. A to ani nemluvím o tom, jak se zde pracuje se zvířaty, to je naprosto úchvatné a herci jsou vedle nich většinou bezprostřední. Krásné. (12.10.2016)