Réžia:
David OndříčekScenár:
Petr ZelenkaKamera:
Richard ŘeřichaHudba:
Jan P. MuchowHrajú:
Labina Mitevska, Jitka Schneiderová, Saša Rašilov nejml., Jiří Macháček, Ivan Trojan, Mikuláš Křen, Dana Sedláková, Hana Maciuchová, František Němec (viac)Obsahy(1)
Sedm mladých lidí prožívá v průběhu několika dní události, které radikálně ovlivní jejich budoucí život. Rozhlasový moderátor malého pražského rádia Petr se rozchází se svou dlouholetou přítelkyní Hankou. Tu chce získat pro sebe neurotický doktor Ondřej, který dívku už léta pronásleduje svou vtíravou pozorností. Ondřejova manželka Lenka si však odmítá připustit, že by otec jejích dětí mohl zradit jejich úhledný maloměšťácký život. Do osudů obou dvojic zasáhnou i křehká makedonská barmanka Vesna hledající v Čechách ztraceného otce, cynický manipulátor Robert a oddaný milovník marihuany Jakub. Kontrast k osudům osamělých mladých lidí, kteří se více či méně úspěšně pokoušejí vyznat sami v sobě, tvoří Hančini usedlí rodiče a skupinka japonských turistů toužících poznat "typickou" českou rodinu... Příběhy samotářů uprostřed davu, kteří si připadají bezmocně vláčení zlomyslným osudem uvnitř svých ekonomicky pohodlných životů, vyprávějí autoři v tragikomické poloze. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (1 086)
"Pojďte, natočíme pořádnou intelektuální kládu vo hledání smyslu života, jakože generační výpověď, a plácnem tam pár vtipů, ať na to lidi choděj." Hovno. Jako film s poselstvím Samotáři neobstojí, neboť ono poselství je artikulováno zcela neobratně. Jako komedie zase celkem ano, přestože humor zde přítomný je až příliš chtěný, křečovitý. Nakonec mi z toho vychází takový přeceněný průměr s protivnou hudbou. ()
Zhulenej Macháček nemá konkurenci! Svou roli zahrál naprosto autenticky! Jinak, k filmu mám dvě výhrady. Nepochopil jsem tu hlubokou myšlenku, kterou film obsahuje (jestli tam teda něco takovýho vůbec je) a přišlo mi, že ten konec byl takovej roztřepenej (příběhy některých hlavních postav podle mě zůstaly bez pointy). ()
Jak už jsem několikrát psal, českou tvorbu poněkud nechápu a ve většině případů jde trochu mimo mě, až na pár výjimek samozřejmě. Tady je to někde mezi, ale úplně špatná to rozhodně nebylo. Ale z větší části jen díky Macháčkovi a Trojanovi. ()
Scénu s "hořením" doplněnou o informaci "Ty krávo, to je úlet..." dlouho nezapomenu.Zvláštní je že se mi skoro vždy připomene někde kde se není moc vhodné tlemit... ()
Výborný český počin. Kultovní snímek. To by mohlo stačit, protože snad každej to viděl ne..? 85% ()
Není to zrovna studnice životních mouder, ale pobavit dokáže dobře. Veřejně glorifikovaný Macháček je fakt hodně dobrej a v hláškách se mu v Samotářích nikdo nevyrovná. Ne tak hereckým výkonem, kde mu zdatně šlape na paty Trojan, jehož postava si žádá pořádnou porci hereckého umu a taky ji dostává. Na opačném pólu stojí třeba Saša Rašilov, jehož postava nezapadá do jinak uvěřitelného příběhu. To i ten Křen hraje toho svého cynika mnohem líp. Mě se na Samotářích taky líbí, že někdo se celou dobu řeže smíchy a baví se komedií, jinému zase humor nesedne, ale ocení závěrečnou dramatickou vložku s Japonci a vše předtím bere zpětně třeba jako dílky mozaiky, které do sebe nakonci zapadnou. A Ondřejova manželka Lenka? Věřím, že takové ženy existují, protože jak by řekl klasik - trestat je lidské, odpouštět božské. ()
Věřte tomu nebo ne, ale tuhle klasiku jsem viděl až teď. Když se nad Samotářema víc zamyslim, dojdu k závěru, že jsou vlastně skoro o ničem - líčej malicherný problémy pár lidí, který něco víc nebo míň spojuje. Ale je to tak pěkně natočený, že člověk nemá čas se ani pořádně nudit. Zhulenej Macháček svejma hláškama naprosto vládne, a zároveň má životní roli. Nelze opomenout ani pěknou ozdobu celýho filmu - Jitku Schneiderovou. Zbytek herců v hlavních rolích taky slušný výkony. Hodně slušná a nahláškovaná zábava z dob, kdy byly český komedie ještě vtipný, čtyři silnějí hvězdy. ()
Jeden z nejzhulenějších českejch filmů(doslova).Jirka Macháček super, jeho postava je podařená a originální, zbytek nic moc.Dement, tragéd, podivín, psychopat.Huh.Tohle je přesně ten druh filmu, na kterej člověk musí mít náladu.Já ji neměl.Druhá možnost, zhulit se a užít si ho, taky odpadla...trávu jsem taky neměl.Jo, je to zhulenej komentář, jenže přesně tak na mě ten film působil...prostě jsme se navzájem míjeli a zůstalo jen několik slušných scén.Většinou s Macháčkem. ()
Chápu, že to asi vystihlo pár charakteristik té doby a mělo to více než komediální rozměr, ale mně to prostě nesedlo. Pardon ()
Film, který bude zřejmě koukatelný i po hodně letech a už teď je nesmrtelný díky mnoha hláškám (nejen Macháčkovým), které alespoň u nás doma zdomácněly podobně jako hlášky z Pulp Fiction nebo z Cimrmana. Pokud bych měl najít nějaký mínus, tak jsou to herecké výkony Křena a Schneiderové a samozřejmě Product Placement, který vykukoval za každým rohem. ()
Za pár hlášek týhle oslavě hulení a jiných nectností jsou dvě hvězdičky až moc... ()
Reklama na marjánku pro přihlouplé teenagery. Je to tak umělé a nerealistické až hrůza. ()
Je to zvláštní, ale tenhle film jde trochu mimo mě. Možná je to tím, že jsem jako první viděla Jedna ruka netleská. Když si vezmu postavy Trojana a Macháčka, jsou v obou filmech prakticky stejný, akorát ve druhém zmíněném mají mnohem víc prostoru. A to mi asi vyhovuje. Samotáři mají ale zase Sašu Rašilova :) ()
Bez debaty můj nejoblíbenější českej počin. ()
Občasná hláška nezamaskuje chatrnost scénáře a příšerné herecké výkony poloviny zúčastněných. Kult naprosto nezasloužený. ()
Dílo, které objevilo pro film Trojana a Macháčka a zároveň se stalo jakous takous generační výpovědí třicátníků, usazujících se pevně v konfortním životě. Že většině hrdinů Samotářů se to moc nedaří je nasnadě.... Spíš než to hulení, které tady má podstatnou roli a svádí k povrchnímu pohledu, mě vždycky hodně bavila Trojanova linie geniálního, ale celkově dost prásklého neurochirurga a jeho manželky. Rovněž matka Maciuchová a otec Němec jsou k sežrání: "Proč na ní saháte, když ji jenom stěhujete? Ty taky necháš každého na sebe sahat!" Viděl jsem nyní po několika letech a pořád mě překvapuje, jak to šlape, hlášky fungují a i ta atmosféra neukotvenosti ve světě stále přetrvává... ()
Popravdě jsem nikdy nepochopil ten šílený úspěch Samotářů. Viděl jsem je v době vzniku a nyní a stále mě nebaví. Pouze Macháček je vážně vtipný - kluci z kapely říkali, že jednu holku už mám :D. ()
Melancholie, oslava malosti a dekadence. Postavy nemají žádný pořádný charakter, jsou spíše různými karikaturami a vespolek v rezignaci vůči všemu. Jedinou metou je tady přestat se o cokoli snažit, zdrogovat se a apaticky se válet ve vlastní špíně. Nevím, pro koho je tento film natočený, jelikož scénář je chabý, příběh prakticky neexistuje a ani poselství ani zábavu jsem ve filmu nenašel. 1/5 ()
Parádní úlet. Samotáři jsou pro mě opravdu bizarním úkazem, který nemá na české scéně obdoby. V první řadě musím zmínit samotný humor a absurdní scény, jako když Japonci natáčejí dění v domě české rodiny, tři postavy hoří, nebo či jiné tři postavy leží u rybníka a nevědí proč, načež si uvědomí, že vlastně čekají na UFO. V naprostém závěsu, musím ocenit herecké výkony, zejména dokonalého Jiřího Macháčka jako zhuleného dobráka Jakuba, a rovněž výborného Ivana Trojana, jenž ztvárňuje dotěrně otravného doktora Ondřeje, který stále touží po přízni Hanky, v podání Jitky Schneiderové. Snímek, nejenže ukazuje třicátníky, kteří hledají své místo v životě a zároveň se utápějí ve svých vztazích, ale také skvěle reflektuje tehdejší dobu, která se zda být mnohem starší než je (přeci jen 20 let není zas tak dlouhá doba). To, jak se lidé ve filmu oblékají, jak vypadají, jak se chovají, jaké technologie používají (např. jeden stále natáčí na kameru, další pouští na disketách nahrávky matek) a vůbec samotné prostředí (nemocnice, bar, rodinný dům, atd.), přesně odráží danou dobu. Velmi povedená je též hudba od Jana P. Muchowa. Ve výsledku, to jsou ale zase postavy a jejich hlášky, které drží film opravdu vysoko, díky čemuž Samotáři už navždy zůstanou na českém filmovém výsluní. ()
Film, plný absurdních a málo věrohodných situací, je především o soukromých mezilidských vztazích - partnerských, rodinných, přátelských, milostných, atd. v nejrůznějších podobách a při nejrůznějších příležitostech a peripetiích života. Není to nic hlubokého ani myšlenkově náročného, spíš jde o reflexi povrchní a vcelku bezstarostné doby, kdy si lidé komplikují život zejména sami všelijakými pseudoproblémy. A samozřejmě se rozehrává i řada komických situací, při nichž jsem se občas i zasmál, což se mi u většiny komedií většinou nestává. Docela příjemný odpočinkový film, který patří spíš k tomu lepšímu, co bylo u nás po sametovém převratu natočeno. ()