Jake a Tlsťoch

Tomuhle jsme na chuť nikdy nepřišel, přestože jsem v době devadesátých let a s nimi spojeném boomu všeho amerického vyrůstal. Nejvíc mi vadí ten Jake. Nevím, teplej nejsem a ženskou duši neznám, ale jak se tenhle chlap mohl někomu líbit... upocenej chlupatej slizoun, kterej, na rozdíl od třeba Nicka Slaughtera, kterej byl podobně chlupatej, měl charisma asi jak chcíplá veverka, vždycky to byl takovej vážnej dement, nic odlehčenýho, jako ostatně celej seriál, kde bylo vtipný jen to, jak si lidi pletli Tlusťocha s tím jeho čoklem. Za mě to je příšernej nudnej kýč, ničím zajímavej, dokonce ani tou nostalgií. Hvězda ze soucitu. (19.07.2023)

Můj oblíbený žánr a kdysi můj velmi oblíbený krimiseriál mne občas přiláká k obrazovce i dnes. Tak jako u jiných mnohadílných seriálů kvalita jednotlivých příběhů kolísá, ale celé to drží pohromadě dvojice sympatických a osobnostně kontrastních vyšetřovatelů. Většinou už od začátku známe viníka, ale je třeba ho odhalit a usvědčit, což se dvojici i bez moderních laboratorních postupů daří. Taky o vtipné momenty není nouze, takže seriálu odpouštím, že má na dnešní poměry menší dynamiku. Je to už retro a tak na něj pohlížím s nostalgií. (24.09.2013)

Standardní krimi seriál na novácký odpoledne. Když je 100 dílů pořád na jedno brdo, je to trapas. Ještě že dneska se tak už seriály netočí (a jestli točí, tak já je bez televize naštěstí nemám ani šanci zaregistrovat). Třešničkou na dortu bylo možné dumání nad tím, jestli je hnusnější tlusťoch, nebo jeho pes. (17.01.2012)

Kdyby mi bylo osmdesát, nesloužil mi až tak zcela zrak a sluch, asi bych neměla mnoho jiných šancí, jak se pobavit, než koukáním na televizi. A když v ní běží hovadiny, musela bych se holt dívat na hovadiny. A jelikož by mi dopřály kýženou chvilku zábavy, asi bych je i měla ráda. Zatím mi není osmdesát, byť se na ty roky mnohdy cítím, takže nemusím chválit americké kriminálky. Ale připouštím, že pes je sympaťák. (26.11.2011)

Občas jsem jako malý měl z názvu toho seriálu slušnou srandu. Možná sám Conrad měl taky. Zbývá jen otázka, proč to byl takový kult a snadno rozeznatelný seriál. Protože pro sympatičtější či charismatičtější dvojku byste vůbec nemuseli chodit daleko. Možná v tom lidi s nadsázkou viděli trope Laurela a Hardyho na poli kriminálek - štíhlý Brit, tlustý Američan. Kde ovšem veškeré podobnosti zdaleka končí. (02.09.2021)