Buffy, premožiteľka upírov

1. SÉRIE: Tak jsem se (na doporučení jedné osoby, která pokud vím nechce být jmenována) konečně odhodlala zhlédnout první sérii. Je trochu zvláštní dívat se na tak starý seriál, protože v dnešní době, kdy už jsme minimálně s těmi efekty trochu jinde, mě popravdě starší věci příliš nelákají. A skutečně mi ty "mutantní" masky přišly směšné, až trapné, přestože jsem věděla, že v roce '97 asi ani lepšího dojmu dosáhnout nemohli. Bohužel mě zpočátku neoslovil ani příběh, který je přece jenom trochu přihlouplý a nezdá se moc propracovaný (v tomhle ohledu mě nejspíš baví více novější počiny jako Vampire Diaries nebo Twilight, přestože ty jsou na druhou stranu asi klišovitější než Buffy). Nějaký trapácký Pán upírů na mě vážně neudělal žádný dojem, obzvlášť, když ho Buffy na konci sejmula tak snadno (popravdě to byla trochu nuda, když se člověk díval, s jakou lehkostí v celé první sérii klátila Buffy jednoho upíra za druhým). Díky bohu aspoň za toho Angela, protože nebýt nějaké té lásky k upírovi by to vážně bylo skoro o ničem (uznávám, že jsem asi "postižena" twilightovskou generací). A co všechny ty nestvůrné epizody? Raději bych sledovala nějakou souvislou dějovou linii, než se téměř s každým dílem dívat na novou mystickou příšeru typu "lidská kudlanka" nebo "lidská hyena" (tihle hybridi mě místy spíš zhnusili, než aby mi přišli zajímaví). Abych to zkrátila, celá série mě v mnoha ohledech štvala, ale na druhou stranu, po několika dílech jsem se přistihla, že to se zájmem sleduju a že mi osudy postav nejsou úplně lhostejné. I když to má spoustu much, za což může snad i to starší datum výroby, musím uznat, že ve výsledku to bylo docela zábavné a lhala bych, kdybych řekla, že jsem se u toho přímo nudila. Velké plus mají také hlavní postavy, které si člověk snadno oblíbí. Takže i když momentálně odsouvám další série bokem, určitě nedávám Buffy k ledu úplně. Ráda se v budoucnu podívám na další díly s nadějí, že zvednou mé hodnocení ještě o něco výš. ~(3,0★)~ 2. SÉRIE: Jelikož druhá série vznikla asi jen rok po první, nedá se čekat žádné pořádné zlepšení efektů, takže upíři a další zrůdy pořád často vypadají nevěrohodně a hloupě. Co mě ale zklamalo spíše, je to, že je pořád dáván velký prostor různým jednorázovým příšerám a zrůdičkám, na které mě nebaví se dívat - koho zajímají nějací ještěří a rybí muži, slizké zrůdy z podzemí a jiné, kterým je často vyhrazený jeden díl, než je Buffy sundá... Kdyby se tvůrci raději drželi hlavní dějové linie, udělali by mnohem líp. Ani by to nemuselo být tak dlouhé (22 dílu je docela dost). V hlavní dějové linii totiž k už tak zajímavým postavám (Angel atd.) přibyly další - jako například Spike, který jako záporák dělá mnohem lepší dojem než trapný Pán upírů v jedničce. I Drusilla byla jako postava zajímavým zlepšením, i když mě chvílemi štvalo to její kňučení a kvíkání. Řešení prokletí Angela taky super, jen kdyby to mezitím neprokládaly ty nezajímavé stvůry. To je podle mě ten kámen úrazu. Poslední dva díly mě ale přesvědčily, že hodnocení oproti jedničce aspoň o kousíček vylepším. Konec si to zaslouží. Navíc oceňuju rozšíření party hlavních protagonistů i na Cordy, která už přestala být pouze tou otravnou barbínou, jakou byla v jedničce. ~(3,2★)~ 3. SÉRIE: Pomalu, skutečně malými krůčky, se to zlepšuje, ale každopádně je jenom dobře, že to zlepšení jde vidět. Stále tak doufám, že se nakonec prokousám k něčemu, co mě bude stoprocentně bavit a co bude mít skutečný "šmrnc", což si slibuju od pozdějších sérií. Třetí série sice opět měla pár těch nudných "příšerek", ale našly se i hodně povedené díly, včetně například toho šestnáctého, kde Alyson Hannigan měla v podstatě dvojroli (jedna z toho byla upírka) a navíc za docela zábavných okolností. Obrovským plusem pro mě ale v celé sérii byla nová postava Faith, ze které jsem nejdřív sice nebyla nijak nadšená, ale v posledních dílech jsem musela uznat, že bez ní by to nebylo ono. Právě tahle postava totiž celou sérii hodně oživuje, společně se záporáckým panem starostou. A v neposlední řadě jsem byla ráda, že se vrátil David Boreanaz jako Angel, i když to vypadá, že tohle snad byla jeho poslední série. Zpočátku to tak sice nevypadalo, ale během posledních dílů jsem si třetí sérii vážně docela užila, přestože skoncování s hlavním záporákem bylo jako vždy nějak moc rychlé. ~(3,3★)~ 4. SÉRIE: Konečně série, která mě začala bavit na pořádné úrovni. Myslím, že čtvrtá série si dokáže získat skutečnou pozornost diváka, i když bohužel s tím, že se nejdřív musí prokousat prvními třemi. Pořád to pro mě sice není seriál, u kterého bych se nemohla dočkat dalšího dílu, ale musím uznat, že tahle série dělá konečně takový vyspělejší dojem, a to nemluvím pouze o tom, že se dění přesouvá ze střední školy na vysokou. Je vidět, že i samotná režie je mnohem lepší, všechno působí reálněji a uvěřitelněji a je snažší se v tom příběhu ztratit a sžít se s některými postavami. Většina dílů je povedená, některé hrají na city, jiné jsou docela vtipné, ale už bez předchozí trapnosti (téměř chybí všechny ty nehorázně trapné příšery z předchozích sérií). Navíc jsem si osobně docela oblíbila novou důležitou postavu - Railey, který v podstatě nahrazuje Angela (ne, Angel mi nakonec ani trochu nechyběl). Celá série má víc povedených chvilek a dokonce i zlověstnějšího záporáka (Adam). Poslední díl byl sice slabší, ale to nic nemění na tom, že po téhle sérii jsem rozhodnuta se Buffy ještě do budoucna "prokousávat" dál. ~(3,5★)~ 5. SÉRIE: Zlomová pátá série. Prvních pár dílů jsem předpokládala, že se to bude celé nést v podobné rovině jako předchozí série, ale jak moc jsem se mýlila! A jak moc jsem tentokrát Buffy podcenila. Nejenže to, co se mi zpočátku jevilo jako "nepovedené nastrčení sestry do příběhu" se ukázalo být jako naprosto promyšlené a relevantní pro celý příběh, ale čím dýl jsem to sledovala, tím víc mi bylo jasné, že už dávno nesledujeme pouze hloupé epizody s rádoby příšerama, jaké jsme vídali v prvních sériích, ale že je to propracovaný a komplexní příběh, který byl předurčen už posledním dílem čtvrté série. Některé díly byly výborně natočené (režie, práce s kamerou...), mnohdy vyznívaly téměř experimentálně (čímž musím dát za pravdu osobě, která mě k Buffy přivedla, ale nechce být jmenována :)). Zkrátka musím uznat, že na to, že pátá série byla natočena někdy v roce 2000, je opravdu povedená, a zvedá o velký kus mé hodnocení tohoto seriálu. PS: Z posledního dílu mi spadla čelist, jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. PPS: Jsem ráda, že Spike se jako vedlejší postava dostal až sem do páté série. Schytal velké množství těch vtipnějších/povedených scén. ~(4,2★)~ CELKEM: ~(3,8★)~ (19.03.2012) (menej) (viac)

„I love you. - No, you don't. But thanks for saying it.” Po všech sedmi řadách mohu bez jakýchkoliv námitek potvrdit, že se jedná o nejlepší seriál všech dob. Buffy není ani v nejmenší béčková komedie pro teenagery, ale nehorázně propracované drama o dospívání jedné dívky a problémech, které s ním přichází. K tomuto tvrzení mne vede hned několik důvod: 1. Postavy, které vynikají jedinečnou a do detailu promyšlenou psychologií osobnosti. Nezáleží na tom, zda-li se jedná o hrdinčiny přátele či nepřátele nebo pouze epizodní role. Každá z nich má díky své propracovanosti šanci získat divákovy sympatie. V mém případě jasně vede úchvatná Dawn Summers v podání krásné Michelle Trachtenberg, která s nenucenou lehkostí dokáže zahrát jak silně dramatické scény, tak i miloučce vtipné momentky. A pak je tu samozřejmě Spike, pravděpodobně nejlepší seriálová postava vůbec. 2. Příběh, který s každým nadcházejícím dílem úspěšně boří všechna seriálová dogmata jako domečky z karet. Zatímco první řada se zakládá na horrorových B-Movies, druhá chytře pracuje s metaforami na téma dospívání, tak již od páté série se seriál bravurně transformuje do intenzivního dramatu, točícího se převážně okolo hlavních postav, jejich úskalí na prahu dospělosti a hlavní dějové linie. K dokonalosti je pak děj dotažen díky originalitě tvůrců, kteří všemožně experimentují s žánrem (Všichni milujeme Once More With the Feeling) a vyhýbají se všem známým klišé. I přesto stále zůstává místo na stovky pop-kulturních hlášek či jejich mutací, neboť humor v Buffy není ani v nejmenším křečovitý, ale opravdu vtipný, že se u něj dá zasmát od srdce bez pocitů trapnosti. A to se cení. 3. Choreografie a mytologie jakými žádný jiný produkt televizní tvorby neoplývá. Seriál má svůj vlastní, fantasticky vymyšlený svět démonů a nadpřirozených sil, z něhož originalita přímo srší a nabádá k hlubšímu zkoumání. Podobně je na tom i choreografie soubojů, která je od druhé řady na tak vysoké úrovní, že si zadá i s mainstreamovými velkofilmy (Třetí řada, Buffy vs. Faith). Povětšinou dobře přehledná, postavy chytře využívají prostředí okolo nich a pokud dojde na zpomalovačky, tak i ty jsou umístěny v těch správných momentech. 4. Hudba jako žádná jiná. Od druhé řady se graduje s každou nadcházející sérií, takže v posledních dílech mnohdy připomíná filmy bratrů Wachowských či epičnost Prstenové trilogie. K dokreslení atmosféry pak krásně dopomáhají i skupiny rozeznívající nejen taneční parket Bronzu, ale i divákovo srdce. Žádné trapné vypalovačky se zde nekonají. 5. Buffy and Buffy only, která patří mezi ty nejpropracovanější seriálové postavy historie a Sarah Michelle Gellar by si za její podání zasloužila všechny ocenění světa. Její, ať už psychický nebo fyzický, růst z rebelující puberťačky do uvědomělé a zodpovědné ženy či schopnost zahrát tak obrovskou škálu emocí (od hláškování po absolutní psychické dno) nemůže nechat ani toho největšího cynika chladným. Takhle vypadá pořádný herecký výkon! Sečteno a podtrženo: Na Buffy bych mohl pět ódy do nekonečna a přesto bych stále nedokázal přesně popsat, proč jí považuji za ten nejzářivější klenot televizní tvorby. To se holt stává, jakmile v posledním dílu dokáže zprvu tak nenápadný příběh o sexy blondýnce konkurovat Pánů Prstenů či Matrixu a nabídne ten nejláskyplnější moment v historii televize. Dvakrát v životě mi ukápla slza u zakončení seriálu... Toto je jeden z nich. První řada: 60% Druhá řada - Láska: 80% Třetí řada - Odpuštění: 90% Čtvrtá řada - Dospívání: 90% Pátá řada - Odpovědnost: 100% Šestá řada - Samostatnost: 100% Sedmá řada - Dospělost: 100% (17.03.2010) (menej) (viac)