Ženatý so záväzkami

Zpočátku bych za spatřené útržky dala odpad, nechápala jsem, jak se taková peachovina může někomu líbit. Ale tak nějak se stalo, že jsem měla období nespavosti, kdy jsem se probouzela v pozdních nočních hodinách a tenhle sitcom se zrovna vyskytoval v TV. Zjistila jsem, že ačkoliv to není úplně můj styl humoru (místy mi to připadalo trapné), seriál obsahuje spoustu zábavně ujetých, sarkastických seků a začala jsem to sledovat pravidelněji (nevyhledávám, ale nepřepínám:-)). Teď už chápu, že pro někoho klidně může být "Ženatý se závazky" kultovním počinem. 65% (19.03.2009)

Tento seriál sa so svojou typickou americkou stupiditou stal veľmi úspešným sitcomom. Mne osobne každý deň Al Bunda a jeho veselá rodinka spríjemňovala popoludnie. Al Bunda je chlapík, ktorému často budete držať palce a fandiť mu, vďaka jeho neskutočnej smole, či už v rodinom živote, alebo v tom pracovnom. Je naozaj pravda, že niektoré diely sú o ničom/ nezáživné a najradšej bych ich ani nevidel. Niektoré diely (no tých je vlastne najviac) sú fantastické, zábavné, správne americky nechutné a veľmi originálne.Skvelá zábava. /80%/ (19.11.2009)

Po zhlédnutí prvních asi 30ti dílů uděluji plné hodnocení. Nejlepší byl díl s mrtvým santou - morbidnější humor snad ani neexistuje. ,,Fuj, santa smrdí pivem!" ,,Kdybyste přišli později, cejtili byste tvrdej." ,,Co od nás zase chcete? Na stromě se oběsil velikonoční králíček? Skřítek běhá po domě s kudlou v zádech?" Genialni. (09.02.2007)

Ne, ne a ne. Kdysi jsem tomuto slintcomu dal jednu hvězdu, protože mi prostě připadal nehorázně stupidní. Stačí se podívat na první díl a v těch dalších už přesně víte, co kdo právě řekne, jaký vtip a narážka přijde... A to nemluvím o tom trapném "smíchu" pouštěném po každém "fóru"... Dnes jsem Ženatého se závazky přehodnotil na nefalšovaný odpaďák. A proč? Viděl jsem po dlouhé době kousek jedné epizody a bylo mi trapno. (27.04.2009)

"Bůh ví, ze jsem od života nic nechtěl, a taky jsem to dostal." ___ "Myslíte si, že v životě jenom prohrávám. Jenom proto, že mám podělanou práci, kterou nenávidím, a rodinu, která mne nerespektuje. Dobře, možná jsem pro vás neúspěšný. Ale chci vám něco říct. Každé ráno, když vstávám, vím, že to nebude lepší, dokud zase nepůjdu spát. Takže vstanu, vypiju svou vodnatou kávu a sním nerozmrazenou housku, sednu do auta bez benzínu, s prosezenými sedadly a šesti probuzenými krysami. Vrhnu se do práce, jen abych měl potěšení z toho, že natahuji pár levných bot na hnáty lidí jako vy. Nikdy nebudu hrát americký fotbal, jak jsem kdysi toužil. Nikdy nebudu milovat nádhernou ženu. Taky už nikdy nepojedu autem bez masky na hlavě. Ale neprohrávám svůj život, protože stejně jako každý jiný nikdy nebudu tím, čím jsem kdysi chtěl být. Budu dělat to, co nenávidím, čtyřicet hodin týdně, doživotně. Ale fakt, že si proto nestrčím do pusy hlaveň pistole, ze mne nakonec dělá vítěze." ___ Člověk se pohybuje mezi ideálem a skutečností. Al Bunda je typický hrdina všech dob. Vždy jde jen o poměr ideálu a bundovství v nás. (18.02.2012)