Temná legenda 2

Ottman umí skládat dokonalou hudbu, ale prosím všechny zodpovědné lidi, aby mu už nikdy nedovolili vzít do ruky kameru, protože pak bychom se mohli dočkat něčeho podobně odstrašujícího jako zde. Horrory, ve kterých si postavy dělají z horrorů legraci totiž fungují v případě Vřískotu (který je tu společně se svým prvním dílem přímo nechutně kopírován), ale tady vůbec. Zápletka se díky nefunkčnímu pokusům o hrůzu stává dokonale hloupou a situaci nezachrání ani pár (tehdy ještě neznámých) sympatických seriálových tváří. (08.04.2007)

Narovinu. Urban Legends je tuctová vyvražďovačka, jež má s původní Městskou Legendou pramálo společného. V podstatě tam o žádné legendy nejde - film si jen vypůjčil název, snad aby vydělal více peněz. Začátek sice začíná slibně - vyoperování orgánů potenciální oběti působí dost děsivě i nechutně, leč poté se strach i nápad z filmu vytrácí. Je ovšem zajímavé sledovat Evu Mendesovou, jak se z pitomých rolí obětí v podřadných hororech vypracovala až do víceméně áčkových snímků (Training Day, Hitch). (10.04.2007)

Režijný debut Johna Ottmana, strihača a hudobného skladateľa ranných filmov Bryana Singera (The Usual Suspects, Apt Pupil). Režijný debut tak strašný, že až. Ottman vstúpil do projektu s úmyslom natočiť „niečo iné, niečo hitchcockovské“ a dnes sa vyhovára, že „to nakoniec musel prispôsobiť teenage publiku“. Že ide o vykrádačku Scream a The Faculty by sme prežili, ale prečo musí byť tak nehorázne blbá? (27.05.2002)

Mnohem slabší než první díl - chybí aspoň trochu rozpoznatelný postavy, chybí nápaditý vraždy i zajímavější pointa. Naopak mě celkem bavily různé filmové narážky a rozhovory, co ovšem nepotěšilo bylo vykradení několika slavných filmových scén (např. Základní instinkt a sekáček na led pod postelí). Prostě slabší ve všech ohledech. (03.10.2010)

"To její přehrávání by bylo ubohý i v pornu." A asi stejně ubohé by to bylo, kdyby celý štáb chtěl nějaké to porno natočit. První Temné legendě se alespoň trochu zajímavými vraždami inspirovanými městskými legendami, podařilo uniknout čistému plagiátorství vřískotovské šablony. Dvojka do ní ale zapadla až po uši. Šeď, nuda, neoriginálnost, klišovitost, všednost, nezajímavost a ultratrapná pointa na závěr. Prostě jen další nudný (snad i nejnudnější, co jsem viděl) devadesátkový vyvražďovák. Tohle je prostě jeden dlouhý sedmadevadesátiminutový omyl. 0,5* Více na mém blogu: www.hororovykabinetdreraserheada.blog.cz. (12.06.2010)