Dark Waters

Ísť priamo do ofenzívy proti priemyselnému, „americkému” gigantovi - DuPont, sa kľudne môže javiť, ako boj Dávida s Goliášom, no i napriek tomuto veľkému handicapu, sa o to jeden renomovaný, environmentálny právnik Robert Bilott aj následne čoskoro pokúsi, keď na úvod sa to všetko začne miesiť prostredníctvom farmára Wilbura Tennanta, ktorému v hojnom počte umierajú kravy, bodaj by aj neumierali, keď pijú vodu zo znečisteného potoka plného chemikálií, aby sa to celé postupne zvrtlo na dlhočiznú kauzu s tučným odškodnením tisícov poškodených ľudí, čo bude v konečnom dôsledku trvať dlhšie, ako dekádu. Korporácia to (ne)rada zaplatí, pretože zopár stoviek miliónov dolárov, jej predsa nemôže až tak vehementne chýbať, keď samotný výnos spoločnosti je nepredstaviteľne vyšší ! Samozrejme, že film nie je postavený len na hovädzom dobytku, ale dostavia sa i ďalšie, početné prípady, spočívajúce v teflónových panviciach, rakovinách, kontaminovaných vodovodných kohútikoch, z ktorého má istá dievčina na bicykli už dávno čierne zuby, ako uhlie. A toho je ešte veľa, čo nakoniec spadá do tejto súčinnosti. De-facto, je to beh na dlhú trať, ale zotrvať sa oplatí... _ Zaujímavá téma, no nezaujímavé spracovanie. Najprv vídať kopec rušivého strihu, scén a sekvencií, čo mi liezlo už na city, aby sa to neskôr už ustálilo, i vďaka presvedčivému a sústredenému hereckému výkonu Marka “Hulka” Ruffala, ktorý sa dokáže vymaniť zo zaškatuľkovania marvelackého univerza. Viac-menej, snímok ťahá na svojich pleciach predovšetkým on sám, ostatní, vedľajší herci síce majú svoj priestor, ale nikto mu zvlášť neprihráva na góóól, a tak ten nakoniec strieľa kompletne osamote, keď prešiel cez ihrisko - štýlom Diega Maradonu. Režiséra Todda Haynesa nepovažujem za extra talentovaného, aj keď by som našiel minimálne dva snímky, ktoré majú čo ponúknuť ! „Architekt Titanicu-Thomas Andrews, Andy Dufresne a prezident Whitmore” , tak to je vskutku ansámbel ! Ďalší snímok, ktorý ma moc neoslnil. (20.03.2020)

Mark tady opravdu podává nadprůměrnej výkon. Ovšem film se postupně začíná dost táhnout. Je to ale vlastně dost příznačný, protože takhle se táhnou i všechny velký kauzy proti mnoha obrovskejm společnostem, který dělaj podobný prasárny. Vlastně by se z toho jeden posral. Prostě hnus, velebnosti. 60%. (11.08.2021)

Já takovéto filmy podle skutečných událostí z právního odvětví mám rád. Příběh, který vás chytne za srdce a donutí vás zamyslet. Protože i to, že se děj odehrává za mořem, tak se v podstatě dotýká nás všech. Uvědomíte si naprostou bezradnost obyčejných lidí a bohužel i systému a neochoty vlády. Když je tu zkrátka jedna velká nadnárodní společnost, na které je vláda a země závislá z jejich daní apod., tak zkrátka je nikdy nezařízne. Takovéto společnosti pochopitelně ovládají i vlády, parlamenty a mohou si diktovat jakékoliv podmínky. Toto jsou společnosti, které skutečně řídí naše země. Ostatně je to vidět i u nás u pár nejmenovaných společností. Je tu také pěkná paralela s pandemií Covid-19. Všem je u prdele zdraví obyčejných lidí a také dopad na další generace – pokud je tu mocná společnost, která přidává příjmy do státního rozpočtu, bude to pro vlády zemí vždy důležitější, než nějaké zdraví farmáře, vaší babičky nebo vás samotných. Je to smutné, ale je to tak – vládě je to úplně u zadku, že se dobrovolně každý den zabíjíte. Rozehřátí pánve už nebude nikdy stejné jako předtím. A pokuty se mohou zdát „obrovské“, ale pro tyto společnosti je to jen zlomek toho, co vydělají. Ještě si to dají do nákladů jako uznatelný daňový náklad a odečtou si to z daní, chce se mi blejt. (04.04.2021)

Možná nejlepší film, na tohle téma, co jsem viděl. Taková hra Davida s Goliášem v podání právníka Roberta Billota a koncernu Dupont v litém, soudním sporu o hledání pravdy, kterou by někteří nejraději zakopali hluboko pod zem. Není to takové "nablýskané" jako Erin Bronkovich, přesto tenhle snímek řadím výše. Hlavně za takovou civilní atmosféru a pak za herecký výkon Marka Ruffala, kterého sleduju už léta a tady si troufnu tvrdit, že je to zatím jeho top výkon. A že za svou roli nedostal žádnou zlatou sošku? To mi ale vůbec nevadí. (08.05.2020)

Erin Brockovich sem nikdy neviděl,takže nemůžu srovnávat,nicméně tohle je povedené a poměrně pochmurné drama,které těží primárně z dobrých herců a silného tématu.K nepříjemné náladě navíc přispívá ono zeleno-šedé ladění barev,které umocňuje už tak solidní depresi.První Haynesův film,který opravdu stojí za vidění...80% (14.03.2020)