Dark Waters

Trochu nenápadné, přitom tematicky dost důležité drama o tom, že korporáty vládnou světu, mohou si dovolit cokoliv a jakékoli jejich pochybení je potrestáno buď nijak, nebo pro ně naprosto zanedbatelně. Je vidět, že Todd Haynes pracoval s živou kauzou, protože točí skoro dokument, faktů se drží prakticky dost otrocky, především ale nikam nespěchá. Tempo je tedy hodně ospalé, a jelikož se ve filmu zase tolik neděje, je to někdy ubíjející, protože dialogů a odborných pojmů je přece jen o něco víc a je dost náročné je všechny zpracovat. To je ale prakticky to jediné, co lze snímku vytýkat, protože zejména zpočátku je atmosféra dost hutná a procházka zamořenou farmou působí lehce hororově, až je škoda, že podobných momentů tu není mnohem víc. Dialogové scény jsou ale naštěstí dobře napsané a napínavé, takže se divák příliš nenudí a postupem času upadá do smutku, když odhaluje, co vše je pro peníze možné a odvolání prakticky neexistuje. Všemu dominuje výborný a civilní Mark Ruffalo, pro něhož jde evidentně o osobní téma a proměna jeho postavy je fascinující, možná zamrzí, že nemá podobně výrazného soupeře, protože nikdo další tu nevyčnívá a i Tim Robbins a Anne Hathaway jsou upozaděni a nemají moc prostoru nějak zazářit, dojmy to ale rozhodně nikterak nekazí. Dark Waters je velmi dobré soudní drama, které by jen potřebovalo být svižnější a o pár minut kratší. 70 % (04.06.2023)

Téma korupce bohatých korporací a odpovědnosti. Téma toho environmentálního thrilleru je tak silné, že bez námahy rozmotává uzel faktů zabalených do zápletky. K tomu ještě přispívá svým výkonem Mark Ruffalo jako ústřední postava. Možná by nemusel být tak domýšlivý a předvádět normálnější chování. Film je působivý a zároveň děsivý. Po shlédnutí i ti, kteří věří ve spravedlnost asi začnou mít pochybnosti. (07.04.2020)

(8/10). Oči otevírající drama, které diváka zasáhne přímo do srdce. Abych pravdu řekl, tak jsem o této kauze nikdy neslyšel. O to více bylo pro mě děsivé sledovat, co za svinstvo dokáže společnost vyprodukovat a skrýt jen aby neztratili zisky. Prozíravý právník v podání Marka Ruffala měl srdce na správném místě a stal se z něj takový Captain America v obleku. Dokázal obětovat úplně všechno, jenom aby odhalil pravdu. Snímek se mi hodně líbil. Nebylo to takové to právnické tlachání, které nikoho nezajímalo. Tady šlo o mnohem více než přírodní katastrofu. Tohle se týkalo každého člověka na této planetě, jak jsme se dozvěděli na konci. Při tomto zjištění se člověku zatají dech a tuchne mu krev v žilách. To samé během filmu. Jakmile se objevila nějaká znepokojivá zpráva, nebo odhalení, které divákovi dojde, tak to je přímý útok na emoce, který funguje na výbornou. Měl jsem podobný pocit bezmoci a vzteku jako třeba u snímku Vice. Právě díky těmto snímkům se lidé dozví děsivou skutečnost, kterou absolutně netušili. Je to nesmírně potřeba, aby byli nohama na zemi a uvědomili si, že peníze vládnou světu a společnosti jdou doslova přes mrtvoly. (30.03.2022)

Hm, tak už ty pánve vylizovat nebudu. Tedy ty teflonové. A ty na vaření.  Myslím ty věci, samozřejmě. A vůbec, pojďme od toho vylizování pryč.  Dark Waters je de facto hraným dokumentem o jednom velkém právním případu, jenž MÁ  (to je podstatné slůvko,  žádné měl, bohužel) nedozírný dosah na zdraví celého lidstva i životní prostředí. Ano, to má kde co, ale málokdy se podaří takto chytit viníka za prdel a i když je možné jej ukřižovat, tak se vykoupí flusnutím na kříž, poněvadž 670 milionů pro miliardářskou korporací je skutečně řekněme trochu z větší hloubky vybraným chrchlem, ničím víc.  Ale  co už, plast je vynikající  lidský vynález a brzy ho budeme mít nejen plnou prdel, ale i oceány, moře, lesy a ulice, takže pohoda,  jeden otrávenej teflon se v tom bez problémů ztratí.  Haynese si pak znamenám,  bez lacinosti, ale velmi působivě natočená soudnička, kde  jsem Bruci Bannerovi přál místo mrtvice spíš  Hulka. To by se pánové v Du Pontu nasmáli... (17.11.2022)

Klasické právnické drama o táhlém boji osamoceného přepracovaného poctivce s miliardy vydělávajícím konglomerátem, jemuž na dobru (zejména tedy zdraví) zaměstnanců ani zákazníků pranic nezáleží. Bez zbytečné dramatizace zpracovává čerstvou kauzu dotýkající se běžných spotřebitelů celosvětově (nebezpečí chemikálie PFOA / C8 při výrobě teflonu), což mu přidává na zajímavosti. Ale jinak jede po přímých kolejích a v závěru už hlavně čeká na výsledky (v reálu roky). (20.06.2023)