Pohľad spoločnosti Parallax

Pakula mal v 70´rokoch formu!!! Paralax View je pomalým konšpiračným trilerom, ktorý by si zaslúžil charizmatickejšieho a presvedčivejšieho hlavného hrdinu, namiesto nevýrazného Beattyho. Úplne perfektná bola ironická vložka ako odkaz na vraždu JFK (parádna posledná scéna, ktorá nechá silný "posledný dojem"), scéna s bombou v lietadle, ako aj kopec ďalších. Veľkým prínosom je zaujímavá kamera Gordona Willisa, ten chlapík spolu s Nykvistom tvoria pre mňa kameramanskú špičku. (27.09.2010)

Pakula se opět ukazuje jako bravurně amorfní filmař, jenž nemá určitý svůj pevný styl, kterým by realizoval různé příběhy či žánry. Ale díky tomu také může každému dílu vetknout ideální podobu, která vznikne ve spolupráci s dalšími osobnostmi tvůrčího týmu. Zde to je geniální kameraman Gordon Willis, který dostal maximální prostor pro své typické snímání postav v prostoru. Konkrétně to znamená, že figury tu nevystupují oproti svému okolí, ale jsou jím obklopovány. Tyto povětšinou industriální a městské prostory, potažmo prostranství (která se otevírají i pohledem zvnitřku interiérů ven) jednak stupňují skličující atmosféru, ale také ilustrují zastřešující ideu širších souvislostí a vazeb, které přesahují vhled jednotlivce. Současně s tím vyprávění působí záměrně odtažitě, protože divákům odpírá absolutní vševědoucí pohled na situace a ústřední příběh. Předkládá nám fragmenty, dílky, situace zahlédnuté jakoby mimoděk, u nichž nejprve netušíme jejich význam. Ten pak přichází o to úderněji a se zneklidňujícím efektem, když se vyjeví se zvratem, zpravidla tvrdě konstatovaném v ostrém střihu. "Pohled společnosti Parallax" je geniální paranoidní thriller, který divákům odpírá tradiční iluzorní rozhřešení konvenčních příspěvků žánru i v jádru konejšivou náruč konspiračních teorií. Naopak dokonale vystihuje neklid, neuchopitelnost a skličující bezmoc Ameriky přelomu 60. a 70. let sužované politickými vraždami. (08.01.2023)

Méně známý a oproti jiným klasikám i méně povedený poliitický thriller od mistra žánru Alana J. Pakuly. Film jede v klasickém stylu thrillerů 70. let a dočkáme se v něm atentátů, vražd a konspiračních machinací. Bohužel mi zde chybělo více napětí a nějaké pamětihodné scény, které by mě donutily pusit si film znovu. A popravdě ani ten Beatty mi moc nesedl. (14.10.2009)

Miluju Pakulovy pomaláče. Tu loudavou kameru pasoucí po nevšedních záběrech, ten neklid bublající pod povrchem… Parallax je trudomyslnou úvahou na téma oficiální výklad dějin, manipulace a mediální realita. Zároveň představuje pomyslný pomníček investigativní žurnalistiky a funguje i jako napínavá konspirační detektivka. Ať děláte, co děláte, pravdy se v tomhle světě nedoberete, a pokud náhodou ano, nedostanete šanci o tom komukoliv povědět, a kdyby přece, stejně Vám nikdo nebude věřit. I po tolika letech od premiéry pořád nesmírně aktuální film. JFK, Vietnam, Sametovka, jedenácté září, Irák, Libye, Ukrajina,… jen se klidně ptejte. Odpovědi už jsou dávno nachystané a všechny jsou správně. Anebo ne? (31.07.2014)

Parallax a mnoho ďalších trilerov zo sedemdesiatych rokov vyvracia zaužívané tvrdenie, že americké filmy sú reklamou na americký spôsob života. Lenže sme v sedemdesiatych rokoch, keď kritika moci bola divákmi akceptovaná v plnej miere. Navyše tá atmosféra tohoto obdobia svedčí ako francúzskym, tak americkým trilerom, ku ktorým sa všetci vraciame radšej, ako by sme mali pozerať podobne ladené novinky. Pakula, Polack, alebo Schlesinger boli omnoho zaujímavejší. Dôraz na chladnú odosobnenú architektúru, dokonalé veľké celky, v ktorých sa odohráva viacero akcií naraz, Beatty s klasickým výrazom amerického hrdinu ale neposkytuje satisfakciu v podobe samozrejmého víťazstva nad systémom, ktorú by pri pohľade naňho dnešný divák očakával. Ani sex. (16.01.2014)