Cats

Kočičí muzikál v kočičích kulisách ... v kočičích kostýmech ... a v kočičích maskách - z nichž některé jsou převelice půvabné ... a jiné nikoli. Dokonale kopíruje kočičí způsoby, aniž by pochopil kočičí duši. Neboť nefalšovaná kočka je především soběstačná mýtická bytost, která je spjatá s tajemstvím noci. Smyslná elegantní individualistka, a která si střeží svou nezávislost. Je sice napojená na magii všehomíra, přesto - nebo snad právě proto nepotřebuje typicky lidské berličky v podobě znovuzrození či zmrtvýchvstání ... a dál si věří na svých devět životů. Asi nejsilnější je úvod, naplněný kolektivním kočičím křepčením. Protože to ještě naivně očekáváte nějakou nosnou zápletku ... jakkoli banální ... charakteristickou pro muzikál. Jenomže ... posléze zjistíte, že vlastní příběh prakticky neexistuje. Objevují se a zase samovolně mizí pouhé náznaky příběhů - a jsou vám představovány roztodivné kočky, které jsou nositelkami spíše lidských nežli kočičích kostýmů ... a vlastností. Teprve ve finále ... spolu se známou podmanivou písní (jedinou, která mě dojala) ... se objeví cosi, co by se při troše dobré vůle dalo nazvat příběhem ... a na co by každá opravdová kočka patrně hleděla s krajní nedůvěrou. Po vizuální stránce je to podívaná náramná, ovšem zároveň lehce iritující. Nenadšené 3* (28.08.2019)

Poslouchat Cats jen tak mě moc nebaví, znám spoustu působivějších muzikálů. Cats jsem slyšel několikrát a ve spoustě jazykových verzí… Celkem obyčejné a nudné… (Mimochodem měkká polština se ke kočkám hodí skvěle) Ale vidět po čase muzikál zase v obraze mě překvapilo. Hudba, texty, kostýmy, choreografie, špičkové výkony pěvecké a taneční… prostě Cats! A to jsem se díval kolem půlnoci... Pro mě jsou o ničem ty spousty současných muzikálů, přestože jsou přeplněné dějem k prasknutí, kulisy se mění co pět minut a mají skrývat hlubokomyslné sdělení… (15.08.2010)

Muzikál, ktorý stojí mimo môjho záujmu. Nie je o žiadnom príbehu, dokonca ani o hudbe a speve okrem jedinej výraznej skladby Memory. Všetko stojí len na tanečnej choreografii a výrazných mačacích maskách a kostýmoch. Ďakujem, ale toto som od majstra Webbera nečakal, skôr by som to nazval výtvarným umením s hudobným podmazom. (06.04.2015)

svého času No1, ulítávala jsem na tom až chorobně, jela to dokola, znala celý kusy nazpaměť. Dodneška to mám někde v srdci schovaný a hřeje mě to tam. Prostě úžasný kočičí svět. Mefistofelees, Munkustrap, koťata. A Macavity! Duet Munkustrapa a Rum Tum Tuggera! Dodnes mi běhá mráz po zádech:) Filmové zpracování divadla nemělo nejmenší chybu. (23.10.2013)

Muzikál nepatrí medzi mnou vyhľadávané žánre, aj keď paradoxne mám vo svojej desiatke najobľúbenejších filmov dva muzikály. Cats bohužiaľ patria do inej skupiny muzikálov. Tak, ako jedna lastovička leto nerobí, nerobí muzikál ani jedna veľmi vydarená pieseň, osobitne ak sa vymykala z hudobnej úrovne zvyšku. A čo som mal vlastne hodnotiť? Príbeh, ktorý tam ani nebol? Alebo kostýmy? Veď ani Planétu opíc som neposudzoval podľa masiek. Takže ostáva choreografia, ktorá sa mi celkom páčila, ale celkovo je to príliš málo na to, aby som Cats považoval za nadpriemerné dielo. (28.12.2016)