Ecce homo Homolka

Proč jsem proboha živýho čekal tak dlouho, než jsem se na tuhle úžasnou věc podíval? Už jen úvodní dějství "úprku z lesa" mě naprosto dostalo. A pak ty geniální dialogy :-) V minulosti jsem vídával jen útržky téhle trilogie, teď po shlédnutí celého prvního dílu jsem docela unešen. Má to své zdlouhavé pasáže a hlušší místa, ale ty přebíjí hlavně charakter dědy Homolky. Třeba jeho "uvěznění a ponížení ohledně ustlání postele" nebo láskyplné hašteření s bábou, to je prostě nádhera :-) (17.10.2018)

Popravdě řečeno, z celé téhle Papouškovy trilogie jsem viděl vždy jen chvíli, ale i těch pár minut moji osobu vždy svým buranstvím a nevtipností iritovalo natolik, že i přes četné reprízy mě nikdo nepřesvědčil zkouknout alespoň jeden z dílů od začátku do konce. Po několika letech záměrného ignorování mě však nakonec povinnost donutila zhlédnout Ecce homo homolka celé a stejně jako třeba v případě Hoří, má panenko (ano, znovu Papouškův citelný rukopis), musím přece jenom změnit, nebo spíše poupravit názor. Ano, přiznávám, chvílemi jsem se docela bavil, vcelku si i užíval atmosféru snímku, oceňuju dobře typově vybrané herce, ale víc mně tahle „výborná“ společenská satira opravdu nedala, nejspíš ještě moje maličkost stále nedorostla její intelektuální náročnosti :-) . Celkově zvědám hodnocení z pomyslného hnoje na lepší 3*. „Tak ho vidíš dědka. Ono mu nestačí, že mně zničil život, ještě mi bude ničit povlečení.“ (24.12.2012)

Když se řekne „film o české povaze“, okamžitě si vybavím Ecce Homo Homolka Jaroslava Papouška. Tento film pojednává o pražské rodině Homolkových, která se jednoho dne rozhodne vyrazit na výlet do přírody, aby si každý z nich užil trochy toho zdravého vzduchu. Díky velmi rozmanitým charakterům, které tvoří celou rodinu, osobně tento film považuji za velmi vtipnou ale zároveň i pravdivou sondu do tradiční české rodinky. Dominantní babička, která si zaslouží přívlastek „generál“, suverénní děda, jejich syn Ludva řízený svou věčně nespokojenou manželkou Heduš a jejich dva synové (dvojčata) – konfrontace takových figurek prostě nemůže vyústit v bezproblémově strávený den v přírodě. Místo toho diváky čeká pravé rodinné peklo, které je zároveň i pekelně zábavné. 100% (08.06.2009)

Filmová trilogie o rodině Homolkových je rozhodně perlou a chloubou české kinematografie v režii pana J. Papouška. Nikdo však nedokáže tento snímek ohodnotit lépe než my - Češi. V zahraničí by se asi divili co je nám na tom vůbec k smíchu, ale my víme, že se smějeme tak trochu sobě. Každý ve filmu srovnává něco nebo někoho ze své vlastní rodiny a okolí. Typická pražská rodinka si vyjede na výlet do lesa a ... - neznáme to odněkud? I po letech mě fascinují neuvěřitelné herecké výkony Marie Motlové a Josefa Šebánka (nikdo by to lépe nezahrál). K filmovým manželům ztvárněným Františkem Husákem a Helenou Růžičkovou, které to ohromně sluší, není co dodat. Je to neobyčejně vtipné, svižné a plné života... (15.09.2007)

Co je vlastně na téhle komedii tak cenné? Také vzhledem k další Papouškově tvorbě mám pocit, že to na začátku natáčení nevěděl ani on sám. Právě díky tomu, že tvůrčí záměr byl minimalistický - totiž převést na plátno obraz jedné reálně existující „veselé“ rodiny - vznikla víceméně bezděky komedie, která vypovídá strašně moc o lidech a době svého vzniku. --- Já tu dobu pamatuji, jsem věkem blízký sourozencům Formanovým, a nevzpomínám na ni rád. Ne, v tomto případě nejde o bolševika, nýbrž o naturalistický obraz sexuální revoluce, která tehdy probíhala nezávisle na politbyrech v celém západním světě. Hippies nadělali největší kravál, ale revoluce možná ještě zásadněji probíhala v rodinách. Tato komedie zobrazuje poslední léta existence dnes vymřelého živočicha zvaného „muž - hlava rodiny“. Všimněme si, ženy ještě bez námitek vykonávají všechny takzvané ženské práce, ale už vůči mužům ztratily jakýkoli respekt, stejně jako potomci k rodičům, mladší ke starším, a vůbec lidé k lidem. --- Homolkovi si to ještě plně neuvědomují, ale rodina už ztratila důvody existence. Ženy už mohou dobře žít bez mužů a muži bez žen, na šoustání manželství nepotřebují, a děcka koneckonců vždycky nějak vyrostou. Bytová krize u nás ještě nějaký pátek držela rodiny pohromadě (rozvedení spolu přečasto stejně museli bydlet dál), ale už tehdy bylo založeno na to, co dnes všichni uznávají: rodina a rodičovství jsou pouze jedním z řady rovnocenných způsobů existence dospělého člověka. --- Papež a já si myslíme, že je to špatně. Asi proto jsem z tohoto filmu pokaždé tak moc smutný. Takhle nějak žertovali žoldnéři mašírující k bělohorskému bojišti. (29.08.2010)