Angelin popol

"-Podívej se, jí jako prase! -Ne, jí jako presbyterián..." Tak tento hlod mne naprosto rozsekal, nicmene zbytek filmu ani zdaleka neni tak vtipny a komicky, ba prave naopak. A jak postavy E.Watson, tak R.Carlyle jsou v tomto filmu pouze doplnujici a tudiz ani jejich herecke vykony, ac tradicne solidni urovne, nejsou zde stezejni. Vse stoji a pada s vykony mladych protagonistu hlavniho hrdiny a zejmena scenare tohoto drsneho pribehu, ktery se povedl. Na plne hodnoceni to jaksi sice neni, ale ty ctyri hvezdy co davam, jsou naprosto zaslouzeny. Skoro se mi chce rici ono otrepane "must-see"... (17.12.2009)

Očividně do filmu kecali víc Irové než Amíci, a tak tu, naštěstí, máme silné drama zcela prosté jakéhokoliv hollywoodského plačtivého balastu. Ten film je tvrdej jak pěst irskýho boxera, nelítostnej jak jejich počasí, přesto, nebo právě proto, opravdovej jako Irsko samotné. Není nad to si jej v jednom upršeném podzimním dni vychutnat jako doušek Guinnesse... oukej, už těch přirovnání nechám :-) Krásný film, u kterého jsem si po celou dobu říkal, jak moc skvělá musí být i knižní předloha, přestože bych se musel obejít bez Roberta Carlyla nebo Emily Watson, a to by byla škoda. (14.09.2018)

To detstvo vo filme bolo úplne zúfalé, aké sa nevidí ani vo vojnových filmoch. Keď sa dieťa nemôže spoľahnúť ani na svojich rodičov, dokonca ani na jedného z nich, čo je to za detstvo. Sledovať postupné umieranie súrodencov a rozmýšľať, kto bude ďalší, za neustáleho hladu, zimy a vody na prízemí svojho domu, to by otriaslo vierou v Boha u každého. Ale v Limericku nie, tam čo učiteľ a kňaz povedal, to bezvýhradne platilo. Keď je film dokonca autobiografický, tak o to viac klobúk dolu pred autorom, ako sa z toho všetkého dokázal dostať. Film ma aj pri svojej dĺžke prinútil pozorne sledovať celý osud a udialo sa toho skutočne dosť, niektoré momenty by som si možno vedel predstaviť menej napriamo zobrazené. (17.10.2016)

To není chladný odstup, to je chvályhodná snaha nedělat z toho všeho tragického, co se na plátně stane, slzopudný kýč. Jak jinak přežívat takovýhle osud, než že se člověk mírně zatvrdí a bere život bez velkého patosu, místy až trochu cynicky – s posunutým pohledem na to, co je a není k nepřežití. Pro mě jeden z filmů, kterým se mimořádně daří zprostředkovávat „jaké by to bylo žít jako…“ v tomto případě jako chudý klučina v Irsku třicátých let 20. století. Přesné, věcné, psychologicky věrohodné, emoce tam rozhodně jsou a je jich tak akorát, aspoň v první cca. polovině; pak to chytne náběh do takové té líbivé amarcordové lidičkovské laskavosti, která mi odjakživa poněkud leze krkem, takže i když jsem (taky pro svou lásku ke všemu irskému) pošilhával po páté *, zůstávám protentokrát u čtyř. (08.09.2012)

Čekám, že až tenhle film uvidí nejčestnější a vůbec ne arogantní ministr Kalousek, rozjede se s "reformama typu, všem vemem, sobě dáme" teprve tím správným tempem. Chudoba a beznaděj z toho filmu chčije jak voda z Iguazu a bejt sociálně nejslabší, tak tohle by byl ten poslední hřebíček před mým životním endem, fakt že jo. Jenže každá stránka mě dvě mince a tou druhou tady je otec Malachy, měl x možností jít alespoň do fightu s nepřízní osudu, ale co on udělal, prochlastal i příspěvek na miminko. Přesně takovej typ chlapů bytostně nesnáším už jenom chybělo aby ty svý ženě dal dělo a viděl bych rudě. Právě díky tomu, že mám averzi na tyhle hospodský ochlasty, lidský trosky co se nedokážou a ani nechtějí postarat o svou vlastní ženu a děti, jsem si tenhle téměř tříhodinový trip po všech atrakcích, které deprese nabízí užil na max. Skvělá práce s obrazem, vynikajcí výběr exteriérů- interirérů, kvalitní herecký výkony dělaj z Andělčina popela pořádně hořkej irskej drink. (28.10.2011)