Trh márnosti

Zhruba do první poloviny má film spád, vtip, rytmus. Bohužel se s přibývajícími minutami stává rozvleklejší, útržkovitější a méně přehledný. Jakoby se najednou lekla, jak málo času zbývá do konce filmu a co všechno jí ještě zbývá natočit ;) Režisérčin indický původ se odráží jak ve vizuální, tak v hudební stránce filmu (obojí výborné), filmem prolínají indické motivy, stejně jako prolínaly britskou společností 18. a 19. století. Herci jsou, i ve vedlejších rolí, dobře obsazení a podávají adekvátní výkony. Jarmark marnosti je příjemnou podívanou, která ovšem žánru nic nového nepřináší, ani není jeho dokonalým reprezentantem. (13.04.2005)

Skrytou cyničnost společenských vztahů a postojů aristokratické britské smetánky z počátků 19. století, v nichž jde pouze o původ/titul nebo peníze (přičemž jedno zajišťuje druhé a naopak), objevuje chytrá, půvabná kariéristka, která se do vyšších kruhů snaží oportunisticky prodrat. Rozmáchle napsané předloze sluší lehce teatrální realizace, především při šplhání po žebříčku vzhůru v první polovině; rozřešení už však scénáristé berou letem světem, je hodně zhuštěné a děravé, až divné (bezmála bollywoodský happy end). Mezi 3 * [2010] a 4 * [2023]. (03.03.2023)

Jedno z nejlepších kostýmních historických dramat, které jsem viděl. Původně jsem očekával, že to bude další úmorně nudná záležitost á la Barry Lyndon. Opak je však pravdou. Tento film (mimochodem tématem Barrymu dosti podobný - aby taky ne, když autorem předlohy je tentýž autor) hýří humorem, ironickým nadhledem a životem. Představitelka hlavní hrdinky je šťabajzna, jejíž přítomnost na plátně ještě více zkrášluje nádherné kameramanovy expozice. V příběhu nechybí romantika, tragické motivy, ani hluboké myšlenky, a scénář je mistrný, pravděpodobně i díky výše naznačené, kvalitní literární inspiraci. Já si snad toho starouše Thackareyho budu muset přečíst. Už i proto, že - a to by se dalo vzít jako výtka (ale byla by to podpásovka) - je film zabydlen neuvěřitlným množstvím postav, v jejichž vzájemných vztazích se člověk občas ztrácí. Paní režisérko, jen tak dál! - A ještě citát na závěr: "Je výhodou narodit se ve vyšší společenské vrstvě. Alespoň hned zjistíte, jak moc je to pimprlové divadýlko ve skutečnosti laciné." (06.04.2005)

Pro Anglii 19. století mám opravdu slabost, a tak jsem se na tento film docela hodně těšila. Asi první hodinu jsem byla naprosto nadšená, vtip, obrazová krása a ironie mě naprosto dostali. Ale pak film náhle začal ztrácet na rytmu, následně na vtipu i ironii a zůstala jenom ta krása, která ale další hodinu a něco utáhnout sama nemohla.Vcelku vtipný konec mě potěšil; kdyby ale chudák střihač zřejmě v polovině filmu neusnul, byl by to docela zábavný film. (21.10.2005)

Typická kostýmna britská snímka, príliš sa nelišiaca od jej ďalších žánrových konkurentov. Krásne kostýmy, spoločenské intrigy, smotánka, pekná výprava a ďalšie otrepané témy takýchto historických filmov. Osobne nemám Reese príliš v láske, takže ma film asi vďaka nej nebavil tak, ako napríklad slávne adaptácie Jane Austenovej. Film som videl dvakrát a napriek tomu s z neho veľa nepamätám, takže si vyššie hodnotenie z mojej strany nezaslúži. (19.07.2012)