Polnočný expres

Na tenhle film jsem byl docela zvedavej, ale trvalo mi dlouho nez sem se na nej kouk, ale ted sem rad, ze jsem ho videl. Je to opet jinej pohled na vezeni, hodne originalni a hlavne podle skutecnejch udalosti. Jen mi prislo, ze tu mohlo bejt ukazano vic veci, co se ve vezeni dejou, takle to vypadalo, ze se tam jen vali a strazny si jich nak zvlast nevsimaj. Na druhou stranu, takle tam pomalu chcipaly a neni to jako v jinych filmech o vezeni, kde si hlavni hrdina nezil nijak spatne, i kdyz ho dozorci buzerovali, tenhle hlavni hrdina je proste jeden z mnoha. Trosku divnej mi prisel konec, takovej zbytecne uspechanej, Billy uz skoro mrtvej a najednou se vzchopi a behem deseti minut je pryc, jako by to nemoh udelat uz driv. Nejvic me dostalo nekolik hodne drsnejch scen, ale zadna strasna krvarna se nekona, jak jsem cekal. Film by ale urcite tolik nezaujmul bez kvalitnich hereckych vykonu a ty jsou tu opravdu paradni. Sice tu je par slabsich mist, ale na 5* to bude. (21.03.2006)

Film to je opravdu dobrý, to bez debat. Prvních deset minut je bez nadsázky geniálních, taky bez debat. Ale něco mi na tom vadilo. Znáte ten pocit, kdy se díváte na film, víte, že je skvělý, ale na druhou stranu něco chybí? Jako byste čekali na něco většího, na nějakou geniální scénu, na cokoliv, ale… nepřijde nic. Midnight Express je výborný film, ale opravdu jsem po skončení filmu nevěděl "kudy" teď. Zatím jsem se rozhodl pro tu mírnější variantu, 80 % je, si myslím, taky vynikající hodnocení a po čase si tento film dám znovu a kdo ví, možná si ho užiju míň, možná víc. (02.12.2011)

Precizně odvedená filmařina, jako vždy skvělý vizuál doprovázený výtečnou zvukovou složkou. Mimořádně enervující jsou scény doprovázené tlukotem srdce. Od prvního momentu setkání Billyho s tureckou justicí rámuje Parker obraz stále tísnivěji. I přes zřejmou Stonovu snahu vykřičet do světa nacionalistické poselství o nadřazenosti amerického národa se Parkerovi podařilo přesunout problém do zevšeobecňující polohy. Turecko symbolizuje země, které jsou znechuceny americkou zahraniční politikou. Vyhlásit však USA válku by bylo nadmíru hloupé, minimálně kdyby ta válka byla zcela otevřená. Ovšem najít si obětního beránka v podobě jednoho amerického pitomce, který pašuje pár kilo hašiše, aby ho pak prodal se ziskem kamarádům, to je jiná. Turci vyhlašují Americe válku, dobře skrytou zrakům okolního světa. Billy se stává pěšákem ve válce, o níž ani netuší, že byla vyhlášena, pěšákem, který může být klidně obětován. Dostává trest naprosto nepřiměřený závažnosti svého zločinu. Amerika mlčí, bez skrupulí pozbyde svého pěšáčka, který má tím pádem jedinou šanci na přežití. Tou šancí je ta jediná osoba, na kterou se může spolehnout, tedy on sám. Když přijdou na řadu mocenské zájmy, cena lidského života rapidně klesá. (27.11.2018)

Všechny filmy Alana Parkera jsou politikum, nejinak je tomu i u Půlnočního expresu. Mají-li ale jeho ostatní filmy politické opodstatnění, pak tady se Parker zřejmě dal do služeb studené války. Půlnoční expres zavání propagandou na sto honů. Nepochybuji o tom, že turecké vězení, zvlášť v 70. letech, bylo peklem na Zemi, ale natočit film o příčinách a pobytu v něm takhle tendenčně, za tím je patrný zřejmý ideologický záměr - vykreslit Turecko coby prohnilou totalitu a amerického ,,hrdinu" coby nevinou oběť. Ani jeden jediný Turek v celém filmu není normální, slušný, charakterní; relativizuje se vina, jako by pašování drogy bylo vlastně něco normálního; věci, které se běžně dějí i v amerických věznicích a existují z podstaty této instituce (viz třeba jen o dva roky mladší Brubaker), jsou připisovány charakteru turecké reality (drsný bachař zneužívající své moci, násilí, homosexualita...); navíc mne uzemnila americká arogance a nerespektování tradic a místních zvyků (řeč u odvolacího soudu; Američanka jde navštívit hlavního hrdinu do vězení, navíc v 70. letech, bez podprsenky jen v bílé průsvitné halence, u soudu zase sedí v minisukni...verbální odsuzování homosexuálních praktik mezi tureckými vězni je pak korunováno romanticky inscenovanou milostnou scénou mezi americkým a skandinávským vězněm...což je pointováno něžným! odmítnutím). Oceňuji atmosféru snímku i profesní kvality (úvodní scéna má grády), navíc sám film je legenda, etalon subžánru vězeňských dramat, ale při jeho zhlédnutí mi bylo smutno spíš z jeho podstaty, než z osudů v něm zobrazených, teprve po přesunu do ,,sekce 13" jsem začal mít pocit, že míra viny mladého arogantního Američana není adekvátní míře trestu. (24.05.2015)

pribeh o odsudenom amikovi v neludskych podmienkach tureckeho vazenia je vykresleny vyborne, atmosfera je odporne husta, az si prajete, aby sa vam to nikdy nestalo. s tou hudbou neviem, ale mne sa nelubila, pretoze mi pripominala horory z 80. rokov, ale co uz. no nakoniec treba samozrejme pochvalit hlavneho predstavitela za velmi uveritelny vykon. (20.01.2007)