Prv ako sa rozvidnie

Ingmar Bergman na malém prostoru (sevření nemocničního pokoje) rozehrál výborné psychologické drama a očima tří těhotných žen dal nahlédnout do jejich životů.. Cecilie, Hjördis, Stina... Zaujala mě i Brita, moc se mi líbila, filmová postava i herečka.. Mýma očima smutný film, domnívám se, že smrt do porodnice nepatří, resp. neměla by... (19.07.2024)

Ingmar Bergman je špecialista na ženskú psychológiu, vo svojej tvorbe sa jej venuje v rôznych obmenách. V tomto prípade rozpráva príbeh z nemocničnej izby a sledujeme tri ženy v rôznom štádiu tehotenstva. Rozpitváva vzťahy s rodinnými príslušníkmi a vzhľadom k pred a po pôrodným emóciam sa neštíti drsnému pohľadu na problémy. Ide o veľmi kvalitný snímok, v ktorom excelujú všetky herečky. (21.11.2017)

Bergmanovým dílem prochází jako tenká nit fascinace ženskou psyché. Na ní navléká tu lesní jahody, tu posílá psaníčka plná intimních výpovědí. Od ní se odvíjí většina jeho příběhů. Kolem žen krouží muži, stejně zranitelní jako ženy. Někdy vřelí a chápaví (manžel Stiny) jindy vlídní leč odtažití (manžel Cecilie) nebo jsou daleko předaleko (partner Hjördis). Příběh jedné noci je rozehrán na všech stranách, žádná ženská role není vedlejší, všechny dostávají velký prostor, který bezezbytku naplní. Je to s podivem, s jakou přesností Bergman vylíčil ryze ženskou atmosféru porodince, doba změnila jen uniformy a vybavení, přístup zůstává v zásadě stejný. (09.04.2015)

Ženský svět pana Bergmana se mi líbil.  Ze začátku mě  silně iritovala nešťastná Cecille, ale to se brzy rozplynulo a tohle komorní  intimní drama člověka i pohltí a což jsem nečekal, tak i dojme.  Ve své podstatě krásně banální myšlenka, že všechno zlé je k něčemu dobré, vyprávěná citlivě, upřímně a s porozuměním. Příběh, kde bych rád věděl, jak se těm holkám dařilo dál a přál bych jim jen to nejlepší. Čekal jsem beznaděj a přes všechnu bolest převládala naděje. Bergmana tímhle samozřejmě ještě neznám, ale nečekal bych, že o jeho filmu řeknu, že byl milý. Život i bolí, ale pokud se žije a je s kým ho žít, přebolí. (17.07.2024)

Kdyby některé dialogy nepůsobily nerealisticky a kdyby ten závěr nebyl tak strašně odhadnutelný, asi bych dal i 5*, protože je to přesně takové psychologické drama, jak si ho představuju. Ono je takové ale i tak - o postavách víme hodně (a to nejen o hlavních, ale dokonce i vedlejších, viz. jedna ze zdravotních sester), dokázaly mě zaujmout a byl jsem zvědavý, jak to s nimi dopadne (i přes to, jak průhledné to od začátku bylo) každá má uvěřitelný charakter, má to hloubku a zazní zde spousta chytrých vět, je to skvěle natočené a hlavně brilantně zahrané, až mě překvapovalo, jak tu ty herečky dokázaly tak dokonale a realisticky střídat emoce - ačkoli Evě Dahlbeck jsem to zpočátku moc nevěřil, ale až později mi došlo, že to není přehrávání, ale charakter postavy, kterou hraje. Fakt, nějak takhle si představuji solidní psychologické drama, ale takových je bohužel v současné době snad ještě míň, než malých podnikatelů kteří nejsou kvůli současné situaci v krizi... Už jen kvůli tomu musím Než se rozední ocenit a o to víc mě mrzí ty mínusy, hlavně teda ta strašná předvídatelnost. Vždyť se nad tím zamyslete sami - máte tu ženu, která se na své dítě strašně těší, nemůže se ho dočkat, má milujícího manžela a pak je tu druhá žena, která ani pořádně neví, jestli to své dítě chce, protože je sama, bez peněz a matka by jí asi zabila, kdyby nějaké dítě vůbec měla. Tak schválně, jak to asi dopadne? Možná je to jenom můj problém a pro ostatní to tak průhledné nebude, ale já si nemůžu pomoct, od prvních 15 minut jsem tak nějak měl jasno - a ono to vyšlo. Ale tak aspoň z toho plyne poučení, že SPOILER se člověk nikdy nemá předčasně těšit, jelikož se mu taky může vymstít KONEC SPOILERU. 4* (08.01.2021)