Kytica z tisíc a jednej noci

Z tohoto snímku mám dosti smíšené pocity. Na jednu stranu je to zajímavé a krapet výpravné, na stranu druhou nudné, zdlouhavé a místy stupidní. Herci v tomto filmu vypadali, jako by si z toho všeho dělali jen srandu. Příběh byl takový chudý, někdy i dost předvídatelný. A jak tu říká více lídí, tak s neustálými souložemi se skvělý snímek nenatočí. (02.05.2010)

Kytica z tisíc a jednej noci je dovŕšením Passoliniho voľného filmového cyklu (po Dekamerone a Canterburských poviedkach), ktorý sa natáčal v rôznych kútoch sveta ( Irán, Jemen, Nepál, Etiópia) počas dvoch rokov. Do hereckých rolí boli obsadzovaní poväčšine miestni neherci, ktorí, dá sa tak povedať, podali svoje nadpriemerné výkony. Je to viac príbehov pokope, no nosným je príbeh chudobného mládenca, hľadajúceho svoju otrokyňu - lásku Zumurrud. Ten sa na svojej ceste dozvedá množstvo príbehov oných ľudí, kde nosným motívom je láska. Láska či už homosexuálna alebo tá "normálna". Čo môže dobre pobaviť a ukľudniť súčasnú mládež je fakt, že aj pre tisíc rokmi žili na Zemi rovnako "zvrhlí" muži, či ženy s rovnakým sexuálnym chtíčom. Pričom každá nasledujúca generácia vraví : "To by sa za našich čias stať nemohlo !! ! )) (29.12.2006)

V různých místech, v poušti, v bohatých městech a palácích, exotického barvitého Orientu, se odehrává tento milostný příběh mladíka Núreddína a jeho černé otrokyně Zumurrud. Násilně odtrženi, prožívají oba řadu dobrodružství, stále se hledají a přitom poznávají příběhy jiných. V posledním filmu své Trilogie života se Pasolini zabývá opět erotikou jako základním kamenem lidské přirozenosti. Tentokrát ukazuje spíše něžnou fyzičnost lásky, zasazenou navíc do nádherných exteriérů arabského světa Afriky i Asie. Film "Kytice z Tisíce a jedné noci" je všeobecně ovažován, za jedno z Pasoliniho nejkvalitnějších děl, na MFF v Cannes roku 1974 si totiž dokonce odnesl Velkou cenu poroty. "Kytice z Tisíce a jedné noci" završuje Trilogii života - a symbolicky i život a tvorbu Pasoliniho. V roce 1975, kdy natočil kontroverzní hnusárnu "Saló aneb 120 dní Sodomy", předčasně umírá - násilnou smrtí. Asi to nejlepší od Pasolliniho co jsem zatím viděl. Za 3*. (25.08.2006)

Kytice z tisíce a jedné noci je poslední částí volného triptychu Pasoliniho Trilogie života a zároveň výjimečně vybroušený filmový diamant, který s každým dalším zhlédnutím nepřestává mile překvapovat. Podobně jako v Dekameronu a Canterburských povídkách i zde Pasolini s původní látkou zachází velmi volně až svérázně, ale právě díky tomu přístupu je Kytice jedinečná. Jakkoli je rámcová dějová linka jednoduchá, film překypuje bohatou košatostí jednotlivých příběhů, které jsou narozdíl od předchozích Pasoliniho adaptací středověkých příběhů mnohem více propojeny. Pozorný divák se tak na více než dvě hodiny ocitne ve zcela jiném světě, a pokud přistoupí na Pasoliniho hru, bude snímkem doslova okouzlen. Kytice navíc obsahuje velké množství nahoty, zejména té mužské, což je ale pro mě naprosto v pořádku. Mužská nahota by neměla být v celovečerních filmech tabu a cením si na Pasolinim, že k tomu přistupoval otevřeně. Láska, sex, a erotika byly vždy součástí lidského života bez ohledu na časové období. Proto celá Trilogie života osloví cinefily i dnes, kdy je v celovečerní tvorbě nahota z prudérních důvodů spíše omezována. Proto jsou podobné filmy svěžím vánkem a příjemnou podívanou. (24.08.2023)

Fu, pod fantasy-dobrodružným príbehom som si predstavoval teda niečo úplne iného. Bezobsažná erotika a nahota sa tu stretávajú s naivitou hlavných predstaviteľov, ktorých ztvárnili toporní neherci, a exotickou zmesou kultúr arabského a iného sveta. Toporná réžia s otrasnou rozkývanou kamerou a údesné dialógy. Keď si k tomu pridáme večne rehotajúcich sa hercov pri akejkolvek činnosti (ani neviem, či ten rehot bol v scenári alebo to bolo režisérovi úplne fuk), dostávame približný obraz tohoto absurdného diela. Hodnotenie: 10% (14.03.2014)