Saló aneb 120 dnů sodomy

Chápu, že pro většinu lidí jsou praktiky zde zobrazené nechutným divadlem, od kterého je lépe odvrátit oči a ještě si na režiséra zanadávat. Ale což takhle aspoň zkusit pochopit smysl celého díla a neodsuzovat ho z fleku jako odpad... Podle mě je Saló aneb 120 dnů sodomy naprosto dokonalou uměleckou realizací (i když vyhnanou do značného extrému) toho, co Freud nazval anální charakter... A jak jinak nastavit zrcadlo společnosti, která podlehla fašictické diktatuře, než totální provokací? Provokativní díla budou vždycky kontroverzní, nicméně pokud ve filmu někdo vidí jen ten sex a výkaly, tak je trochu mimo... (26.04.2006)

Po letech odstupu, jsem se na to zbezne podival podruhe. Divat se vterinu po vterine bych stejne jako v puberte na promitani v kine aero jiz nevydrzel. Musim jen a jen souhlasit s POMem, poslednich 5 minut originalne pojatych, jako varovani kam az clovek muze zajit to muzeme tatez brat. Nicmene myslim, ze takova myslenka jde ztvarnit i jinak nez sexualnimi deviacemi na vsechny zpusoby. A samozrejme jakykoliv film, at sebeprisernejsi, neni dobrym oduvodnenim nekoho zabit. (04.03.2004)

Veľmi som bol na tento kontroverzný film P.P.Pasoliniho zvedaví. Jednými vynášaný na piedestál slávy umenia a inými nekompromisne vyradený do odpadu. Ja budem patriť ku tej druhej skupine. Mne na tom nič zaujímavé, progresívne, či dokonca umelecké nepripadalo. Videl som iba zle natočenú primitívnu nechutnosť. "Saló o le 120 giornate di Sodoma" bolo jedným z mojich najväčších filmových sklamaní. * (02.10.2008)

hodnotiť tento film je nesmierne ťažké - uvedomujem si to, a určite nie som jediný . . . nemyslím si, že je to dielo geniálne, rozhodne má nezastupiteľnú pozíciu v dejinách svetovej kinematografie; rozhodne bol v čase vzniku kontroverzný - aj dnes je jeho obsah miestami poburujúci, i keď dnešný divák je na nechutnosti zvyknutý . . . nesúhlasím však s názormi, že je to samúčelný pornografia (lebo nie je ani samoúčelná a už vôbec nie pornografia), že je to lacné a efektné šokovanie (lebo nie je ani lacné, ani efektné - so šokovaním musím tentokrát súhlasiť) pretože tento film netočil Fulci, ale Pasolini, tento film nemožno pozerať pre jeho povesť "zvrhlého" filmu, ale sledovať ako Pasoliniho interpretáciu DeSadeových textov, ktorým našiel veľmi krutú analógiu - fašistické besnenie, monštruozita a netvorská tvár režimu a jeho ľudí bola ukázaná mnohými spôsobmi - tento je však rozhodne jedným z najúčinnejších - nikto nemôže autorovi uprieť jeho zámer, pretože ak z Fašizmu jeho rodnej krajiny mal takýto pocit, nikto mu ho nesmie vziať (pretože si myslím, že z neho takýto pocit v reálnom čase mohol plynúť); takže ak nesúdime to, či mal etické právo voči divákovi ukazovať zverstvá režimu (so všeobecným presahom na akýkoľvek režim či dokonca ešte intímnejším presahom na akékoľvek politicko-nábožensko-spoločensko-mocenské usporiadanie kdekoľvek na svete a kedykoľvek v dejinách) musíme mu uznať právo na pravdivosť výpovednej hodnoty; Po tejto skoro až alibistickej obhajobe však musím upozorniť na svoje rozhodnutie troch hviezdičiek - nie, nie je to dielo geniálne a zastávam názor (a nepokladám ho za konzervatívny), že istú autocenzúru vzhľadom na etiku voči divákovi pasolini mohol dodržať . . . každopádne oceňujem dekorácie a architektúru (tu vyšiel zámer hnusného spojenia pompéznej krásy kaštieľa s hnusom odohrávajúcim sa v ňom, ligotavosti okrasnej striebornej misy s kontrastným odporom výkalov, ktorými je naplnená) ako aj záver filmu (myslím konkrétne záverečný obraz, posledný záber); (23.06.2007)

Pro mě osobně se jedná o jeden z nejméně pochopitelných, uchopitelných a srozumitelných filmů, jaké jsem kdy viděl. A tím pádem i jeden z naprosto nejzáhadnějších. Ve své nekonečné touze hledat a nacházet okrajová a často až zvrácená filmová díla zobrazující násilí, teror a brutalitu, jsem prošel dlouhou cestu a viděl věci nevídané... "Ale Saló aneb 120 dnů sodomy" je vrchol... Ovšem vrchol naprosto neuchopitelný, alespoň pro mě. Film nepatří do žádného žánru, je tak studený, plochý, odtažený od diváka a nebojím se napsat excentricky introvertní. Nejedná se o žádný horror, splatter, slasher, thriller, explotation či drama... Je a stojí úplně mimo hranice a pojmy běžné kinematografie. Znázorňuje věci a jevy, které jsou násilné a brutální. Film, kde jsou lidé nuceni jinými lidmi dělat věci tak extrémně nelidské, film, který obsahuje scény všech možných úchylek bez toho, aby přímo poukazovaly na přítomnost úchylností v subjektech/lidech je páchající, ale drásající a neuvěřitelně provokující fakt, že tyto ujeté a úchylné věci, dělají neúchylní lidé, kteří jenom a pouze zneužívají svojí moci. Film, který je natočen tak reálně, až se běžnému diváku vzdaluje z dohledu a stává se nepochopitelným a neuchopitelným. Film, nad kterým kroutíme hlavou a smutně si uvědomujeme, že vše z toho se dělo a děje. Film, který nenese vysvětlení a nikdo na světě o něm nemůže říct, jedná se o to nebo tamto, byl natočen proto nebo pro tamto. Pasolini zemřel ještě před jeho premiérou a nikdy nám již z hrobu neřekne, jak to vlastně celé myslel... A tak nám zbývá jen se domnívat a dohadovat se, ale pravdu se nikdy nedozvíme. Pro mě osobně je tento film naprostým středem mezi úchylnou perverzní pornografií, které se v dnešní době na internetu válí tuny a extrémně varujícím filosofickým dílem o zneužívání moci vyvolených a silnějších vůči slabým. Jeden z nejkontroverznějších filmů, co jsem kdy viděl, těžko někomu doporučit. /50%/ (09.11.2023)