Sláva môjho otca
Tatínkova sláva
La Gloire de mon père
My Father's Glory
Réžia:
Yves RobertHudba:
Vladimir CosmaHrajú:
Philippe Caubère, Nathalie Roussel, Didier Pain, Thérèse Liotard, Julien Ciamaca, Victorien Delmare, Joris Molinas, Benoît Martin, Paul Crauchet (viac)Obsahy(1)
Adaptácia autobiografickej literárnej predlohy Marcela Pagnola o idylickom detstve v Provence na konci 19. storočia. Malý Marcel spomína na najkrajšie zážitky svojho detstva. Jeho rodina sa odsťahovala na predmestie Marseille, kde jeho otec získal miesto učiteľa, no každé leto trávia na provensálskom vidieku, v nádhernej divokej prírode. S pomocou miestneho chlapca, s ktorým sa spriatelí, sa učí spoznávať tajomstvá prírody pod láskavým dozorom rodičov a v spoločnosti tety Rózy a strýčka Julesa. Nostalgický a poetický obraz bezstarostného detstva na krásnom provensálskom vidieku bol nakrútený podľa autobiografickej predlohy Marcela Pagnola. (STV)
(viac)Recenzie (89)
Pravdou je, že knižní předloha Marcela Pagnola byla nepřekonatelná, její úrovně film prostě dosáhnout nemohl. Ale přesto se o to tvůrci velice sympaticky pokusili a výsledek, jehož dosáhli, předčil má očekávání. Krásný lyrický příběh s poměrně nenáročným, ale o to procítěnějším dějem, se mi vryl nadlouho do paměti. Film se dočkal volného pokračování s názvem Maminčin zámek. ()
Hlavní dětský hrdina vypadá jako vystřiženej z nějakýho podpultovýho časopisu pro pedofily, takovej bezpohlavní nažehlenej kluk, co hledá ztracený lízátko. Nicméně, kromě tohoto zásadního záporu film celkem zdařile balancuje na hranici mezi oslavnými tóny nad scenériemi Provence a přeslazeným dojímáním nad všední krásou dní. To druhý díl Maminčin zámek už tenhle balanc ustát nedokázal a zapadl hluboko do rozmělněné přeslazenosti, kterou někteří zaměňují za poetiku či snad lyriku. ()
Francouzský film a jeho neopakovatelné kouzlo, lehkost i humor, pro nějž ho miluje mnoho diváků. A který by mohl být jedním z nejtypičtějších než právě Tatínkova sláva podle slavného románu Marcela Pagnola,který číst je požitek. Myslím, že film se se ctí vyrovnal s knižní předlohou a krásná krajina Provence mu dodala skvěle vizuální podobu. Je to film plný slunce, pohody i neopakovatelné atmosféry, která panuje v rodině pana učitele. Zobrazuje prostý venkovský život počátku 20. století a konečně i přátelství mladého Marcela s vesnickým chlapcem Lilim z Bellons, jakož i rivalitu jeho otce a strýce Julese, který tráví prázdniny společně snimi na malé usedlosti v kopcích. Pro neopakovatelnou atmosféru dětství, dobrou režiii i herecké výkony dávám 5 hvězdiček a zároveň už dlouhou dobu sídlí tento film v mé TOP 10. ()
[Silné 4*] Jedná sa o spomienky na detstvo francúzskeho spisovateľa a filmára Marcela Pagnola, nakrútené podľa jeho autobiografickej knihy (tento dôležitý fakt v popise chýba). Film je ladený do komediálnej polohy, čo zase nie je uvedené pri žánri filmu (komédia). Zato dobrodružný žáner je veľmi diskutabilný, veď to, že chlapec zažije nejaké dobrodružstvo, ešte neznamená, že film je dobrodružný. Film je krásne poetický, podaný z pohľadu nevinného dieťaťa. Prekypuje láskavosťou a tiež láskyplným humorom, ktorý pripomína môjho obľúbeného Zdeňka Svěraka. Doslova z neho dýcha atmosféra voňavého a slnkom zaliateho Provensálska. Páčilo sa mi obsadenie jednotlivých rolí, oceňujem hlavne prirodzenosť detských predstaviteľov, čo býva často problematické. ()
Marcel Pagnol a kouzelná Provence se těší u mne vždycky velké oblibě. To co platí pro jeho knihy, se dotýká bezprostředně i natočených filmů podle knižního vydání. Jeho díla svou vypravěčskou lehkostí jsou mi opravdu blízká. Mimo jiné zde více než jinde se dá říci, že nemalý podíl má na výborném filmu i režisér Yves Robert, který dokázal filmu vtisknout věrně Pagnolovu poetiku viděnou dětskýma očima. Dostal jsem inspiraci a nedá mi to, abych dnes nepřidal do pánve k zelenině hrst provensálského koření s krásnou vůní. Určitě to bude dobré a možná jako právě zhlédnutý film, z kterého sálá báječné dětství a voní levandule. ()
Galéria (33)
Zaujímavosti (1)
- Při výuce zeměpisu naříká tatínek nad tím, že Alsasko-Lotrinsko již není součástí Francie. Tehdy po prohrané prusko-francouzské válce bylo A.-L. skutečně připojeno k novému Německému císařství. Francie jej získala zpět po první, resp. po druhé světové válce. (junxi91)
Reklama