Sláva môjho otca
Tatínkova sláva
La Gloire de mon père
My Father's Glory
Réžia:
Yves RobertHudba:
Vladimir CosmaHrajú:
Philippe Caubère, Nathalie Roussel, Didier Pain, Thérèse Liotard, Julien Ciamaca, Victorien Delmare, Joris Molinas, Benoît Martin, Paul Crauchet (viac)Obsahy(1)
Adaptácia autobiografickej literárnej predlohy Marcela Pagnola o idylickom detstve v Provence na konci 19. storočia. Malý Marcel spomína na najkrajšie zážitky svojho detstva. Jeho rodina sa odsťahovala na predmestie Marseille, kde jeho otec získal miesto učiteľa, no každé leto trávia na provensálskom vidieku, v nádhernej divokej prírode. S pomocou miestneho chlapca, s ktorým sa spriatelí, sa učí spoznávať tajomstvá prírody pod láskavým dozorom rodičov a v spoločnosti tety Rózy a strýčka Julesa. Nostalgický a poetický obraz bezstarostného detstva na krásnom provensálskom vidieku bol nakrútený podľa autobiografickej predlohy Marcela Pagnola. (STV)
(viac)Recenzie (89)
Hlavní dětský hrdina vypadá jako vystřiženej z nějakýho podpultovýho časopisu pro pedofily, takovej bezpohlavní nažehlenej kluk, co hledá ztracený lízátko. Nicméně, kromě tohoto zásadního záporu film celkem zdařile balancuje na hranici mezi oslavnými tóny nad scenériemi Provence a přeslazeným dojímáním nad všední krásou dní. To druhý díl Maminčin zámek už tenhle balanc ustát nedokázal a zapadl hluboko do rozmělněné přeslazenosti, kterou někteří zaměňují za poetiku či snad lyriku. ()
Když vidím filmy z Provence, tu krajinu, bodrý lid, říkám si že tam se musím někdy zajet podívat. Jak tyto snímky o Tatínkovi a Mamince, tak dramata o hrbatém Jeanovi a nádherné Manon jsou krásné nejen kamerou, scénářem, ale i "duší" kterou vyprávějí své příběhy. K takovým se moc rád vracím. A i když byl příběh o Tatínkovi a jeho slávě vyprávěn velmi příjemně a vtipně, raději mám ty dva později zmiňované, hlavně pro to drama, které obsahují. ()
Milované stíny minulosti. Ožívají a jak to se vzpomínkami na dětství bývá, jsou retušované, prozářené sluncem, láskou milujících lidí, poetickým prostředím, objevnými zážitky a pestrými barvami. Malý Marcel vidí ve svém tatínkovi zbožňovaného hrdinu, a když posléze povyroste a je konfrontován s jeho lidskou stránkou a jejími nedokonalostmi, jeho náklonnost to jen utuží. Jen z obdivu postupně vyroste ochranitelství. A tak to má být. ()
[Silné 4*] Jedná sa o spomienky na detstvo francúzskeho spisovateľa a filmára Marcela Pagnola, nakrútené podľa jeho autobiografickej knihy (tento dôležitý fakt v popise chýba). Film je ladený do komediálnej polohy, čo zase nie je uvedené pri žánri filmu (komédia). Zato dobrodružný žáner je veľmi diskutabilný, veď to, že chlapec zažije nejaké dobrodružstvo, ešte neznamená, že film je dobrodružný. Film je krásne poetický, podaný z pohľadu nevinného dieťaťa. Prekypuje láskavosťou a tiež láskyplným humorom, ktorý pripomína môjho obľúbeného Zdeňka Svěraka. Doslova z neho dýcha atmosféra voňavého a slnkom zaliateho Provensálska. Páčilo sa mi obsadenie jednotlivých rolí, oceňujem hlavne prirodzenosť detských predstaviteľov, čo býva často problematické. ()
Já bych se do toho domu z fleku přestěhoval. Nádhernější prostředí pro život jsem snad ještě neviděl. Sice nevím, zda by mě ty hovna na chodnicích, pravidelné dávky čerstvýho smogu a odpadky přetékající z kontejnerů nechyběli, ale risknul bych to. Nádherně a realisticky vyprávěný příběh z pohledu malého kluka ve kterým jsme ušetřeni, do extremu vyšroubovaných dramat, rádoby uměle vytvořených komických situacích, všechno plyne příjemně a přirozeně jako kdysi moje prázdniny v jižních Čechách. ()
Galéria (33)
Zaujímavosti (1)
- Při výuce zeměpisu naříká tatínek nad tím, že Alsasko-Lotrinsko již není součástí Francie. Tehdy po prohrané prusko-francouzské válce bylo A.-L. skutečně připojeno k novému Německému císařství. Francie jej získala zpět po první, resp. po druhé světové válce. (junxi91)
Reklama