Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je květen 1945 a Německo leží v troskách, poražené po bezpodmínečné kapitulaci před Spojenci. Hitler spáchal sebevraždu v berlínském bunkru a celý svět volá po spravedlnosti. Pokusu o vyrovnání se s nacistickými zločiny se ujal americký soudce Robert Jackson, který sestavil Mezinárodní válečný tribunál v Norimberku. Právní základ mu dala tzv. Londýnská charta Spojenců, podle níž má tribunál právo "obviněného, který byl prohlášen vinným, odsoudit k smrti nebo k jinému trestu, který by považoval za spravedlivý". Úkolem tribunálu bylo soudit a potrestat zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Souzeno bylo 22 hlavních válečných zločinců, členů vlády a vrchního velení německé nacistické armády a 7 organizací. Celý proces od příprav soudní síně a stohů materiálů jako podkladů k obžalobám v rozstříleném Norimberku v létě a na podzim roku 1945 až po závěrečný ortel v říjnu 1946 ukazuje film očima hlavního amerického žalobce Roberta Jacksona a říšského maršála Hermanna Göringa. Ten se nejprve pokouší ovládnout průběh soudu, ale pod tíhou svědectví obětí, které přežily, nakonec i pod tíhou faktických čísel a především po zhlédnutí dokumentárních záběrů z koncentračních táborů, které usvědčují nacistické pohlaváry z hyenismu, postupně ztrácí kredit i mezi svými souputníky. Mění se i původní postoj soudce Jacksona, který v rozporu s názorem ruského žalobce Nikitičenka zpočátku odmítá popravy. Po více než 300 dnech jednání, s 5500 dokumenty a 200.000 místopřísežnými prohlášeními, vynese Norimberský tribunál 1. října 1946 dvanáct rozsudků smrti, sedm trestů odnětí svobody a tři zproštění viny. Sám Göring 16. října 1946 několik hodin před popravou spáchá ve své cele sebevraždu. Dvoudílný kanadský film Norimberský proces převzal řadu dialogů přímo ze zápisu soudního jednání a je nejen fascinující rekonstrukcí nejvýznamnějšího a bezprecedentního soudního procesu 20. století, ale nahlíží i do zákulisí politických a osobních zájmů, z nichž už tehdy - těsně po světové katastrofě - bylo patrné budoucí dělení světa na dva protilehlé tábory. Původní záběry z koncentračních táborů jsou zcela autentické a ani po více než půl století neztratily nic ze své otřesnosti. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (121)

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Četl jsem hodně knih o nacistických válečných zločincích (samozřejmě včetně knihy Norimberský proces). Film vlastně z knihy vychází. Přes maximální snahu všech spojeneckých jednotech včetně speciálních armádních týmů lovců hlav se nedařilo dopadnout všechna nacistická zvířata... S těmi, které se podařilo chytit bylo nutno zahájit rychlý, ale spravedlivý soudní proces. Na spravedlnost se dával největší důraz, protože byla velká snaha o to, aby Němci nemohli říci, oni vyhráli válku tak si holt dělají co chtějí a nejspíše náz zabijí. Z práva vítěze. Jenže spojenci se snažili o pravdu, o dokázání všech válečných zločinů a zvěrstev konkrétním odpovědným nacistickým pohlavárům. Bohužel, tam kde slušnost a civilizovanost stojí proti primitivismu, barbarství a předsudkům, je jakékoliv dokazování vždy těžké... Tvůrci filmu perfektně vystihli dobu začátku procesu. Vysvětlují proč byl zvolen Norimberk, jak bylo těžké v totálně vybombardovaném městě páchnoucím po stovkách stále zasypaných mrtvol ve vybombardovaných domech dát dohromady soudní budovu a kompletně ji zařídit pro světem sledovaný mezinárodní soudní proces s nacistickými válečnými zločinci. Celkem striktně se drží historické linie a mne velmi mile tento TV překvapil. Už jen ta jmén: Plummer, Sydow, Cox, Baldwin.... Koho téma zaujalo, doporučuji k přečtení knihu Rytíři Bušidó, kterou napsal Lord Russel l z LIveropolu a je o podobném procesu, avšak s Japonci. * * * * * ()

troufalka 

všetky recenzie používateľa

"Myslím, že zlo je absence empatie." Průlom v historii justice, do té doby nebyl žádný čin spáchaný za války kvalifikovan jako zločin. Zde se láme chleba a ukazuje se soudnost uživatelů čsfd: Hanebný pancharti od Tarantina mají 53 227 hodnocení, 3 485 fanoušků, jsou 26. nejoblíbenějším filmem a jsou 216. místě mezi nejlépe hodnocenými filmy. Norimberk má k dnešnímu dni 1572 hodnocení a 6 fanoušků. Tristní. ()

Reklama

Phobia 

všetky recenzie používateľa

Závažné téma, morální poselství, nesmíme zapomenout etc., etc., etc... Na televizní film nečekaně kvalitní zpracování se spoustou slavných i kvalitních hereckých jmen. Mě však tento detailní, skoro dokumentární a snad i realisticky pojatý pohled na Norimberský proces příliš nezaujal a dlouhá stopáž lepšímu zážitku neprospěla. Jako doplněk k hodinám dějepisu je film dobrý, ale druhé shlédnutí si klidně odpustím. 59% ()

Amputace 

všetky recenzie používateľa

Nejsilnějším okamžikem tohoto filmu byla scéna, kdy před soudem vypoví Rudolf Höss, ale to je veskrze všechno. Jinak se jedná o zcela průměrné rozebrání nejzásadnějšího soudního procesu světové historie, navíc silně ovlivněné značně zkresleným pohledem amerického oka na 2. světovou válku (mám zkrátka za to, že o evropské válce by měli točit filmy a psát knihy především evropané). Co však musím v první řadě vyzdvihnout je fenomenální herecký výkon Briana Coxe v roli Hermanna Göringa, který dal zlu úplně novou a ještě děsivější tvář, než bychom si vůbec mohli představit. Naopak Alec Baldwin jako žalobce Jackson se s každým dalším pobytem na plátně nezadržitelně měnil v komickou karikaturu a jeho obsažné a pro zásadní pochopení všech skutečností nepostradatelné proslovy nešly přejít bez posměšných úšklebků (tímto bych ho rád nominoval jako kandidáta o nejméně padnoucí roli v moderním filmu). První polovina snímku (resp. první část) tak byla především pro jeho takřka nepřetržitou přítomnost zcela nesnesitelná, utahaná a nudná, zkrátka přípravní, jelikož to co přišlo v polovině druhé rozhodně nelze zlehčovat. Spolu se stále rostoucí důležitostí těch nejzásadnějších figur celého procesu (v čele s Göringem) se totiž rozbíhá již opravdová rekonstrukce a my tak vidíme mnoho různorodých pohledů (především z řad samotných odsouzených), překrucovaných polopravd, mystifikací a nemístných cynismů, ale také uvědomění a kání (Schirach, Speer - výrazný Herbert Knaup). Film nám tedy s blížícím se závěrem vcelku pohodlně umožní vytvořit si o norimberském procesu dostatečný přehled na to, abychom se mohli dopracovat i k vlastnímu názoru. Přikloníme se tedy k finálnímu prohlášení Hermanna Göringa: "Celý tento proces byl jen ubohou fraškou." - nebo budeme sdílet obecný názor a radovat se spolu s obžalobou? Přestože "Norimberk" bezpochyby fraškou byl, je více než patrné, k jakému názoru nás žene film, ale to já mu ostatně ani nemíním vyčítat, protože to bych rovnou mohl vyčítat člověku přirozený odpor vůči druhé světové válce. Navíc bych se nebál tvrdit, že zde jsou rozdíly mezi dobrem a zlem vybalancovány přece jen mnohem objektivněji než například ve zpopularizovaném Schindlerově seznamu a zvláště Göring je v samotném závěru až nečekaně "polidštěn". Což je rozhodně dobře, protože už jsem si u podobných filmů zvyknul na jednoznačnou definici zla, která se takřka vždy slučuje s tvůrčí manipulací. Zde tento případ naštěstí nehrozí a my tedy můžeme o předkládaných faktech přemýšlet z více úhlů pohledu a proč bychom tak nemohli činit třeba i z pohledu samotných němců, z pohledu zla? Na tom nevidím nic špatného, součastní tvůrci však očividně ano. ()

jedna_vrana 

všetky recenzie používateľa

„Já to nechápu pořád. Jak mohli jedni civilizovaní lidé provést něco takového jiným civilizovaným lidem?“ „Možná se civilizace přeceňuje!“ „Domnívá se snad krysař, že hubení krys není správné?“ U obžalovaných chýba akákoľvek schopnosť empatie – lebo zlo je neschopnosť empatie. Film je svedectvo neobmedzenej zvrchovanosti a zvrhlosti 20. storočia – nacizmu. Tento film nie je možné hodnotiť z hľadiska kvality spracovania alebo výkonov hercov. Musela som si ho znova pozrieť po pár rokoch, aby som napísala: povinný film na hodinách dejepisu. Ale, nikdy sa neponaučíme? Odhliadnuc od toho, čo sa dialo v svetovej politike po druhej svetovej vojne a akých šialených chýb sa dopustili svetové mocnosti. Naozaj nie sme schopní reflexie? ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (1)

  • Ve filmu dávají Spojenci jasně najevo, že obhajoba ve stylu: „Já jsem jen plnil rozkazy,“ neobstojí. Bohužel kromě výše postavených nacistů právě taková obhajoba většinu německých vojáků (kteří páchali zvěrstva běžně) zachránila, neboť se naučili říkat, že by byli za nesplnění rozkazu ke zvěrstvům popraveni. Bohužel až o řadu let později se ukázalo, že těch pár německých vojáků, kteří odmítli páchat zvěrstva, potrestáno buď vůbec nebylo nebo byli jen přeloženi. Tato poválečná německá lež je známá jako Befehlsnotstand a v Německu se dodnes jedná o formální právní termín používaný pro obhajobu zločinců, kteří byli údajně či skutečně ke spáchání zločinu donuceni pod hrozbou smrti či násilí. (vojtaruzek)

Reklama

Reklama