Čas sluhů

Pavlásková někdy byla schopná napsat životné postavy? A k tomu všemu ještě psychologicky? No zírám, na základě jejích posledních filmů bych si to ani nedokázal představit. Rozhodně se to nevyhnulo jejímu typickému problému vystavět pořádný scénář, takže se tu některé postavy spíš objevují, než že by byly pevnější součástí celku (např. dcera Dany a Milana) a osobně se mi do jejího stylu opět hůř dostávalo, ale naštěstí mě docela rychle ta Danina psychická tyranie a manipulativní hra s muži okolo ní začala brzo bavit a napínalo mě, kam až bude gradovat. Po cestě k finále mě sice zarazilo, že ji nikdo neprohlédl ani v místech, kdy to bylo už víc než zřejmé, ale nejspíš si Dana vybírala muže, kteří by měli strach zasáhnout. Na to jsem taky rychle přistoupil. Zároveň to pro mě má dvě kuriozity - snad první pořádnou roli Ivany Chýlkové, ve které bych ji označil jako skvělou a taky malou roli Helgy Čočkové, ve které mi poprvé nelezla na nervy. Ani u jendoho bych nevěřil, že to někdy zažiju. I přes jisté nedostatky mě to bavilo jak svojí výstavbou scénáře, tak i filmařskými nápady s umístěním zvuku v záběru či hravým střihem tvořícím občasné gagy. Velmi milé překvapení. 4* (12.03.2024)

Čas sluhů je pro mne jednou z nejlepších a nejvěrohodnějších studií zvrácenosti socialismu plíživě ohýbajícího a lámajícího charaktery těch slabších. Kam se hrabou kašírované líbivé Pelíšky....TOHLE je odvrácená tvář nesmyslu, kde nesměl vyniknout nikdo, aby se mohli mít dobře všichni....Brilantní herectví (jakto, že si tady nikdo nevzpomene na Karla Rodena, který se skvělé Ivaně Chýlkové v její nejlepší roli téměř vyrovná?), skvělá kamera, scénář, střih....Tenhle již méně známý film je pro filmového fanouška silným zážitkem a velkým překvapením. (22.05.2006)

Když jsem v r.1990 viděla tento film, byla jsem výkony všech herců přímo nadšena, ale nejvíce mě zaujal Karel RODEN. On hrál očima, hrál mimikou tváře, když se nechal vlákat do nechtěného manželství s vychytralou a podrázackou kolegyni Ivanou CHÝLKOVOU ,která studovala medicínu s jeho velkou láskou Jitkou ASTEROVOU. Byl to sice psychologický film, ale měl několik komických situací, že člověk věděl - ano, tak to v životě někdy chodí. Doma jsem řekla tuto památnou větu : " Roden je obrovský charismatický talent. Ten nám dlouho nezůstane, po něm sáhne brzy Hollywood." Přála bych vám vidět, jak se rodina chechtala ! No, dnes se už nechechtá. (10.10.2007)

Velké zklamání. Jako film, o kterém bych dopředu nic nevěděla, super, ale při čtení zdejších komentářů jsem se natěšila na největší svini všech dob (tak to vážně vyzní) a nedočkala jsem se. O nějakých oscarových výkonech už ani nemluvě. Chýlková i Roden hrají dobře, a to v každém svém filmu, ale speciálně Ivany jsem se více bála v "Jezerní královně". U mě **, ale přidám za titulní píseň, kterou zbožňuji a přitom ve filmu ani celá nezazní. (14.06.2009)

Abych pravdu řekla měla jsem sto chutí při sledování praštit Jitku Asterovou krumpáčem do palice....Měla jsem štěstí, že nebyla poblíž, jelikož by mě zavřeli(a nebo za brutální vraždu krumpáčem amnestií propustili? :D). Ivana Chýlková patří s Karlem Rodenem k mojí špičce ledovce v českém velmi bahnitém a kamenitém rybníčku občas porostlém sinicemi ...Jenže ani ze začátku mi nebylo líto Ivany Chýlkové, že je z ní takové neohrabané kuře, které se zoufale zamilovalo do celera - pardon pana Etzlera(což nikdy nepochopím) ale v roli "mrchy" se mi líbila více :-). Co na to více říct? Zajímavé, ale podruhé pravděpodobně nekoukatelné. (04.01.2013)