Přineste mi hlavu Alfreda Garcii

Tak tenhle Peckinpah má jedno jediné minus - až podivuhodně pomalu se vleče, což může kdekoho odradit. Kdo ale vydrží, dostane poctivou porci krvavě-syrového příběhu, ve kterém kladnou postavu nenajdete, a který se odehrává ve světě, kde slunce pálí snad pořád a krev teče skoro stejně silným proudem jako tequilla. Líbilo se mi, jak film postupně nabíral na obrátkách - krvavý Sam v tomhle směru odvedl opět prvotřídní práci. Co mě ale naprosto dostalo, bylo úvodních pět až deset minut. Člověku se zdá, že sleduje western, než se na scéně (nenápadně) objeví chlápci v moderně vypadajících kvádrech a než z brány vyrazí automobily a na letišti začne burácet startující tryskový dopravák. Paráda. Když si k tomu přičtu mrazivou scénu "znásilnění", nádherně romantickou sprchu, celou část na hřbitově a závěrečné slow-motion přestřelky (bez kulometu, zato se samopaly), vychází mi čtyři čisté hvězdy. A po dalším zkouknutí možná zmizí i dojem, o kterém jsem psal na začátku. Uvidíme.__P.S. Vsadím se, že teď už vím, odkud vzal Frank Miller nápad "člověk jede v autě a mluví s něčí uříznutou hlavou", který použil v Sin City.__P.P.S.Alfreda Garciu mají určitě nakoukaného i Coenovci - srovnání s Tahle země není pro starý jsem se neubránil. (29.07.2010)

Pokud přesně nevíte, co paroduje Muž z Acapulca, podívejte se na "Přineste mi hlavu Alfreda Garcii" - kníratými obtloustlými Mexikánci skákajícími z křoví se to tu jen hemží. Než se však film zvrtne v závěr naplněný mrtvolami, který je dnes spíš směšný než drsný, obsahuje zejména zajímavé vylíčení vztahu ústřední milenecké dvojice, která jede sehnat hlavu z názvu filmu. Tato psychologizace postav film vyzdvihuje z průměru dobrodružných snímků. Protože také Benny (člen milenecké dvojice), hraný Warrenem Oatesem, který po odměně za hlavu zejména pase, rozhodně není klasickým hrdinou bez bázně a hany. Pokud toužíte po oddechovém snímku, tento je velmi solidní. (05.07.2005)

Nevzhledné, neuhlazené, násilné, neopakovatelné... Ten film nevnímáte jen vizuálně, ten film cítíte - mexické dusno a prach, hebkost stepní trávy, horký vítr, který si s ní pohrává, špinavou špeluňku, ve které Benny přespí se svou milou, lepkavou chuť krve i Garciovu rozkládající se hlavu. Piruety padajících k zemi po Bennyho výstřelu se mi budou vracet hodně dlouho, stejně tak, jako mi bude v hlavě doznívat Guantanamera... (11.03.2009)

Zpočátku jsem vážně nechápal, co na tomhle „gringo“ filmu všichni vidí. Muž a žena a piknik a konvenční režie. Téměř hodinu Hlava budila dojem brakovitého, nezajímavého a hloupého pozdravu z Mexika, který mě jenom utvrzoval v přesvědčení, že Peckinpah byl hajzl, šlo-li o zacházení se ženami. A potom se něco změnilo, kdesi cosi křuplo, hlava opustila svého majitele a najednou jsem sledoval docela jiný film. Bizarní, surrealismem přiotrávenou frašku, směřující k další brutální ukázce režisérova charakteristického rukopisu. Poslední třetina filmu je v tom nejlepším smyslu „baadasssss“ a nadchne i naštve zhruba stejné množství lidí. Intelektuálové mohou opět vést polemiky, jestli je glorifikováním násilí, když zhrzenej klavírista zahraje nejkrvavější symfonii svého podělaného života na úkor životů mnoha posluchačů, ale osobně se nedokážu přimět hledat za tím vším něco jiného než zmatené shrnutí životních postojů jednoho unaveného notorika (Peckinpah Hlavu označoval za svůj nejosobnější film). Apendix: Když už několik desítek minut nudy za několik desítek minut kombajnového masakru, pak raději Scottova Muže v ohni . 70% Zajímavé komentáře: Renton, Exkvizitor, Lookass (04.03.2009)

Sam Peckinpah má podle mě na kontě mnohem lepší kousky. Tenhle má sice také svoje kvality a nese všechny Peckinpahovi atributy. Na můj vkus se to ale moc táhne, hlavně v první půli je to docela nuda. Hlavně ty dialogy mezi hlavní dvojicí mě dost nudili. Ale pokud jde o přestřelky a klasickou Samovu brutalitu, tak tady si není na co stěžovat, stejně jako na výbornej konec. Ale většinu času mě to spíše míjelo,škoda. 70% (06.03.2009)