Réžia:
Marco BellocchioKamera:
Vladan RadovičHudba:
Nicola PiovaniHrajú:
Pierfrancesco Favino, Luigi Lo Cascio, Maria Fernanda Cândido, Alessio Praticò, Fausto Russo Alesi, Fabrizio Ferracane, Patrick Simons, Paolo La Bruna (viac)Obsahy(1)
Osemdesiate roky v Taliansku. Klany sicílskej mafie medzi sebou neľútostne bojujú o moc. Vláda si so situáciou nevie poradiť, kým sa neobjaví prvý zradca. Tommaso Buscetta spraví doposiaľ nemysliteľné. Poruší prísahu, popíše praktiky najväčšej mafiánskej organizácie Cosa Nostra a pomôže sudcovi Falconemu dostať stovky ich príslušníkov za mreže. Čoskoro sa ale začne schyľovať k tvrdej pomste. (ASFK)
(viac)Videá (11)
Recenzie (76)
Mírné zklamání. Italská mafie a soudní proces patří k mým oblíbeným tématům, ale zde mě neoslovila ani jedna linka. Na můj vkus až moc dlouhé, přespříliš postav, ke kterým se nedá vytvořit žádný vztah, slovní přestřelky u soudu nemají náboj a nijak to vlastně negraduje spíš stagnuje. Na podívání to sice je, pár sekvencí nebylo špatných, ale vzhledem k tématu jsem očekával mnohem razantnější a silnější podívanou. 6/10. ()
Čekal jsem víc. Spousta postav, o kterých prakticky nic nevím, takže mi jsou ukradené. Soudní spor, který vypadá spíš jako show, kterou nikdo ze zúčastněných nebere vážně. Spousta křiku. A nejspíš jsem se nakonec měl dojímat, že titulnímu mafiánovi bývalí kolegové vyvraždili rodinu. Dlouhá rekonstrukce skutečného případu je nakonec mnohem méně zajímavá než většina fikce na dané téma. ()
Italské, skutečné, mafiánské, legendární, otřesné, děsivé. Dobrý italský film o italských mýtech, která existují. Cosa Nostra. Krásná vyprávění, ale občasné zvraty časů, míst a osob byly dost matoucí a únavné. Film byl dlouhý a konec zbytečně natahovaný. Pierfrancesco Favino hrál skvěle. ..obávám se, že dovolená po Sicílii nás čeká.. ()
Bellocchio je v osmdesáti podobný ďábel jako sedmasedmdesátiletý Scorsese. První zrádce sice trvá dvě a půl hodiny a je z velké části založen na dialozích, ale jde o tak našlapaný, různorodý a svižně odvyprávěný životopis jednoho „pentita“, že pocitově působí jako lehká devadesátiminutovka. Žádný rozhovor nepůsobí strnule díky tomu, jak živě jsou napsané dialogy a jak Bellocchio zapojuje do hry mizanscénu (zvuky a dění v zadním plánu, různé odrazy, důvtipné vizuální nápady při volbě a snímání lokací). Obejde se přitom bez stylistických ornamentů, v nichž si libuje Sorrentino, jehož Božského film lehce připomíná. Režie je uměřená, vyprávění jde bez zdržujících oklik přímo k věci. První a nejdynamičtější půlhodinu, jejíž konsekvence řeší následné dvě hodiny, tvoří v podstatě jen dlouhý výčet obětí Cosa Nostry. Divák neznalý italské historie (příp. dějin italské mafie) nemá, čeho by se chytil. První zrádce ale není nádherně nekompromisní jen informační přehuštěností (aniž by byl nepřehledný, matoucí nebo těžkopádný), ale také nakládáním s postavami a dost přímočarým zobrazováním násilí a korupce na všech úrovních italské společnosti (což film v pozdější fázi proměňuje z drsného thrilleru v hodně jízlivou satiru). Skoro nikdo není bez viny a nedojde klidu, boj se zločinem je zničující pro jednotlivce i systém a dílčí vítězství nepřinášejí velkou úlevu. Jeden z nejlepších mafiánských filmů posledních let. 90% ()
Ze začátku mi film připomínal ikonického Kmotra, je tam skvěle cítit ta mafiánská atmosféra. Postupem děje se dostáváme k soudním procesům. Bála jsem se, že to bude nuda, ale je to naopak. Režisér Marco Bellocchio scény ze soudní síně natočil na jedničku, máme tam hádky, křik, výhružky, krásně to podněcuje vážnou atmosféru filmu. Příběh je navíc natočený podle skutečné události, takže na konci se může filmový divák potěšit reálnými záběry. ()
Galéria (42)
Zaujímavosti (1)
- Film Itálie vyslala do soutěže o Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film. (JoranProvenzano)
Reklama