Straw Dogs

Zo začiatku treba mať trošku trpezlivosti, než sa vo filme začne poriadne iskriť, no potom to celé tak vzbĺkne, že z toho vznikne jedna z najväčších thrillerových vatier. Charaktery osôb a ich rozmanitosť a súhra, to sa podarilo výsostne vystihnúť a skĺbiť do perfektného, jedného z najnapínavejších záverov. Takéto filmy ťažko niekedy zostárnu. Otázka násilia tu bude vždy, je to len uhol pohľadu, z ktorého sa zoberie. Dve roviny násilia (pudové a donútené), ktoré sa zbiehajú v tomto snímku sú dokonale vystihnuté a bohužiaľ aj uveriteľné. 95%. (09.12.2007)

Strašáci se od jiných filmů obviňujících násilí liší svou agresivitou, svou drzostí a útočností. Nestačí jim v náznacích říct, že násilí je špatné a že mu nikdo nedokáže bez odezvy vzdorovat věčně, oni jej ukazují a to způsobem, který i dnes zacloumá kdejakým otrlejším divákem. Pro Peckinpaha tolik charakteristické zpomalené záběry nejenom vylepšují vizuální dojem, ale hlavně podtrhují bestiálnost každého násilného aktu. Při prostřelení žaludku brokovnicí mě ještě nikdy tak nemrazilo v zátylku. Umístěním děje do Velké Británie se režisér vyhýbá jednostranné kritice americké společnosti. Tady jde hlavně o varování před tím, kam až může obrana vlastního teritoria zajít. Do bodu, kdy bude každý nějakým prohřeškem vinen. Cenou za snahu o „absolutní“ definici pojmu násilí a souvisejících složek, je jistá hyperbolizace některých situací, hraničící až s morbidním humorem. Filmu to ovšem svědčí a svědčí o tom paradoxy jako ten, že je celý závěrečný masakr rozpoután kvůli vrahovi a právě na jeho úroveň se v posledním záběru poslední větou „oficiálně“ degraduje také David. Na konci budete pravděpodobně otřeseni stejně jako hrdinové. Není to příjemný pocit. Sám jsem nedokázal noc po zhlédnutí Strašáků usnout. Dílem otřeseností z viděného, dílem intenzivním přemýšlením nad lidskou přirozeností a nemožností jejího zkrocení. 90% Zajímavé komentáře: Tsunami_X, Dudek, Ajantis, JB2203, panja, TD (09.07.2007)

Je mezi nimi čtyřicet let, přesto je hloupé házet na remake Peckinpahova originálu špínu. Obě verze spojuje dostatečně intenzivní scéna znásilnění, která se dočkala velkého odsouzení ze strany feministických a jiných organizací. U novější verze mi přitom přijde přirozenější a lépe vybudovaná/vygradovaná. Nejsem odpůrce remaků, Susan George není o moc lepší než Kate Bosworth, proto vlažné přijetí novinky z roku 2011 příliš nechápu. Zvlášť, když je Lurieho verze výrazně šťavnatější.. Hoffman pochopitelně skvělý. (31.01.2012)

Zvláštní a zneklidňující film. Nepůsobilo to na mě až zas tak brutálně (přece jenom už není rok 1971 a viděl jsem jiná, větší zvěrstva), ale spíš syrově, autenticky, a to jakože dost. Bylo zajímavé sledovat změnu Davidovy osobnosti (excelentní Hoffman), který se změnil z kultivovaného člověka na chladnokrevně myslící bytost, jednající pouze za účelem ochránit své území (ono to bylo někdy dost na hraně s tou uvěřitelností Davidova počínání, ale já mu to nakonec vždycky uvěřil). Vykreslení anglického venkova a také charakterů vesničanů se mi líbilo, ikdyž to chování vesničanů při dobývání Davidova domu bylo trochu zkratovité. Hodnotím 4*, ale je fakt, že ohodnotit tenhle film je fakt velký a tvrdý ořech. Výstižný komentář: TD (24.07.2009)

Od pozvolného a lehce nudného (avšak nutného) začátku, kdy Dustin coby neschopný intelektuál přehlíží řadu věcí v zájmu klidu ač by je měl řešit, se film pozvolna rozjíždí k neskutečně brutálnímu závěru. Prakticky již od znásilnění Dustinovy manželky se film láme z psychologického dramatu v drsný thriller, kde jde o život. Při obraně farmy Dustin sáhne kamsi dovnitř, kde každý máme ukryté dávné zvíře a prapůvodní pudy. Z intelektuála se rázem přerodí v chladně a rozhodně myslícího obránce domu. Postaví se s naprostou rozvahou silné přesile rozběsněných vesničanů. Zkrátka mazec, nutno vidět. Dodnes si vybavuji tichého Dustina jak stojí v patře u okna a pozoruje jako šelma v noční mlze kolem domu jezdícího krysaře na kole, jak neustále houká klaksonem a přiblble se směje... (27.07.2011)