Straw Dogs

Peckinpah z Peckinpahů nejpeckinpahovější. Režisér na naprostém vrcholu své tvorby nám předvádí svoji studii o agresi a násílí a obraně proti nim. Komornost snímku a jednotvárnost místa děje (dům, hospoda, náves) na působivosti přidává. Od samého začátku, kdy film připomíná rodinnou pohodovku se s narůstajícím časem mění v drsný psychothriller, který na konci filmu propukne v neskutečné orgie. Dustin Hoffman podal v roli Davida svůj možná nejlepší výkon. A prosím, žádné ocenění. Susan George byla velice krásná a až neskutečně přesvědčivá. Banda vygumovaných buranských násilníků byla do jednoho přepychová (nejvíce ten starý a krysař). Dost bylo slov, ale čtyři stejně ještě přihodím na závěr: Nejlepší film Sama Peckinpaha! 100%. (06.07.2007)

Tak nějak divný film, z kterého mám celkem zvláštní a zmatené pocity...První dvě třetiny je to takové pomalé rozjezdové, což by mi ani tak nevadilo, kdyby se postavy nechovaly místy celkem absurdně, ale nakonec vše vykrystalizovalo v promyšlené puzzle. Jednotlivé epizodky, postavičky a jejich podivné chování, to vše začalo dávat smysl. A to smysl takový, že musím dát 5 hvězd, přestože mi film jako takový nepřišel možná tak zábavný či pohlcující jako jiné, které jsem hodnotil stejně. Ale pointa, ba co víc, celý shluk point, které divákovi přichází na mysl každou minutou v poslední cca půlhodině, to je něco nepopsatelného. Peckinpah opravdu dokázal vytvořit film skvěle pojednávající o násilí a lidských pudech, o motivech lidí k činům, o kterých by je za normálních okolností ani nenapadlo uvažovat a o tom, že nic není černobílé (postava Henryho Nilese).Jak si tak čtudalší komentáře, tak asi nemá moc cenu připomínat, že finální dobývání domu, resp. spíše boj Dustina Hoffmana s vetřelci a koneckonců i se sebou samým, je skvělé. Vizuální ztvárnění s použitím bullet-timu dnes vyznívá možná kýčovitě, ale přecijen, todle je z roku '71! Tehdy to rozhodně bylo velmi zpestřující a neobvyklé, skoro jako naturalistická explicitnost násilných a sexuálních scén, které mi (narozdíl od většiny ostatních asi) do celku filmu zapadaly a z mého pohledu film dostaly trochu jinam, zřejmě přesně tam, kam Peckinpah chtěl... (05.07.2007)

Rok před Boormanovým vysvobozením přišel Peckinpah s takřka totožným tématem. Jediným rozdílem je umístění děje na skotskou vrchovinu. Tam se za klidem přestěhuje fyzik David a jeho žena poněkud uvolněnějších mravů. Výtečně gradující děj a perfektní herci jsou hlavními klady. Strašáci již těžko vzbudí takovou kontroverzi jako v době svého uvedení, ale i tak dnes mají divákům stále co nabídnout. (08.07.2007)

Podle mě se tvůrci pitvořili s celým filmem hlavně kvůli strhujícímu dobývání domu, což se odehrálo až v závěrečné fázi filmu a tady Dustin Hoffman při chránění své ženy před opilými vesničany ukázal, že má srdce opravdového herce. Zkrátka jim to jejich posmívání a podrazy celkem slušně zúčtoval. Scény byly někdy až tak nečekané a drsné až mi běhal mráz po zádech. Režisér a střih se úspěšně postarali o to, aby pro nás sledování bylo skutečně napínavé. Ovšem musím se také vrátit k části filmu předtím, která byla z mého pohledu hodně slabá. Ze začátku jsem se totiž hodně nudil, protože scény nebyly ničím zajímavé. Sečteno a podtrženo to dává ****. (05.07.2007)

Další doklad toho, jak byla léta sedmdesátá drsnou to v kinematografii dobou. A jak kvalitní! Přerod Dustina Hoffmana z intelektuálského měšťáka v chladně kalkulující mašinu na zabíjení, pod tlakem extrémních okolností, je prostě dokonalý. Stejně tak Peckinpahova provokativní, občas až voyeurská režie. (16.01.2007)