Straw Dogs

Zase jeden film, od něhož jsem očekávala něco jiného. Dustin je se svým mladistvým vzezřením a krásnými, černými vlasy okouzlující, ale v jeho výkonu mi nějak chyběl ten jeho herecký temperament. Byl skvělý, to ano, ale něco mi v jeho výkonu v tomto filmu scházelo. Možná to bylo postavou, možná tím, jak byl snímek pojat. Jakoby ho něco brzdilo, těžko to správně formulovat. Susan George se zase správně hodí do role naivní, provokativní ženušky. A David Warner se svým kamenným výrazem zase skvěle ztvárnil Henryho Nilese, kvůli němuž se vlastně udál klíčový dějový zvrat. Tím se dostávám k zásadnímu bodu. Myslela jsem, že manželé budou muset čelit surovým útokům místních výtržníků, kteří se jim začnou dobývat do obydlí, aby na nich spáchali kruté činy. Okolnosti se mají tak, že jim v podstatě nechtěli ublížit, pouze chtěli dostat Henryho Nilese, který se v jejich domě ukrýval. A byli ochotni pro to udělat cokoliv. Jenže Dustin jim ho nechtěl vydat, protože si byl vědom toho, jak krutě by s ním naložili. A to si podle něj nezasloužil. A tak ho i nadále ukrýval, i za cenu zuřivých bojů, obětí i proměny vlastní osobnosti. Strašáci jsou skvěle natočený film, jen jsem o něm měla trochu jiné představy. (07.09.2012)

Viděl jsem ten film někdy ve svých čtrnácti, tedy v roce 1982 (ne-li ještě o něco dříve), v pořadu Noční kino na polské TV. A byl jsem z něj hodně unešený. Kdybyste to viděli coby školáci v socialistickém Československu na počátku 80. let, byli byste unešeni (otřeseni, rozhozeni, zmateni - doplňte, co je libo) jistě také. Položil jsem si tehdy otázku: Viděl jsem snad v životě film, který by byl lepší (nebo chcete-li, intenzivnější)? A popravdě jsem si odpověděl, že ne. Dnes už je to asi nepřenosná zkušenost, i když myslím, že i v rámci dnešního subžánru home invasion, jde pořád o pěkný nářez. Sam Peckinpah jednoduše zase jednou přišel s pořádným šokem, a o pár let předstihl jiné odvážné šokery své doby (např. J. Boormana a jeho Deliverance, Friedkinova Exorcistu nebo T. Hoopera a Texaský masakr motorovou pilou). Přitom navázal na tak intenzivní pecky konce 60. let, jakými byla jeho vlastní Divoká banda, Pennovi Bonnie a Clyde nebo Hopperův Easy Rider. Všechny zmíněné filmy jsou klasiky, převratná díla, učebnice, které se neznámkují. A když, tak jedinou možnou známkou. (20.03.2018)

,,Ty ovečko chundelatá, beran tě otrká nato tata!" Konečně, konečně jsem našel chuť a čas. Zneklidňující film, který nic moc pozitivního nepřináší. Ticho před bouří v první části filmu je až smrtící. Zajímavý pohled na ženské postavy - jsou zde dvě, obě kokety, jedna z nich děvka, a také obě rozpoutají peklo na zemi. Probudí v mužích ty nejtemnější stránky a oni se rozjedou jako vlak, co nelze zastavit. Ženy jsou zde zosobněním zla, skrze ně propuká masakr. Samy však nezůstanou ušetřeny, a tak film nabírá charakter balady. Větší trest stihne Amy, protože její vina je větší. Nejsem si jist, zda hlavním motivem je onen zdůrazňovaný přerod klidného a mírumilovného muže v obránce a zabijáka, každopádně více plánů vždycky potěší. ,,Nejvíce krve v dějinách bylo prolito ve jménu Krista." (26.06.2014)

Další ze zdařilých kusů Sama Peckinpaha, u nějž by prostě nenajdete slabé místo. Obzvláště nečekaný (ale realistický) vývoj obou hlavních vyčleňuje Strašáky mimo kategorie obyčejného krimi žánru. Mistrovská studie toho co se může pod vlivem extrémních prožitků vyklubat z ušlápnutého vysmívaného intelektuála a jeho primitivní, byť komplikované manželky. Oba protagonisté umně ztvárnili, jak se na povrch dostávají hluboko ukryté živočisné vlastnosti, jež vygradují v krvavém závěru. Díky hercům a umění střihu jeden z těch opravdu nadčasových filmů. (23.01.2013)

Konfrontácia amerického humanistu, intelektuála a pacifistu s bandou násilníckych anglických buranov. Okuliarnatý blbeček proti partičke primitívnych ožranov. Krpatý židák versus urastení dedinčania. Stret dvoch svetov, ktorý vyústi do krvavého masakru. Nebolo to špatné, ale nesplnilo to moje očakávania. Je vidno, že ubehlo od natočenia tohto snímku viac ako štyridsať rokov. Na dnešnú dobu je to málo ostré. Som zvyknutý na drsnejšie kúsky. Nezdalo sa mi to ani nijak zvlášť dramatické. A ani herecký výkon mladého Dustina Hoffmana mi veru nevyrazil dych. "Straw Dogs" je hodne prestarnutý soft exploitation. Som rád, že som si ho pozrel, ale už sa ku nemu zrejme nikdy nevrátim. *** (06.11.2014)