Kolt pro leváka

Mám obavy, že na tomhle filmu se zub času podepsal víc, než by bylo zdrávo. Pro dnešního nenáročného diváka, zajímajícího se o film jen velmi povrchně, je to téměř nekoukatelné. Nic moc se tam neděje a přestřelek pomálu. Je to fakt spíš takovej portrét legendárního psance. Měl jsem problém s jeho motivací, celou dobu jsem nějak nevěděl, proč chtěl pomstít toho pána, když ho v podstatě vůbec neznal. Ale budiž. První půlka filmu je dost pomalá a táhne se a nic moc se v ní neděje. Ta druhá už je akčnější a lepší. Přestřelky jsou natočený dobře a na tu dobu si myslim, že i neobvykle. Newman dokazuje, že hrát prostě vždy uměl. Billyho Kida ztvárnil velmi dobře a nakonec i věrohodně. Podruhý už se na to teda nepodívám, ale o špatnej western se rozhodně nejedná. Jak řikám, jen už trošku zastaral. 60% (12.10.2010)

Tento film stojí a padá pouze a jen na herectví Paula Newmana. Mladý herec již tehdy měl dostek charismatu a uměl bez diskusí výborně hrát. Ostatní ne moc známé herecké osazenstvo hraje více méně standartně pro B produkci té doby. Arthur Penn režíroval svoji prvotinu zatím bez nadsázky, bez lehkosti, jak jsme zvyklí v jeho známých dílech. Příjemný a dobrý western, dnes již potěšící spíše velké fandy žánru nebo fanoušky Paula Newmana. 3 a půl. (24.07.2006)

Filmová prvotina Arthura Penna (Bonnie a Clyde, Malý velký muž) s výtečným Paulem Newmanem v titulní roli pistolníka Billyho Kida. Stejný příběh se stal inspirací i pro slavný Peckinpahův western Pat Garrett a Billy Kid. Zatímco o 15 let pozdější Pat Garrett a Billy Kid je filmovou oslavou svobody v souznění s Dylanovou krásnou hudbou (a mám ten film moc rád), je černobílý Kolt pro leváka drsným psychologickým portrétem mladého zabijáka a psance a hlavním klenotem filmu je Newmanovo herectví. Trailer: http://www.jinni.com/movies/the-left-handed-gun/videos?type=c&idx=0 (12.03.2012)

Paul Newman je coby Billy the Kid skvělý. S rolí mladého nafoukaného floutka, který disponuje po čertech rychlou levačkou, si poradil bez jediné chyby a mladý pan Bonney je v jeho podání rozhodně nezapomenutelný. Horší už to je s Johnem Dehnerem, představitelem Pata Garretta. Je vidět, že Pennův film chtěl vykreslit přátelství a rozkmotření těch dvou co nejpřirozeněji, ale zároveň co nejdramatičtěji, jenže Dehner v tomhle ohledu selhal. Buď jen nevýrazně mručí, nebo se zničehonic uchýlí k ohavně přehrávajícímu výkonu, jaký předvedl především ve scéně po svatbě, kdy poskakoval ve stylu šíleného čertíka z krabičky a já jen čekal, jestli dostane infarkt. Co se týče zbytku filmu – je v něm řada originálních a na tu dobu určitě i odvážných scén (reakce malé holčičky a její matky poté, co Billy na ulici zastřelí jednoho ze zástupců zákona), ale jinak je dost černobílý, a to nejen obrazem. Tři a půl. S Peckinpahovým počinem samozřejmě raději nesrovnávat. (27.01.2012)

Arthur Penn sice mnohokrát zazářil na své režijní trati, avšak tento start se mu příliš nevydařil. Z mého pohledu se jedná o neokázalou a naškrobenou biografii Billyho Kida, jehož fantastické ztvárnění Paulem Newmanem je asi tak vše, co lze vyzdvihnout. Penn se spíše zaměřil na charakter hlavní postavy a typické westernové prvky, včetně řádné zápletky, vypustil. Finále, ač je historicky přesné, působí směšně, místo aby vyvolalo v divákovi nějaké emoce. Ovace zmíněné v obsahu jsou pro mě záhadou. Zřejmě mi opět něco uniklo. 50% (06.04.2013)