Reklama

Reklama

Noc postupuje

  • Česko Noční šachová partie (viac)
Trailer

Bývalý fotbalista a v současnosti soukromé očko s „noirovými“ rysy Harry Moseby je povolán k na první pohled rutinnímu případu pátrání po zmizelé osobě. Je jí šestnáctiletá slečna, nevlastní dcera známé hollywoodské hvězdy, o níž všichni vědí, že ke štěstí přišla jen proto, že včas klofla toho správného producentského magnáta. Vše navíc nasvědčuje tomu, že dívka sama utekla z domova. Po příjezdu na Floridu ale sympatický vyšetřovatel, který nikdy nejde pro uštěpačnou hlášku daleko, seznává, že tahle zakázka bude cokoli, jen ne snadná. Zjevně totiž existuje jakési propojení mezi zmizelou, drsnými kaskadéry a nevysvětlitelnou vraždou, o níž se raději nemluví. (Warner Bros. CZ)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (53)

dobytek 

všetky recenzie používateľa

Mam rád tyhle oldskool kriminální filmy, ale tady se zhruba v první hodině prakticky vůbec nic neděje. Sice to má nějakou atmosféru a Gene Hackman hraje postavu detektiva výborně, ale ukrutně se to vleče. Když se asi po hodině objeví první mrtvola, tak se konečně začne odehrávat něco zajímavýho. Závěr přinese i trochu akce a takovej (aspoň pro mě) sympatickej anti-happy end. Za povšimnutí ještě stojí mladičká a tehdy plastickejma chirurgama netknutá Melanie Griffith. 60% ()

noriaki 

všetky recenzie používateľa

Arthur Penn na své nejlepší díla nenavázal a natočil lehce nevyrovnaný neo-noir, kde rutinou filmařinu prokládá výbornými momenty a motivy. Zápletka je vcelku banální, ale postupem času se ukáže, že o ni až tak úplně nejde. Důležitá je samotná postava Harryho Mosebyho. Ten sice z venku působí jako drsňák, vnitřně však pochybuje jak o sobě, tak o svém místě v životě. Gene Hackman se role chopil s přirozeností sobě vlastní a především jeho výkon držel film nad vodou v líně se vlekoucích prvních dvou třetinách stopáže. Závěrečných dvacet minut, kdy tempo konečně zrychlilo a nabídlo i pořádné napětí a mysteriózní prvky, zvedlo hodnocení o hvězdičku. ()

Reklama

F.W.Colqhoun 

všetky recenzie používateľa

Where were you when Kennedy got shot? / Which Kennedy? V roce zasloužené oscarové smršti pro Čínskou čtvrť natočil Arthur Penn svou verzi postmoderní noir s výsledkem, který si s Polanskiho majstrštykem v lecčems nezadá. Na základě rafinovaného scénáře tu máme detektivku, která nejenže obyčejně baví, ale hraje s divákem velmi špinavou hru. V jejím centru figuruje společně s divákem noirový archetyp - detektiv, kterému ani nepopiratelná inteligence nepomáhá kompenzovat podcenění potenciálu lidské zvrhlosti. Film je od začátku do konce nenápadnou konstrukcí nejistoty, v níž se společně s hlavním hrdinou marně zorientovává i leckterý divák. Penn má tu drzost metaforou skutečné šachové partie K. Emmrich (bílé) vs Bruno Moritz (černé) dlouho před rozpletením případu varovat, jak fatální následky může mít jisté přehlédnutí, špatný výklad situace. Dívák, přestože může na základě okatého varování tušit, že je tahán za nos, nejspíš do konce nepochopí jak a kým. O to silnější jsou samy o sobě skvělé poslední okamžiky a záběry filmu. Nenápadným, jakoby spontánním mistrovstvím Penn a Alan Sharp poznovu připomínají tezi, že detektivka je nejfilosofičtějším žánrem. Night Moves navíc uzavírá nepopulárním zjištěním, že vědět cokoliv jistě a úplně je dost možná nemožné. Gene Hackman propůjčuje postavě Harry Mosebyho křehkost, svědčící o jistém marném boji s okolnostmi i vnitřními danostmi - ženou, která hledá útočiště u jiného muže, zaměstnáním, které ne a ne dávat smysl (o penězích nemluvě) a rodinnou anamnézou, připravující prostor pro zneužití. A opět frekventovaně nahá Melanie Griffith. Dálší kredity: Michael Small, obligátně grázlovský James Woods a ošklivě hezká Jeniffer Warren v roli nejpodezřelejší femme fatale ever. Chci vidět víckrát. You're asking the wrong questions. Why don't you just be content? You've solved the case. ()

classic 

všetky recenzie používateľa

Harry Moseby je súkromný detektív,ktorý dostane lukratívnu ponuku,aby vypátral a zistil,kde je Delly,priviezol ju späť domov k mame nymfomanke,kde porekadlo znie:„Aká matka, taká Katka...” Inak Harry sa momentálne nachádza v manželskom zväzku s atraktívnou Ellen,ktorá ho podvádza,tak má zmätky vo vlastnom vzťahu a zmätky-pletky nastanú,keď Harry príde na Floridu za Delly...Intrigy sa dostavia načas,na čas sa dostavil vynikajúci film Arthura Penna,režisér filmov ako Bonnie and Clyde,či Little Big Man,ktoré sprevádzalo klasický režisérsky rukopis násilia,ktoré je aj tu,ale nie v takom množstve,sú tu postavy,ktorých nepokojné správanie znepokojilo aj mňa. Zaujímavé je vidieť napríklad mladú Melanie Griffith,ktorá nemá ešte ani 20 alebo Jamesa Woodsa,ktorí v podstate len začínajú...Gene Hackman je hlavnou hviezdou,okolo neho sa udejú zložité veci,ktoré mu nedajú spávať. ()

Hal_Moore 

všetky recenzie používateľa

Potemnělou místností se line cigaretový kouř, ve vzduchu je cítit zapálený tabák. Občas do pokoje skrz žaluzie nakoukne slunce, aby na malý moment osvětlilo psací stůl. Ze sluchátek je slyšet hlas Genea Hackmana, pokojem se zase rozléhá zvuk kostek ledu, narážejícího do skla, zatímco se mezi nimi proplétá právě nalévaná whiskey. Venku praží slunce, je neskutečné vedro. Na monitoru se právě objevuje nahá osmnáctiletá Melanie Griffith. Divák, stejně jako Hackman, pohledem neuhýbá. Kdepak, pořádně si lokne whiskey a zapálí si další cigaretu. Na film jako je Night Moves si prostě musíte připravit atmosféru. Atmosféra, o tom celém to je. Gene Hackman (mimochodem v jednom ze svých nejlepších výkonů) představuje klasického, z počátku bezstarostného hrdinu let sedmdesátých, který nejde pro suchou hlášku daleko za každé situace. Příběh je na první pohled jednoduchý, až na ten druhý člověk zjistí, že je v něm něco více. Film noir je přesně můj šálek kávy a Arthur Penn splnil prakticky vše, co od dobrého filmu očekávám. ()

Galéria (24)

Zaujímavosti (1)

  • Paula (Jennifer Warren) v jedné ze scén říká, že první chlapec, který se dotkl jejích ňader, se jmenoval Billy Dannreuther, což je jméno postavy Humphreyho Bogarta ve filmu Beat the Devil (1953). (Listeroman)

Reklama

Reklama