Vlak

Peckovní film. Zatím nejlepší Frankenheimer jakého jsem doposud viděl. Mandžuský Kandidát je zapomenut. Na tomhle snímku jsem si užil hned několik věcí. Především parádní technickou stránku a precizní filmařský um který jde ruku v ruce spolu s perfektním budováním atmosféry které takřka neomylně udrží diváka po celý film v napětí a očekávání věcí příštích. Navíc jsou tu parádně promakané charaktery postav které nejsou pouze jednostranně vykreslené ve stylu hrdinní partyzáni versus odporní nacisti a to určitě potěší. Lhal bych sice, kdybych tvrdil, že film nemá žádná hluchá místa a po pravdě asi by mu víc slušela lepší čtyřka, ale zaokrouhlím výš, kvůli své slabosti pro vlaky. Ukázka starého mistrovství kterému se ty dnešní vocasárny ani nepřiblíží.95% (10.12.2016)

Prvotriedne filmárske remeslo, ktoré mi svojou precíznosťou (a tematickým spojením) pripomenulo Singerovu Valkýru. Strhujúci thriller, ktorý je vďaka chytrému scenáru o krok pred divákom, parádne graduje v napätí, nešetrí na početných a na svoju dobu efektných explóziách, a hlavne disponuje luxusne napísaným i zahraným záporákom Scofieldom. Nekompromisnosť a nacistické povýšenectvo sa u neho stretávajú so slabosťou pre umenie, konkrétne pre obrazy, ktoré chce vlakom previesť z Paríža do Nemecka, a ktoré – jeho slovami – “kus mäsa” v podaní ľudového hrdinu Lancastera nemôže doceniť, takže ani nevie za čo bojuje. John Woo musí tento film milovať. Piata hviezda uniká iba o chlp. (19.02.2011)

VLAK (1965) Johna Frankenheimera patří ke slabším filmům nejvíce uspokojivé dekády v dlouhé kariéře režiséra, Paula Greengrasse své generace. Frankenheimerovým filmům nechybělo zdánlivě nic – velké dramatické a přitom současné látky, společenská angažovanost, velká herecká jména, progresivní styl, kterým J.F. „prodloužil“ své televizní počátky [hlavním cílem je rychle zaujmout, odtud „hlasité“, rychle vyprávěné filmy s výraznými stylistickými efekty typu velkých, rétorických detailů tváří, ostrých úhlů a zoomů] –, ale s odstupem času jeho filmy stárnou společně se svými tématy (platí to i o MANDŽUSKÉM KANDIDÁTOVI, fascinujícím reliktu studené války, mixu paranoii a kabaretu) i oním módním, nadupaným stylem. Frankenheimer byl nezralým, trochu snobským auteurem, který se soustředil více na okamžitý efekt (téma, styl, napětí), než aby látce vtisknul osobitou vnímavost a povýšil ji tak na víc než technicky zručnou sumu ambiciózního námětu a dobrých herců. VLAK se natolik soustředí na ústřední otázku [co je důležitější: umění nebo lidské životy?], že výsledkem je příliš dlouhý, málo napínavý film s nahrubo vytesanými charaktery, redukovanými na svůj postoj. Z toho pramení bizarní závěrečná konfrontace mezi hrdinou a padouchem, v němž samopal v ruce okázale kulhajícího a plebejského Burta Lancastera je více než verbální patos nacistického milovníka umění – o polopatické juxtapozici mrtvých těl a beden se vzácnými obrazy nemluvě. (05.02.2008)

,,NEPÁČI SA MI TO." ,,KOMU ÁNO?" ,,MYSLÍM TIE OBRAZY." __ Iste, je to dobrý predstaviteľ tých ,,chlapských" filmov, no nejde tu len o čo najväčšiu akciu a Scofieldovov (intelektuál a estét, ktorého okolnosti nútia ísť cez mŕtvoly) záverečný prejav (možno niekde tu tkvie nominácia na Oscara za scenár) s prestrihmi na debny s obrazmi a postrielaných francúzskych odbojárov ponúka nezabudnuteľnú filozofickú otázku: Koľko životov vyváži záchrana umenia? Avšak najmrazivejšie je, s akou chladnosťou Frankenheimer ukazuje popravy tých, čo neváhajú pre úspech tejto akcie položiť aj vlastný život. Obaja hlavní predstavitelia sa svojich úloh zhostili naozaj dobre, len Lancaster mi ako Francúz skrátka nikdy sedieť nebude. (478. hodnotenie, 53. komentár k filmu) (11.05.2011)

8/10 Film parada, jen se mi nejak prici uverit, ze to bylo ve Francii... Z vlastni pracovni zkusenosti mam zapsane frantiky jako naprosto neschopne, takze toto jim museli pripravit asi belgicani. ;]] Tema vlaku a vlakovych nadrazi je mi sice od prirozeni cizi, ale diky proklamovane nemecke zarputilosti se asi ve Resistance neco pohnulo a zmobilizovalo. S takovymto pristupem by se a) Francie nevzdala nebo b) se osovobodila sama o hezkych par mesicu driv. Ale od historickeho teoretizovani zpet k filmu. Nektere sceny jsou vazne silne a je dobre je videt - skoda, ze participujici italove nezanechali take stopu naturalismu, bylo by to takove vic opravdovejsi. (05.04.2012)