Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Děj se odehrává koncem druhé světové války v Paříži. Německý plukovník von Waldheim dobře ví, že pařížská muzea jsou plna vzácných děl. Nechá mnohé z nich naložit do vlaku a hodlá je odeslat do Německa. Brání mu v tom přednosta stanice, který vymění návěští podél trati za fingovaná a nechá vlak jezdit dokolečka. (oficiálny text distribútora)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (109)

flanker.27 

všetky recenzie používateľa

Tohle je film, kde člověk přímo cítí chuť kovu, vazelíny, oleje a sazí. Všechno velmi živelné, syrové, špinavé, chlapské a reálně podané, často v dlouhých nestříhaných záběrech, a to včetně vlaku projíždějícího bombardovaným nádražím nebo kolize dvou ocelových monster na kolejích. Příběh by mohl snadno sklouznout k dobrodružné jízdě, celkové vyznění filmu je ale velmi vážné a realistické. Proč jen musí být v dnešních filmech všechno tak zatraceně nablýskané? ()

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

"Normální cesta je past, do níž se chytají důstojníci s nedostatkem iniciativy." Plukovník von Waldheim však rozhodně nedostatkem iniciativy netrpěl a při "strategickém ústupu" se rozhodl přemístit malby mistrů štětce z Francie do německého bezpečí. Je někdo proti? Samozřejmě, že ano. Jsou tu výhybkáři, výpravčí, strojvůdci a posunovači, díky kterým se nacistický milovník umění pořádně nadře. Mně se to tedy dost líbilo, i když jsem kulturní barbar a kvůli žádné malbě, soše ani graffiti bych neriskoval svůj úžasný život. ()

Reklama

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Hrozně by se mi to líbilo, kdyby mi bylo patnáct. Ale ani dnešním patnáctiletým se to asi líbit taky moc nebude. Mám stále silnější pocit, že dobrodružství je už odzvoněno, tak jako románové literatuře či historii 2. světové války. Neustálé "dokumenty o Hitlerovi a spol. a Stalinovi a spol." v soudobé televizi jsou už jen pokusy o oživení mrtvol. Raději nějaký případný citát: "Ale také zločinec produkuje - zločiny. Co by si však bez jeho práce počala policie, justice, soudci, porota, kat, o čem by psali spisovatelé a natáčeli filmy režiséři? Zločinec prolamuje jednotvárnost usedlého života, přináší rozruch, napětí, senzaci. Může se moderní společnost bez něho obejít, nepadla by do stagnace a nudy? A není tedy v jejím nejvslastnějším zájmu zločinnost podporovat?" (Karel Kosík: Předpotopní úvahy). A jakou roli v tom hraje pýcha francouzské kultivovanosti: moderní malířství? Kdo by si dnes nechal pro obrazy ceněné miliardou vrtat koleno? A proč by také měl. Obdivujme raději jejich dražby! ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

V žánru válečných odbojových dramat je Vlak docela milníkem. John Frankenheimer vystavěl silný sled pohyblivých obrázků opírajících se o magii černobílého obrazu, esoteriku chlapských tváří a okouzlení zašlými časy parní železnice. Ta kombinace má sílu a vede snímek po hmatníku železničních pražců se skutečnou virtuozitou, snad jen ta přepálená stopáž tenhle koncert páry, mouru a potu tak trochu kazí. Souboj dvou zcela odlišných charakterů přesně zapadá do zažitých kolektivních představ o konci války na západní frontě - místo vyhlazovacích táborů a hromad mrtvých téměř konverzační drama mezi charismatickým odbojářem a zvrhle kultivovaným nacistickým milovníkem umění...příznačně filmové zjednodušení... ()

Dale 

všetky recenzie používateľa

Miestami nesmierne napínavý, no občas aj trochu naivný film s hrdinom Rambovho formátu. Operácia prepravy vlaku "do Nemecka" bola nápaditá a až príliš dobre zorganizovaná na to, že to celé bolo vymyslené na poslednú chvíľu a na to, že Burt do toho vôbec nechcel ísť. Škoda tých nedostatkov, inak to mohol byť skvelý film. ()

Galéria (37)

Zaujímavosti (15)

  • V českém dabingu je jeden voják oslovován „seržante“, což je nesmysl, německá armáda seržanty neměla. (Winster)
  • Burt Lancaster se na svou roli pečlivě připravoval. Krom toho, že se naučil ovládat lokomotivu, prošel též dílnou, aby pochopil nuance fungování parního stroje. Rovněž musel získat i opravárenskou zručnost, kvůli scéně s opravou poškozené mašiny. (Rocky62)
  • Burt Lancaster si vymohl, aby se během natáčení mohl zúčastnit mírového pochodu ve Washingtonu 28. srpna 1963, kde zazněl slavný proslov Martina Luthera Kinga „I Have a Dream“. (sator)

Reklama

Reklama