Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Děj se odehrává koncem druhé světové války v Paříži. Německý plukovník von Waldheim dobře ví, že pařížská muzea jsou plna vzácných děl. Nechá mnohé z nich naložit do vlaku a hodlá je odeslat do Německa. Brání mu v tom přednosta stanice, který vymění návěští podél trati za fingovaná a nechá vlak jezdit dokolečka. (oficiálny text distribútora)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (109)

MrPierc 

všetky recenzie používateľa

Starosvětský hrdinský film o odboji proti Němcům a jejich zlodějským manýrům pro umění. Několik vagonů těch nejvzácnějších obrazů francouzských mistrů míří do Berlína. Je to symbol a pýcha Francie. Celý film se odehrává na dráze či v parních lokomotivách. Pára, koleje, výhybky, lopata na uhlí a odvaha. Němci jsou nelítostní a nádražáci odvážní avšak film netrpí příliš velkým patosem či hrdinskými nesmysly. Je to hlavně technická podívaná na ty obří parní kolosy, které se šinou obrovskou rychlostí. Nechybí velmi strhující výbušné triky a vlakové kolize. Jeanne Moreau je nádherná! Je to nadčasový snímek, ale pokládat životy za umění se mi příčí. Sice to chápu jako symbol "a just ne!", ale ani jediný lidský život nestojí položit za umění, protože umění je z ruky a hlavy člověka. Můžeme si ho znovu namalovat nebo vytvarovat. Člověka už opakovat a napodobit nemůžete = každý je unikát. ()

POMO 

všetky recenzie používateľa

Prvotriedne filmárske remeslo, ktoré mi svojou precíznosťou (a tematickým spojením) pripomenulo Singerovu Valkýru. Strhujúci thriller, ktorý je vďaka chytrému scenáru o krok pred divákom, parádne graduje v napätí, nešetrí na početných a na svoju dobu efektných explóziách, a hlavne disponuje luxusne napísaným i zahraným záporákom Scofieldom. Nekompromisnosť a nacistické povýšenectvo sa u neho stretávajú so slabosťou pre umenie, konkrétne pre obrazy, ktoré chce vlakom previesť z Paríža do Nemecka, a ktoré – jeho slovami – “kus mäsa” v podaní ľudového hrdinu Lancastera nemôže doceniť, takže ani nevie za čo bojuje. John Woo musí tento film milovať. Piata hviezda uniká iba o chlp. ()

Reklama

D.Moore 

všetky recenzie používateľa

Strhující - to je to slovo, které Vlak vystihuje nejlépe. Frankenheimerova vyšperkovaná akční jízda na 64 let starý film vůbec nevypadá a v dnešní době digiefektů a roztřesených kamer se nemusí stydět absolutně za nic. Nevěříte? Až uvidíte "závod" lokomotivy se spitfirem, jednu dokonalou havárii nebo mrazivé finále "Potřebuji vaše náklaďáky", změníte názor. Skvělé atmosféře pomáhají drsňácký ajznboňák Lancaster, plukovník-milovník umění Scofield, černobílý obraz, Jarreho hudba, mnohdy nápadité pozice kamer... Zkrátka všechno. Mám rád vláčky, mám rád ty chlapácké filmy z druhé světové a jejich málomluvné hrdiny, mám rád, když Němci přemýšlejí, jsou třeba i sympatičtí a nevypadají jen jako stupidní klobásožrouti, které převeze i pětiletý kluk... Takže pět.__P.S. Povedený dabing - Meduna, Šťastný, Beneš, Plachý... atd. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Vlak je důstojnou poctou francouzskému odboji a hlavně francouzským železničářům bojujícícm proti německým okupantům. Mimochodem i naši železničáři se za války v tomto ohledu velmi vyznamenali ač se o nich až tak moc nemluví. Připomínají je spíše pomníčky na nádražích po celé naší zemi... Já jsem věděl, že Vlak je černo-bílý, ale když jsem jednoho dne získal DVD s barevným coverem a posléze se na TV objevilo i barevné DVD menu, měl jsem radost, že jsem se dostal k nějaké kolorované verzi... Nu, nedostal. Samozřejmě to bylo černo-bílé. Po tomto malém zklamání jsem se ponořil do děje a hned od počátku film slušně chytne. Absence barvy nijak nevadí, ba naopak dodalo to filmu správnou atmošku. Opět jsem skřípěl zuby, když v německé ,,obrněné'' koloně na nádraží se objevily americké M3A Halftracky dokonce s padesátkami na korbě.... Kdyby tam dali emgéčko, chápal bych snahu, ale tohle prostě neodpouštím. Stejný šok byl v závěru, kdy v prchající německé koloně jely vesele Greyhoundy a ten poslední se tvůrci ani nesnažili maskovat větvemi... No a poslední tečkou byl sám obrněný vlak, kde na vagonech jely M24 Chaffee. Asi kořist :-) !!! Náladu mi spravil dělový pancéřový vagón a obrněná lokomotiva. Tohle není žádná komedie jak jsme u Frantíků zvyklí, Němci jsou ve filmu chytří a krutí. Ty seš odbojář? Ne? Tak co tu děláš? Tak ke zdi - ta ta ta ta...S nikým se nemažou a hlavně naprosto bezdůvodná poprava rukojmích v závěru mi věru vyrazila dech. Obzvláště major od ženistů byl opravdu dokonalý německý důstojník. Výkoný válečný zabiják, který navíc rozuměl lokomotivám a všemu co patřilo ke kolejím. Sám von Waldheim už tak na mne nepůsobil. Ve filmu zažijeme několik opravdu perných chvilek, kdy hlavně skovávačka se Spitem byla skvělá. Trochu mi to připomnělo našeho Železného dědka a Von Rynův expres. Celkově film velmi mile překvapil, je to solidní válečný kousek bez zbytečného patosu a bez příkras. Hluboká úcta před všemi, kdo se tenkrát v létě roku 1944 podíleli na zastavení vlaku s nakradeným uměním ! Dávám za 4 rozbušky. * * * * ()

Gilmour93 

všetky recenzie používateľa

Do posledního šroubu kolejového pražce poctivé filmařské řemeslo, které dobře ví, že kolomaz, pot i pára nejlépe vyniknou v černobílé.. Těžko říct, jak by to vypadalo, kdyby po třech dnech ve Francii nechytl průvodčí Lancaster Arthura Penna za flígr, nevyhodil ho z vlaku a na post mašinfíry nenastoupil Frankenheimer. Bylo by tam ještě více odboček k otázkám kontroverzního směnného obchodu (kolik lidských životů za jednoho Cézanna)? Dostaly by tolik prostoru autenticky působící akce a naolejovaná železniční pornografie? Někdo může namítat, že plán odbojářů příliš spoléhal na naivitu ustupujících nacistů, nicméně ten dotyčný asi neví, že v lásce (k umění) a válce je dovoleno vše.. ()

Galéria (37)

Zaujímavosti (15)

  • Burt Lancaster si vzal deň voľna počas natáčania, aby si zahral golf. Pri hraní golfu stúpil do jamky, pričom si vyvrtol koleno tak vážne, že nemohol chodiť bez krívania. Režisér John Frankenheimer preto nechal vo filme postreliť Lancasterovu postavu do nohy, čo mu umožnilo po zvyšku filmu krívať. (westerns)
  • Snímek byl natočen na motivy knihy "Le Front de I´Art", kterou napsala Rose Valland. (Hans.)
  • V českém dabingu je jeden voják oslovován „seržante“, což je nesmysl, německá armáda seržanty neměla. (Winster)

Reklama

Reklama