Prísaha

No spatny to nebylo, ale naka super kriminalka taky ne. Seana Penna mam rad, jenze jako herce, tohle byl prvni film, kterej jsem videl od nej jako rezisera. Jacka Nicholsona mam taky rad, jenze tady vypadal jak vyzranej vychlastanej dedek, aspon, ze to nemelo vliv na jeho vykon a opet hral skvele. A jeste potesi Benicio Del Toro jako vymastenej indian. Jinak pribeh je silene pomalej, furt se jen mluvi a vetsinou se film venuje samotne postave Nicholsona, misto aby se zameril vic na tu detektivni cast. Navic film v podstate nicim neprekvapi, proste to jen tak plyne, aniz by to nejak vyrazne nudilo a nebo naopak bavilo. A pak pride konec. Jedina originalni cast filmu, jenze me bohuzel nasral. Celkove to je slusny drama, ale nic extra. (21.09.2007)

Atmosféra je bezesporu úžasná. Problém mám ale s hlavním tématem oné zarytosti a přesvědčení o vlastní neomylnosti, MOŽNÝ SPOILER na níž je postaven konec a řešení se tak vkládá do rukou Božích. Problém je v tom, že se ztvárnění od původního námětu (knihy) i filmu odklání směrem, který nakonec popře. Kdyby to celé bylo tažené psychologií postavy, budiž, ačkoliv i tak je to v mnoha chvílích lacině americké a prdlajs psychologické. Ale dalo by se. Takto je to však kočkopes. (09.03.2013)

Sean Penn se nikam nežene. A já musím po opakovaném zhlédnutí po letech jednu hvězdu přidat. Kdyby zůstal na své oslavě, všechno by vypadalo jinak. Byla mrazivá noc, zbývalo šest hodin do jeho odchodu do penze. Život poldy ale nejde jen tak zabalit, zvlášť když kolem někdo vraždí blonďaté holčičky s roztomilými červenými šaty. Černí ptáci krouží nad hlavami všech zúčastněných, mezi kterými nechybí retardovaný indián, velký čaroděj ujíždějící na ježcích nebo matka, která navždy ztratila svou dceru a které dal náš polda v důchodu svůj osudový slib. Sean Penn režíroval potřetí, znovu přizval Jacka Nicholsona, rád si hraje se symboly, dbá na výběr lokací a často nechává plynout pouze obraz, zatímco postavy mlčí. Navíc nepřináší klasickou detektivku, ale spíš psychologickou deku s mysteriózním oparem, kterak se jedna posedlost mění spíš v prokletí. Nicholson nejednou dokázal, jak je skvělým hercem, tady jen litujeme, že už zřejmě nikdy nic nenatočí. Svou poslední životní šanci jeho postava chytá pořádně za pačesy, jenže odejít je sakra těžké. Výborné atmosféře pomáhá i hudba (Hans Zimmer, Klaus Badelt) a kamera oscarového Chrise Mengese, výsledku i skvělý casting i těch nejmenších postav. 70% (15.04.2015)

Zkušený detektiv Jerry Black krátce před odchodem do důchodu slíbí zoufalé matce brutálně zavražděné osmileté holčičky, že vraha dopadne. Přísahu hodlá dodržet, i když jeho kolegové případ odloží, když vymámí přiznání z mentálně postiženého indiána. Je totiž přesvědčen, že vrah je stále na svobodě. Pustí se do pátrání na vlastní pěst, přestože však najde řadu stop a odhalí souvislost s dalšími dvěma podobnými případy, nechtějí mu už jeho kolegové pomáhat. Proto se Jerry rozhodne vraha dopadnout sám a odmítá si připustit, že se jeho snaha stává posedlostí, která začíná ohrožovat nejen jeho budoucnost, ale také veškeré vztahy. A když něco Jack Nicholson slíbí, tak to také dodrží a půjde po vrahovi v působivém, psychologicky laděném thrilleru s buldočí zarputilostí. A je jen dobře, že to není předvídatelné pátrání a nedopadne tak, jak by divák čekal. 80% (24.01.2009)

Sean Penn je jeden z nejlepších současných Hollywoodských herců a taktéž slibný režisér, který se zatím ani jednou neobsadil do svých režírovaných snímků, jak to bývá zvykem u točících režisérů, kteří jsou zároveň herci. Za to můžeme vidět, že si již podruhé vybral do titulní role svého snímku starého dobrého barda a šviháka Jacka Nicholsona. Tento film, který je remakem černobílého filmu Stalo se za bílého dne z roku 1958 a taktéž ještě jednou zfilmovaného v roce 1997 si vzal na paškál již zmiňovaný Sean Penn, který se snažil vykreslit příběh brutální vraždy malé holčičky, kterou začne vyšetřovat kriminalista Jerry Black v den jeho poslední služby u policejních složek. Setká se s matkou zavražděné dívenky a dá jí slib, že jejího vraha najde, což asi neměl dělat, když je to jeho poslední den v práci. Štěstí se na něj usměje a ještě v ten den zatknou indiána, kterej se k činu dobrovolně přizná. A my bystřejší diváci detektivek víme, že za všechno vždycky můžou indiáni. Takže by to mohlo po tomto excesu po půl hodině všechno skončit a všichni diváci by vesele mohli odejít z kina. Ale chyba lávky, protřelý bývalý detektiv Jerry Black, kterému to na penzi přemýšlí líp než v mládí, což jsem si všiml u vícero detektivů literárního a filmového světa. Pro příklad uvedu Hercula Poirota. Abych dokončil myšlenku, tak jsem chtěl napsat, že náš hrdina v důchodu není spokojený s výsledkem jeho posledního případu a tak se v tom začne šťourat, protože se v důchodu nudí jako většina důchodců a tak se dokonce přestěhuje mezi vidláky a sžívá se s místní komunitou, kde se tento brutální čin stal. Většina důchodců si pořídí zahrádku a hrabou se v zemi, néé náš starý hranostaj si koupí benzínku na romantickém místě zdejších hor a sblíží se s matkou zavražděné, kde přijde na plán, jak přilákat a posléze dostat pravého pachatele. Za krásné prostředí kanadských hor a působivý skoro až komorní kriminální příběh dávám 80%. (20.06.2021)