Frasier

Nejsilnější na seriálu je určitě charakteristická atmosféra s povedenými vtipy. Od 6. do 9. série je půlka slabá a půlka vydařená. Seriál vrcholí kolem 3. a 4. řady, a pak je tam 10. a 11. řada (závěr seriálu zvládly dokonale). Vybrat nejoblíbenější postavu je navýsost těžké, když ke všem hlavním postavám mám nějaký silný, kladný vztah. Postupně vám totiž přirostu k srdci všechny a to je důvod, proč mám tento seriál před Buffy u nejoblíbenějších seriálů (, u které se mi nelíbil vlkodlak Oz). PS: kdybych si měl zvolit 1 nejlepší dil, byl by to 4X06. (11.03.2012)

Jako kulisa je to v pohodě, ale není to ten typ seriálu, kdy bych se těšil na každý další díl... Frasier navíc funguje na tom samém debilním principu jako Big Bang Theory, kde se "živé" obecenstvo směje každé větě... Ale na ty postavy si rychle zvyknete a pokud to není zrovna "citový" díl, bývá to občas dosti crazy! :) (05.06.2012)

Každý diel mám zhliadnutý asi 47372405843-krát a napriek tomu sa skvele bavím. A to už je čo povedať :-) Intelektuálsky sa tváriaci, miestami príjemne suchý, no občas prekvapujúco infantilný (v dobrom zmysle slova) humor, slušný slovenský dabing, perfektný David Hyde-Pierce a najmä Martyho cynické poznámky sú niečím, čo mi vždy zdvihne náladu. (23.11.2009)

Geniálni bráškovia Dr. Frasier Crane a Dr. Niles Crane ich vtipný fotrík Martin, Martinová domáca anglánka Daphne, Frasierova kolegyňa z rádia Roz Doyle, a samozrejme pejsek Eddie v sitcome, ktorého humor ma sprevádzal počas mladých liet, keď sme si ako malí chalani rozprávali, čo bolo v Frasierovi na druhý deň... A nebyť excelentného slovenského dabingu, tak by v tom nebolo také kúzlo... Aspoň, keď hrať nevedia, tak dabing je iná šálka kávy. (10.01.2014)

Frasier se stal synonymem pro snobského idiota, kterého ale máme právě kvůli jeho manýrům a jeho zvláštní schopnosti zhatit vše dobré svým vlastním způsobem rádi. Kdybych si dělal zářezy pokaždé, kdy ze mě při sledování jeho činů vypadlo 'to je ale debil!', těžko by mi stačil kmen urostlého stromu. A jeho bratr, také snobský psychiatr, Niles - ten si s ním může s klidným svědomím podat ruku. Snad jen málokdo chápe, že ti dva jsou syny navenek tvrdého bývalého policajta Martina Cranea, který se po střelném zranění přestěhoval právě k Frasierovi, a jejichž třenice jsou náplní prvních dílů seriálu. Jenomže ten se, možná překvapivě, rozvinul v něco naprosto neopakovatelného, skvělého a osobitě neotřelého, co trvalo dalších 11 let (i když já měl seriál zkouknutý díky téměř každodennímu vysílání TV Cool asi za rok). Nesmím zapomenout na další skvěle napsané a zahrané postavy - ošetřovatelku Daphné, produkční Ross, pejska Eddieho (a tady bych neopakovatelné herectví snad podtrhl obzvlášť) a další ty menší, ale přesto kouzelné charaktery jako Bebe, Bulldog, Kenny, Daphina matka i brácha a další a další. Těch absurdních situací, do kterých se bratři Craneové dostali (nebo přesnější by bylo, které vytvořili), ta plejáda žen, které Frasier, jak to popsat... 'odfrasieroval' (čili pokaždé jinak a ale přesto svým způsobem stejně nakonec odradil), těch smolných náhod, souher okolností a trapasů, které často přerostly v naprostou grotesku. Ano, samozřejmě že se naskytly i slabší okamžiky a epizody (u takhle dlouhých seriálů to je snad nevyhnutelné), ale jako celek - Frasier je prostě poklad, případ sám pro sebe a bude mi chybět... (31.05.2010)