Frasier

(2.1.2017) Po rokoch a opakovanom zhliadnutí musím celé svoje hodnotenie poopraviť a pridať jednu hviezdičku. Máloktorý sitcom obstál v skúške časom tak dobre. Veľmi nadčasové. Ak to porovnám s Priateľmi (ktorí boli vysielaní prakticky v rovnakých rokoch), tak je to sto a jedna. A porovnanie s How I Met Your Mother (ktoré je dokonca o generáciu mladšie a teda modernejšie! vyzerá ešte jednoznačnejšie. Frasier nielenže stál na počiatku predefinovania celé žánru (pre sitcom boli 90. roky zlomové), ale si udržal svoju úroveň celých 11 sezón. Tým sa nemôže pochváliť žiadny súčasný top sitcom, dokonca aj The Big Bang Theory išlo časom rapídne dole... (20.05.2011)

Frasier je psychológ, ktorý dokáže poradiť každému okrem seba. Vynikajúce vtipom sršiace dialógy vyplývajúce z rôznorodosti charakterov postáv vám zaručia nekonečné chvíle zábavy, napriek tomu, že príbeh sa poväčšine odohráva v troch prostrediach- byt Frasiera, jeho práca a kaviareň. (05.09.2007)

Toto je asi prvý americký sitcom, ktorý som ochotná reálne zakceptovať. Typ humoru medzi pôžitkárskymi bratmi psychiatrami je naozaj vysoko intelektuálny a nesnaží sa ním len byť, ako je to u tuctov ďalších z dielne amíkov. Škoda len, že je to také rozťahané, no v tomto prípade to znamená viac zábavy, bez obmedzených a nezmyselných dialógov. A obrovské plus pre skutočne vydarený slovenský dabing. (25.06.2013)

Každý diel mám zhliadnutý asi 47372405843-krát a napriek tomu sa skvele bavím. A to už je čo povedať :-) Intelektuálsky sa tváriaci, miestami príjemne suchý, no občas prekvapujúco infantilný (v dobrom zmysle slova) humor, slušný slovenský dabing, perfektný David Hyde-Pierce a najmä Martyho cynické poznámky sú niečím, čo mi vždy zdvihne náladu. (23.11.2009)

Frasier se stal synonymem pro snobského idiota, kterého ale máme právě kvůli jeho manýrům a jeho zvláštní schopnosti zhatit vše dobré svým vlastním způsobem rádi. Kdybych si dělal zářezy pokaždé, kdy ze mě při sledování jeho činů vypadlo 'to je ale debil!', těžko by mi stačil kmen urostlého stromu. A jeho bratr, také snobský psychiatr, Niles - ten si s ním může s klidným svědomím podat ruku. Snad jen málokdo chápe, že ti dva jsou syny navenek tvrdého bývalého policajta Martina Cranea, který se po střelném zranění přestěhoval právě k Frasierovi, a jejichž třenice jsou náplní prvních dílů seriálu. Jenomže ten se, možná překvapivě, rozvinul v něco naprosto neopakovatelného, skvělého a osobitě neotřelého, co trvalo dalších 11 let (i když já měl seriál zkouknutý díky téměř každodennímu vysílání TV Cool asi za rok). Nesmím zapomenout na další skvěle napsané a zahrané postavy - ošetřovatelku Daphné, produkční Ross, pejska Eddieho (a tady bych neopakovatelné herectví snad podtrhl obzvlášť) a další ty menší, ale přesto kouzelné charaktery jako Bebe, Bulldog, Kenny, Daphina matka i brácha a další a další. Těch absurdních situací, do kterých se bratři Craneové dostali (nebo přesnější by bylo, které vytvořili), ta plejáda žen, které Frasier, jak to popsat... 'odfrasieroval' (čili pokaždé jinak a ale přesto svým způsobem stejně nakonec odradil), těch smolných náhod, souher okolností a trapasů, které často přerostly v naprostou grotesku. Ano, samozřejmě že se naskytly i slabší okamžiky a epizody (u takhle dlouhých seriálů to je snad nevyhnutelné), ale jako celek - Frasier je prostě poklad, případ sám pro sebe a bude mi chybět... (31.05.2010)