Réžia:
Wolfgang PetersenScenár:
Wolfgang PetersenKamera:
Jost VacanoHudba:
Klaus DoldingerHrajú:
Jürgen Prochnow, Herbert Grönemeyer, Klaus Wennemann, Hubertus Bengsch, Martin Semmelrogge, Bernd Tauber, Erwin Leder, Martin May, Heinz Hoenig (viac)Obsahy(1)
Slavný válečný film Wolfganga Petersena z roku 1981 vypráví o mladých mužích, často ještě chlapcích, kteří byli svedeni nacistickou propagandou a zlákáni zázrakem techniky. Do boje je často vedla chlapecká touha po dobrodružství. Skutečná realita je ale zaskočila. Na moři musí čelit krutým silám přírody a bojovat s neviditelným nepřítelem. Řada z nich je bez zkušeností. Zažívají hrůzy války, samotu a zoufalství. Jejich možnosti jsou děsivé: buď se vynoří bez škrábnutí, nebo zemřou. Pod hladinou moře nemají zranění šanci. Za II. světové války se ze 40 000 mužů bojujících na palubách německých ponorek vrátilo zpět pouhých 10 000. (Česká televize)
(viac)Videá (2)
Recenzie (611)
Jo tak tohle je fakt masakr. Asi nejlepsi ponorkarsky film, ale z americkejma se neda moc porovnavat, protoze tenhle je trochu o necem jinym. Tohle totiz neni moc akcni film, ale je to spis takove valecne drama, coz me ze zacatku prekvapilo, ale nakonec jsem si to skvele uzil. Director's cut, ktery jsem videl na me pusobil tak, ze kazda ze scen byla necim zajimava, ale na druhou stranu, zkraceni filmu na 2 hodiny bych si dokazal predstavit. 200 minut je precejen uz trochu pretahlejch, takze se film nevyhnul tomu, ze misty nudi. Hlavne prvni hodinka neni nejak uzasna, ale pak se jede do boje a zacne to. Velkou cast filmu vyplnujou okamziky, kdy jsou namornici naprosto po tichu a jen cekaj, jesli na ne spadnou bomby a ty jsou udelany naprosto paradne, se skvelym ozvucenim a vybornejma hereckejma vykonama, jaky bych od me neznamejch hercu necekal. Navic cele je to podane dost realisticky. Triky jsou taky slusny, ale v nekterejch scenach je videt, ze nejsou na mori, ale maj to jen jako pozadi. Hudba i kamera je paradni a spolu s ostatnima vecma (herci, realisticnost atd.) vynahradi trochu slabsi pribeh, ve kterem jde vlastne jen o to, ze nemecke ponorky jezdi utocit na anglicke lode. Zaverecna zhruba hodina je naprosto dokonala a i kdyz jsem vahal mezi 4* a 5*, tak kuli ty posledni hodine tech 5* dam. ()
Pozdě, ale přece se kaju, protože jsem se tomuhle snímku programově vyhýbal, už jen kvůli jeho neskutečné délce. Chyba lávky, hutný film mě i přes omezený prostor, ve kterém se odehrává, (nebo právě kvůli němu?) dokonale pohltil. Nicméně, délka vyprávění se vždycky počítá, takže jsem v režisérském sestřihu nutně nějaké méně zajímavé momenty prostě našel. 90%. ()
Měl jsem tu čest vidět ponorku v rychlo dabingu, přesto, že se jednalo o jeden z těch povedenějších, zážitek to jistě trochu pokazilo. Das Boot je naprosto úžásný válečný film, se skvělým, nezapomenutelným hudebním doprovodem a německými herci v hlavních rolích - čím to asi bude? :) - které mu dodává ten pravý punc pravdivosti. Rozhodně překonává i takové americké velkorozpočtové ponorkové filmy jako je například Bonorka U-571. Skvělý film... ()
Das Boot, der genialische film. Film, jako tento, jsem si už hodně dávno přál vidět. Film, který velice realisticky a bez příkras zobrazuje tu druhou stranu barikády, to jest vojáky wehrmachtu. Film se vyhýbá jakýmkoli fašistickým symbolům a není v něm žádná ideologie ani nacionalismus. Všechno je natvrdo, bez kompromisů. Během sledování jsem si skutečně připadal jako v té železné škatuli někde pod vodou. A ač nemám rád skopčáky, při scéně kdy se snaží odlepit od mořského dna, jsem se přistihl, jak mám zaťaté pěsti a pobízím, aby už se ten kolos zvedl alespoň o metr. A ten závěr. Absurdita války v plné parádě. A natočený tak příjemně neamericky. Ti by z toho udělali doják jako prase a zde - natvrdo, nekopromisně šlus. Wolfgang Petersen díky svému nejlepšímu filmu přešel do Hollywoodských studií, aby natáčel jeden paskvil za druhým (abych mu nekřivdil, pár se mu jich taky povedlo). Veliká pochvala patří rovněž kameře, ty běhy napříč ponorkou jsou skvostné. A v neposlední řadě skvělí herci. Ač nepříliš známí, přesto charismatičtí, přesvědčiví a typově přesní. Kromě drsného seemana Jürgena Prochnowa (taky nejspíš jeho nejlepší role) mě co do výkonu hodně zaujal Herbet Grönemayer, Klaus Wenneman a ten, co hrál Johanna. "Ponorka" je obrovské monstrum a rovněž obrovský film. ()
Ačkoliv má Ponorka značně obsáhlou stopáž, já měla po celou dobu sledování pocit, že film běží teprve chvíli. Nedal mi ani na chvíli vydechnout a já si přála, na rozdíl od jiných filmů podobně dlouhé i mnohem kratší stopáže, kde jsem se často dívala na hodiny a byla ráda, kdy se blížil ke konci, aby neskončil. Chtěla jsem vědět, jak skončí, ale zároveň jsem se to bála vědět. Atmosféra v ponorce byla opravdu zničující a klaustrofobická, všechny scény nadmíru působivé a velmi autentické. Představte si, že byste měli být, byť jen na chvíli v jejich kůži, tam dole, kde je tma a ticho, kde si nemůžete být jisti ničím, nic nevidíte, můžete jen tušit a doufat. Nevím proč, ale několikrát jsem si během filmu vzpomněla na ponorku Kursk... ()
Galéria (101)
Fotka © Bavaria Film International
Zaujímavosti (52)
- Herci mali zakázané vystavovať sa slnečnému žiareniu, aby vo filme mali čo najbelšiu pleť ako ozajstná posádka ponorky. (pravo)
- Scéna v baru z počátku filmu byla natočena jako jedna z posledních. (Kulmon)
- Herec Klaus Wenneman sa dostal k filmovej role na základe kamarátskeho vzťahu s Jürgenom Prochnowom. Dovtedy hral iba v divadle a Ponorka bola jeho prvá skúsenosť s kamerou. (pravo)
Reklama