Môj nepriateľ

Jo, buddy movie jde podat všelijak, i takhle. Původně jsem tomu filmu moc nevěřil, ale to trvalo tak 5 minut a začalo se mi to líbit. Ta planeta, kde Willis ztroskotal, byl dost zajímavá, včetně všech těch potvor, které tam byly, ta rasa draků je tu zajímavě popsaná a promyšlená a to putování pustinou mě bavilo. Bohužel od toho porodu šel můj zájem dolů a už to nic nezachránilo, protože do té doby to nevypadalo tak klasicky a hollywoodsky, ale prostě to k tomu nakonec spadlo, což je škoda. Kdyby to celé zůstalo u putování těch dvou, byl bych spokojenější mnohem víc, ale líbilo se mi to i tak, jen od toho porodu to podle mě prostě spadlo do už okoukaného. 4* (28.04.2019)

První dvě třetiny se poměrně věrně drží předlohy, i když řadu zajímavých dialogů nahradil gigantický mravkolev, a nabízejí i přes poměrně laciné kulisy zajímavou robinzonádu o nenávisti, měnící se v tvrdých podmínkách pusté planety v toleranci a přátelství. Kdyby se film držel předlohy i v závěru, mohlo to být napínavé a o hvězdičku lepší. Nesmyslná změna to však skopla k béčkově laciné trapnosti. (03.06.2011)

Člověk by čekal nějaký akční supergalaktický megacloumák, ale máme tady nefalšovanou pohádku! A k tomu z vesmíru. Zpočátku hledání společné řeči s nepřítelem, když oba piloti skončí jako trosečníci na opuštěné planetě, potom ještě drsněji, výchova mláděte nepřátelské rasy, a to s otcovským přístupem. Film jde prostě úplně jiným směrem, než bych býval čekal. Ale špatný rozhodně není, výprava je typicky "osmdesátková", Dennis Quaid byl hvězda už za mlada.70% (16.10.2012)

Daleká budoucnost, vesmírné putování, zlověstní mimozemšťané a meziplanetární válka jsou osvědčené dílky na složení spaceoperního puzzle. Petersen nám vypálil mlhovinu a složil z nich nenápadný příběh o dvou příslušnících znepřátelených stran, nucených v zájmu přežití složit zbraně a překonat vzájemné rozdíly, aby během té mnohokrát oboustranně prokleté snahy zjistili, že k překonávání toho zase tak moc není. I když je jeden z nich člověk a druhému byl přisouzen vzhled přerostlé latexové ještěrky s orientálním životním postojem a schopností partenogeneze, což jejímu/jeho lidskému společníkovi řádně zamotá hlavu a divákům se postará o citovější náplň příběhu, nejsou nám problémy, které řeší, nikterak cizí. Protože když se jeden tak dívá, jak se s cizím elementem na cizí planetě hledá společná řeč, nacházejí první malé skulinky v hradbě nenávisti a předsudků, postupně se ty skuliny zvětšují a za nimi se objevuje schopnost porozumění, přátelství a soucitu a mluví se o domově, který je po letech v cizím a studeném bitevním vesmírném poli už jen mlhavým pojmem, nedá mu to a zavzpomíná si na všechny války našich dějin a proklamace národních vůdců, že ti lidé, které jsme v životě neviděli, jsou naši smrtelní nepřátelé. A tiše zadoufá, že se v každé z nich našli nějací Willis a Jeriba, kteří aspoň pomyslně kopli ty rádoby státníky přímo do jejich nafouklé... megalomanie. (19.12.2007)

Pro mě naprosto neznámé sci-fi a o to větší překvapení. Že nemá pro mladé diváky narozené po roce 90 co nabídnout? Blbost. Na první pohled upoutají na svou dobu velmi dobré efekty a parádní lehce ujeté masky, které se krásně obejdou i bez CGI. Prostředí planety mi přišlo dostatečně působivé. Herecky nemám co vytknout, Dennis Quaid hraje svou typickou roli sympaťáka, ale Jerry byl vyloženě parádní, jeho mimika mě naprosto dostávala. (03.07.2014)