Bezstarostné dievča

Klidně bych ponechal doslovný překlad, protože Jednoduchá dívka by byla velmi přiléhavým názvem. Klasický počin prodchnutý letní atmosférou přímořského města, kde se nic moc neděje, nic moc neříká, nic moc neřeší a hlavní roli hraje vizuální stránka, moře, jachty a odhalená ženská těla. Stačí vypnout, nepřemýšlet a jen se devadesát minut dívat... (25.05.2024)

Baladický poetický príbeh-nepríbeh. O mužoch, ktorí sa správajú chrapúnsky, ale aj o tých, čo sa chovajú gentlemansky a otcovsky. O mladej žienke so sladkým srdcom, ktorá sa stretla so smrťou blízkej osoby, svet sa jej zrútil a potrebovala by sa s touto traumou vysporiadať. Robí z toho hlúposti - primerané tomu, ako hlúpo sa asi cíti. Ďalej je to aj o dievčinke, ktorá hľadala, čo so životom, odkiaľ-pokiaľ je to ešte OK, kto má byť jej vzorom. O tom, ako ľudia ľahko odsúdia posúdia toho druhého, nevediac, čím si prechádza. O prirodzenej a plastickej kráse. O ženskej dôstojnosti. A vôbec o ľudskej dôstojnosti. Teda celkovo „nič vážne“. Iba také ľahučké témy – ako vlnky na francúzskej riviére. Po skončení filmu som si hneď vyhľadala dáta o režisérke a scénaristke. Mladá baba v mojom veku. Myslím, že sme sa pochopili. Čítajúc komentáre tuná sa mi zazdalo, že čarovné krivky Zahie Deher a jej dámske dobrodružstvá vedia odviesť pozornosť niektorých divákov od pointy tohto filmu. Čo mi je ľúto. Osobne by som posunula vekovú hranicu na 15+ alebo radšej 18+. (28.06.2020)

Francúzske "herečky" s priezviskami Farid a Dehar pod taktovkou samozvaného režiséra Zlotowskeho. Títo čistokrvní Francúzi, ktorých súkmeňovci zvyknú väčšinou vypaľovať predmestia Paríža sa rozhodli natočiť niečo, čo už vidíme na zadných stranách aj takých denníkov ako Šport. Proste nejakú divnú ódu na ženské telo. Špeciálne Zahia Dehar nerobí nič iné, len sa vyzlieka. Mimochodom, je to tá istá dievčina, ktorá ako sedemnásťročná bola "darčekom" pre futbalistu Riberyho na narodeninovej párty, na ktorej sa nechala vytrtkať oslávencom a jeho kamošom Benzemom, aby ich neskôr žalovala za sexuálne zneužitie. Jedným slovom ludra, ktorá to dokazuje aj svojou ďalšou "kariérou" a rovnako tak týmto film. Nič viac ako odpad si to nezaslúži. Účel tohto filmu je mi naozaj záhadou. Buď sú cieľovou skupinou honibrci alebo je režisér honibrkom sám. (25.06.2020)

Tápání dospívajících se dá uchopit všelijak. Někdo jej pojme jako romantické oťukávání pod jasnou noční oblohou, jiný jako koloběh chlastu, výtržnictví, experimentů s drogami a sexem. Tihle Francouzi na to šli tak nějak povrchně až nijace. Režisérka Rebecca Zlotowski totiž nechává své postavy tak nějak přežívat a užívat a je na divákovi, jak si právě viděné uspořádá a pojmenuje. Šestnáctiletá dívka žije na francouzské Riviéře a na prázdniny k ní přijíždí starší sestřenice z (té velké) Paříže. Je to jiná liga, požitkářka, bez emocí, zvyklá na jiný životní styl a do barů chodící zásadně bez peněženky. Sestřenice přijmou pozvání na jachtu bohatého sběratele umění a jeho kamaráda, užívají si výletů, skočí s nimi na večeři, zajedou na návštěvu jejich prachaté přítelkyně. Z každého setkání si mladší z dívek vždy něco (snad dobrého) vezme. Horší je to ovšem s divákem, který si z tohohle sluncem zalitého vyprávění nevezme skoro nic. Sledujeme dva odlišné životní postoje a najednou je jaksi konec. Přitom potenciál byl. PS: přifouknutá Zahia Dehar je zajímavá bulvární postavička a zřejmě velká fotbalová fanynka, viz komentáře ostatních uživatelů. (11.01.2021)

Podle zdejších hodnocení bych to očekával mnohem horší. Já jsem s tím docela i spokojen. Krásné Cannes, fajn hudba, hezké barvy, postavy, které musíte nemít rádi a postavy, kterým můžete přát. Sex, chlast, sluníčko, jachta, prsa. Vlastně na odlehčení v pohodě. Pravda, po 20 minutách jsem to chtě vypnout, jak mě Tahia Dehar štvala, ale jsem rád, že jsem to neudělal. Naopak takový Benoit Magimel mě vyloženě bavil. Nicméně jednou určitě stačilo. (12.01.2024)