Pardon, nezastihli sme vás

You don't get hired here. (...) We like to call it on-boarding. You don't work for us. You work with us. You don't drive for us. You perform services. There's no employment contracts. There's no performance targets. (..) There's no wages, but fees. Is that clear? Naprosto. Na lidi musí bejt přísnost. Kdo maká od nevidím do nevidím na švarc systém, je motivován a nezlobí. Co by taky dělný lid podnikal, že jo? Samé nekalosti. Pokud jde o angažovanost a informační hodnotu snímku, není Loachovi co vytýkat. Obavy o situaci příslušníků nižších vrstev za neodůvodněné považovat nelze. Libertariánské sny se ve Spojeném království zhmotňují rychleji než jinde. Není pochyb, že britští profesionální řidiči jsou přetížení tak, že konec šichty odjezdí po správné straně vozovky. Příběh rodiny kurýra a pečovatelky pokrývá celý komplex problémů, zákonitost a provázanost: prekarizaci práce, stupidní (ale efektivní) ideologii švarc systému, kurvárny na trhu s bydlením, rozpojení závislosti dosaženého vzdělání a vyhlídek na získání slušného zaměstnání, příčiny kriminality mládeže, epidemii psychických poruch a rozpady rodin v existenčních potížích. Loach ušetří zlou slinu pro chronicky podfinancovaný NHS a společně se starou odborářkou zavzpomíná na akce sedmdesátých let (které přišly vnivěč nejen kvůli periodickým návratům voličů k Tories). Kritičtější lze být vůči formální rovině. Pomineme-li komplementární žánrovou metodu - výkony příležitostných herců (na fakturu?), nemůžeme přehlédnout hon na příliš mnoho zajíců zároveň. Rodiny v modelové situaci většinou řeší více problémů zároveň, ale některé mohl Loach přehlédnout alespoň z estetických důvodů; čítanka sociální práce též obsahuje vše, funkční literární dílo to z ní ale nedělá. Největší škoda je, že Loach své hrdiny idealizuje. Ricky rodina vyhlíží životně jako barvotiskový sovětský plakát ze třicátých let. Jakoby zbaveni práva na neřest, ač žádní myslitelé, její dospělí příslušníci jakýmsi zázrakem nedělají chyby, nejsou-li k tomu dohnáni zvnější. Sami od sebe nikdy. Za všechno může systém. Loach tím trochu překvapivě zastírá, že neosobní systémové podmínky dostávají do potíží příslušníky prekarizovaných vrstev právě tím, že je k chybování ponoukají a posléze je za ně drakonicky trestají (ku prospěchu jiných). V Loachových postavách nutně chybující proléty ze svého okolí nepoznáte, což je škoda, která se podepisuje na věrohodnosti jinak záslužného snímku. (03.01.2021)

Sociálny film, ktorý normálne že dýcha Anglickom od skvelého akcentu, cez tie baráky, cesty, ryšavé hrivy a pehavé tváre. Od prvého fakof sa človek hneď cíti ako na ostrovoch. Napriek tomu, že sa tu riešia v celku vážne veci, ono je to celkom úsmevné. Zároveň účinne funguje ako taká sociálna sonda do priemernej britskej rodiny potýkajúcej sa s problémami bežného života. (18.01.2020)

Vedle Karla Marxe neznám podobně tvořivého dělnického zastánce (a co jich bylo!) jako je Ken Loach, ať už je platí kdokoli a platí komukoli. Přes stále více se prosatzující filmy z honosných čvrtí, z honosných domů, s honosnými pracovními kabelami a mundury, hovoří ke mně Ken Loach mnohem srozumitelněji a jasnějí - mám stejný strach, že se kdy mohu dostat do sterilního prostředí buzžoustů stejně jako do brlohů nuzáků najatých na práci dle prekérních zákonů. Ano, prekérnost práce (prekarizace) je jednou z největších zlotřilostí neokapitalismu. Prekérními formami práce se dá přivydělávat, nikoli vydělávat. Při sledování rodinného života Rickyho a Abbie mi bylo mnohdy skutečně úzko (a zároveň slastně, nejsa v jejich kůži). A že film byl natočen podle skutečné události, na to můžete vzít jed, jak by mohl také jinak? Loach má s Maexem ještě něco společného - dovede vždy trefit hřebík přesně na havičku. Loachovi bylo při natáčení 82 let, možná se ho ani nezúčastnil, možná už někdo jiný přebral jeho taktovku. Bylo by to tak dobré... Já bych navíc mezi prekarizace zařadil i různé pracovní dohody vyžadující flexibilitu (teď potřebujeme, teď udělej), různé druhy konkurzů (např. obálková metoda) atd. - atd. až tak, že z obvyklé práce založené na dohodě o práci na dobu neurčitou mezi zaměstanavatelem a zaměstnancem, mnoho nezbude. (28.05.2020)

Britská sonda do života naprosto obyčejné rodiny, která řeší standardní rodinné záležitosti, jako problematické dospívání syna a otcovo zaměstnání kurýra, na kterém je závislé celé živobytí a musí tak přistoupit i na ty nejabsurdnější podmínky. Není to vyložená depka ale příliš světlých chvilek se zde také nenajde. Herecky přirozené režijně slušné, ale bez nápadu. (21.08.2022)

Človek dúfa, že ak bude poctivo a tvrdo pracovať, tak mu bude dožičená aspoň istá úroveň finančnej nezávislosti. No medzi náročnou prácou a veľkou výplatou niekedy priamu úmeru len veľmi ťažko hľadať... Každodenný boj o prežitie, pracovná rutina - naložiť, vyložiť, ustriehnuť si čas, vypočuť si nepríjemných zákazníkov, v krátkych okamihoch precítiť dobrú energiu za zopár vďačných klientov, počúvať nezmyselné reči šéfa, ktorý vo vás nevidí človeka, ale iba akýsi objekt na zarábanie peňazí. A toto dookola 14 hodín, takmer každý deň. Kedy máte popri tom všetkom čas vychutnať si život? Ricky sa dal na dráhu kuriéra, aby pomohol rodine splatiť dlhy. Jeho manželka robí opatrovateľku ľuďom, ktorí sú na to odkázaní. Prebaľuje, kŕmi, občas si vypočuje neoprávnené výčitky od zatrpknutých klientov. Napriek tomu sa riadi pre mňa neuveriteľne silným heslom: “Správaj sa k nim, ako keby to bola tvoja mama.” Okrem toho majú na pleciach výchovu dvoch detí, na ktorú už neostáva veľa času. No robia, čo môžu. Príbeh, ktorý silne odráža fakt, že keď je vo vzťahu dostatok lásky, podpory a rešpektu, rodina dokáže zvládnuť aj tú najväčšiu životnú krízu. Pretože vďaka týmto hodnotám disponuje neuveriteľnou silou s tým všetkým bojovať. Ak máte radi tvorbu Kena Loacha, určite na film zájdite, pretože dostanete štandardne kvalitnú sociálnu drámu. Režisér sa drží svojej tradičnej šablóny, takže na jednej strane neprekvapuje, no na strane druhej sa filmu nedá nič výrazne vytknúť. Pretože je presne o tom, čo život prináša. (Be2Can, 2019) (10.11.2019)