Roky a roky

[spojly spojly] Jsou (mini)série, které bojují s tím, že mají málo materiálu na to naplnit celou svou stopáž, tak nás občas nutí meditovat nad často úplně zbytečnými scénami, které děj nikam neposouvají. A pak je Years and Years, který by rád vyprávěl O VŠEM a O VŠECH a ze všech úhlů a s přesahem a ideálně se stal nejrelevantnějším současným dílem na zeměkouli, vedle kterého by Black Mirror vypadalo jak seschlá hlava domorodce. Jenomže na to nemá dostatečný prostor, rozpočet a energii. A obecně si myslím, že takto velkopansky celou látku pojmout je hlavně záležitost ega tvůrců. Takhle se série otře o populismus, konzervatizmus, nacionalismus, vlastnictví médií, transhumanitu, migrační vlny, klimatickou krizi, terorismus, globalizované banky, odosobňování vztahu mezi státem a občanem, aktivistickou vyhořelost, celoevropskou nestabilitu, potřebu segregace, deep-fakes a desítky dalších dnes skloňovaných témat, aby to pak uzavřela výstřelem z raketometu a dodávkou projíždějící plot. Jak se série blíží totiž ke konci, čím dál více vyplouvá na povrch její bezradnost a nesoustředěnost, díky níž se zásadní změny odehrávají náhle a lusknutím prstu, protože už nestíhá ukazovat, co k nim vedlo, takže je většinou pak dovysvětluje zpětně a jejich efektu si dodává neskutečně lacinou kýčovitou jakoby epickou hudbou, která zní jak ukradené samply od Nightwish. Tuhý a rychlý produkční proces pak naznačuje zjevná lacinost a odfláknutost jak vykreslení světa blízké budoucnosti, tak režijní práce, kterou ale nelze omluvit nízkým rozpočtem, když si člověk vzpomene třeba na předloňský maďarský Jupiter Holdja a jeho schopnost vykreslení zmatené a chaotické Evropy. Oceňuji dobře napsané postavy měšťáckých idiotů (až bude Rory Kinnear někdy hrát postavu, kterou byste nechtěli zamlátit do země, zavolejte mi), oceňuji pár scénáristických detailů (monolog Vivienne Rook naznačující, že ona není hybatelem děje či scéna voleb, kdy černoška s gayem volí konzervativce a labouristy pak čerstvě její manžel, protože mu banka zmizela s prachama, jejich sestra, která strávila celý život lidskoprávním aktivismem pak samozřejmě nevolí vůbec), ale to všechno padá s legračním závěrem a-la young adults spiklenecké filmy, kde se jako všechno změní tím, že hrdinové nahackujou všechny televize světa záběrama uprchlíků za ploty v detenčních centrech. Což jako asi prý pak změnilo Anglii. Já bych jen rád zmínil, že na záběry uprchlíků za ploty v detenčních centrech se lidi dívají již čtyři roky místo reklam a pokud to s někým nehne, tak to je ta lepší varianta. (08.08.2019)

Fantasticky vtahující, od konce prvního dílu až nesnesitelně mrazivá šou. Rokům se daří to, co těm nejlepším epizodám Black Mirror. Dostat vás přímo tam. Uvěřit tomu všemu. A navzdory řadě perfektních silnejch scén, ta nejsilnější se odehrává u stolu. V závěrečný epizodě, v monologu perfektní Anny Reid. Tohle všechno je totiž naše vina. Nebo, ehm, může bejt. (22.06.2019)

Asi nejvíce mi na tom vadí, jak zarputile to diváku cpe pod nos, o čem to má být. Paradoxně se to tak míjí s účinkem, který to chce vyvolat, a nepůsobí to ve výsledku příliš přesvědčivě. A beztak se mi nezdá, že by to o době, ve které žijeme a o tom, kam jako lidstvo směřujeme, říkalo něco objevného. Seriál postrádá osobitost, v nastíněných tématech se zdržuje na povrchu a většinou jen recykluje donekonečna omílaná klišé, z nichž už začínám být docela unavený. (25.01.2020)

Z prvních 2-3 dílů jsem cítil apokalyptický vibrace, který působily vcelku reálně, ale pak se to nějak zvrhne do zrychlenýho vztahovýho drama s trochou předvídání budoucích problémů a ke konci už je to jen trapný béčko s divným "happyendem". Trochu jsem se cukal při konstatovaní o běžné britské rodince procházející dějinými událostmi. Chápal jsem že je potřeba smrsknout britskou populaci a její problémy do jedné rodiny, ale stejně gay, lesba aktivistka, kripl matka samoživitelka a jeden podvádějící heterosexuál...ublížení uprchlící, ruský hackaři, vyhrožující "ekoteroristi", hromada homosexu, evil Trump, transexuální dítě a ženy bojovnice za spravedlnost...multikulti pro-všchno agenda tam je a bylo mi z ní trochu blivno. (29.08.2019)

Občas to sice lehce klouzá po povrchu a nebo to naopak zbytečně rozehrává linky, které se nedotáhnou do konce, ale filmařsky je to docela nářez a ve spojení s epickým soundtrackem tahle minisérie umí doslova dělat divy. Jen si teda nejsem jistej, jestli je vlastně děsivější sledovat tenhle počin a nebo si spíš číst zamindrákované výblitky některých zdejších omezenců brečících snad už u každého filmu, kde se objeví nějaká menšina. No, ČSFD je obecně bohužel stále toxičtější prostředí někde téměř už na úrovni diskuzního fóra Novinek.cz, ale je vlastně dobrej paradox číst to zrovna u Years and Years. :-) (10.04.2021)