Bitka medzi mužmi

Nadšený síce nie som, ale mimoriadne uznanie si tento film, ktorý poznám pod názvom Rififi, zaslúži aj po 60 rokoch. Niektoré scény sú svojim novátorstvom nezabudnuteľné, iné mi pripomínali slávne anglické kriminálky o pedantne napánovaných a uskutočnených krádežiach. Pravdou však je aj to, že niekedy som sa nudil a hudba sa tak okato snažila dotvárať napätie, až to rušilo. Ocenil som, že z hercov som poznal iba Hosseina a nemusel som zvažovať, či niektorá z filmstar hrá v súlade so svojimi možnosťami alebo nie. U filmov tohto druhu divák zvykne rozmýšľať, kto od koho odpisoval. Rok 1955 je veľkou zárukou, že bol viac zdrojom ako produktom odpisovania. (27.08.2015)

Rififi je v parížskom podsvetí slangový výraz pre bitku. A že príde k boji medzi dvomi gangsterskými skupinami je jasné od počiatku. Tento súboj je však len vrcholom ľadovca, Dassinov noir je predovšetkým precíznou hrou, plnou skvelých záberov, napätia a autentickosti prostredia. Famózna scéna trvajúca skoro pol hodiny, kde banda lúpi diamanty, je natočená bez hudby a dialógov a takto filmárských výnimočných scén ( záver ) je omnoho viac. (05.09.2011)

Rvačka mezi muži - už sám název napovídá, že se tu bude odehrávat cosi patriarchálně zemitého, podvědomě násilného a archaicky opravdového... Ten zvláštní podtón násilí, ta do příběhu vepsaná osudovost, ty ostře řezané rysy ve tvářích hrdinů, především toho hlavního...film noir. Přes expresionisticky stylizovaný filmový plakát se divák dostává do výlučného světa mužů - tedy apriori světa násilí, zločinu, peněz, tedy i moci, žen a majetku. Hlavní hrdina příznačně hned v expozici přichází z vězení, což v rámci žánru predestinuje jeho budoucí cestu. Ve světě pařížských šamstrů nelze žít bez peněz. Zločin determinuje nejenom osud hrdinů, ale i všech jejich blízkých - žen, přítelkyň, dětí... Exprese černobílého obrazu, exprese nasvíceného obličeje hrdinova, jeho ostře řezaných rysů a chladného pohledu, exprese šedavého pohasínajícího velkoměsta... Svět zločinu. Zvítězí-li tu někdo, pak je to vždy Pyrrhovo vítěství, draze zaplacené a vykoupené tou nejvyšší cenou... Všehoschopných mužů je v Paříži dost a argumenty mají vždy pádné. Černobílý film zdobí nejen precizně nasnímaná kamera, ale i do posledního detailu promyšlená mizanscéna (hlavně vozový park tu hraje důležitou roli), kvalitní práce s herci, dokonale promyšlený scénář. Formálním vrcholem snímku je pak více než dvacetiminutová scéna bez potřeby byť jen jediného slova, kdy gang vniká předem secvičeným způsobem do klenotnictví. Jednotlivé úkony do sebe logicky zapadají a divák tak bez dechu sleduje doslova balet či výrazový tanec lupičů... Celá ta kasařská choreografie má hlubší rámec v struktuře příběhu i filmu. Tato ,,estetizace" překročení zákona je jakýmsi významovým předělem mezi kauzálním rozehráním a jeho nutnými neodvratnými dopady. Osudovost je vůbec vepsána do samotné struktury příběhu. Narace se děje přesně v šabloně zákonitostí žánru noir. Nechybí nezbytné propriety - osudová famme fatale, osudový sok, ukotvení v oblasti tragédie. Tahle gangsterka má prostě hluboký záběr a mimořádné filmové kvality... (07.12.2007)

Jelikož jsem viděl Killing i Rififi ve stejném týdnu, svádí mě to srovnávat. Rififi má v sobě hollywoodské prvky, avšak francouzská produkce udělala své a vznikla evropsky tvrdá krimi, určitě jedna z nejlepších Noirek starého kontinetu. Dassin předvedl perfektní řemeslo._ Killing je zase americkou chloubou doby Noir, Kubrick udělal přesný opak. Zkrátil obsah filmu, vypustil zbytečné scény a vykreslování postav, bylo to svižnější a víc američtější, což v té době znamenalo víc. Když vynechám srovnávání, tak Rvačka mezi muži byla, je a bude tím nejlepším noir, co může Evropa nabídnout. O legendární scéně bez slov a hudby se mluví do dnes. (17.05.2008)

Výborná gangsterka s dobře propracovanými postavami utkví především skvěle zachycenou atmosférou z loupeže. Filmů s nápaditými loupežemi už jsem viděla povícero a začínají mne nudit. Rvačka mezi muži však nestaví celou pointu pouze na krádeži samotné a tím je natolik výjimečný, že dokáže zaujmout i po mnoha letech od svého vzniku. Snímek velmi zdařile spěje ke svému závěru, kde jedna drobná chyba spustí lavinu tragických událostí. (23.05.2011)