Muž menom Ove

Starý bručoun, pedant a zahořklý dědek. Ale taky okouzlující společník se smyslem pro humor a až příliš velkým srdcem. Takové klišé, jako je postupné rozkrývání mrzoutského hrdiny v člověka na správném místě, přetavili švédští tvůrci na v okouzlující film. Leitmotivem celého filmu je hlavně to, jak moc Ovemu chybí zesnulá manželka a jak se za ní už těší. Na tom staví i dojemné scény, které jsou chytře dávkovány, aby se nezvrhly za hranu patosu, ale dokázaly diváka chytit za srdce. Proto jsou nejpůsobivější ani ne tak závěrečné minuty jako spíš průběžné Oveho návštěvy hřbitova, kde si se Sonjou povídá, dotýká se náhrobku, klidně si lehne vedle ní, stále se cítí být její součástí. Ove je Švéd ze staré školy: snad každý ho dokáže naštvat a vysloužit si nelichotivé označení idiot. Ale ne všechno je takové, jako se zdá: stejně jako se Ove zarazí nad smíšeným manželstvím Švéda a Íránky, kde mu však nevadí skutečnost jako taková, spíš že do rýže přidávají šafrán (takové novoty!) a že onen soused je zoufale neschopný lempl. Ovšem nikdy nesahejte na konzervativní hodnoty! Ovemu je jedno, jestli jste třeba homosexuál, ale nepochopí, že si kdokoli může chtít pořídit renault. Protože saab. Pochopitelně. Muž jménem Ove je prostý lidský příběh, civilní, nevtíravý, mnohokrát viděný, ale určitě ne omšelý. A představuje špičku evropské kinematografie. (12.03.2018)

Švédi si Stoletým staříkem vytvořili novou odrůdu komedií, která absurdní situace prolíná s realitou všedního života, s čímž je skandinávská kinematografie více než ztotožněná. U Muž jménem Ove mluví za sebe moc hezký a lidský příběh, který je jednou smutný, aby následně lidsky rozesmál duši každého z nás. K tomu prostředí je velice zajímavé, originální a vytváří celou sérii zajímavých situací, které se sice tváří absurdně, ale ve skutečnosti se evidentně zakládají na životních zkušenostech každého Švéda. Taková rivalita Volvo vs. Saab je naprosto geniální. Řezal jsem se u ní smíchy snad pokaždé, kdy jsem tyhle auta ve filmu zahlédl. Během filmu mi bylo tak hezky, že pět hvězdiček by na podobný film bylo sakra málo. (03.02.2017)

Naprosto skvělý film. Už dlouho jsem se tak nepobavil. Četl jsem i knížku, která byla stejně jako film vynikající. Miluji švédské knihy a spisovatele a když se nějaká kniha zfilmuje je z toho dokonalý film. Jako třeba právě Muž jménem Ove. A teď už k filmu. Příběh se velice shodoval s knihou. Hannes Holm plně využil původního knižního příběhu. Ve filmu nebyla scéna nebo herec, který by se mi nelíbil. Rolf Lassgard zahrál Oveho naprosto dokonale. Bahar Pars jako Parvaneh byla též dokonalá. Akorát se mi zdá, že jsem ve filmu jméno Parvaneh vůbec nepostřehl, ale třeba tam bylo a já si jenom nemůžu vzpomenout:-). Ostatní herci byli též skvělí. Děj se krásně prolínal s minulostí. To mám na filmech velmi rád a Oveho vyprávění zpoza jeho nedotažených pokusů o sebevraždu je doslova strhující. Scénář byl excelentní, plný výborných hlášek a kamera taky nebyla vůbec špatná. Hudba, tak ta mě oslnila snad nejvíce. Byla výborná. A zvuk, tak to bylo něco. Zvukaři si s tím tentokrát opravdu vyhráli. Nestává se moc často, aby bylo ve filmu silně zachyceno jak kocour přede:-). Nejvíce se mi, ale líbila jedna věc. Chvílemi byl film velice zábavný a vtipný a chvílemi zase velmi smutný. Někdy jste se museli velice smát a někdy jste museli udržet slzu. Ale tak to má být. Podle mě je nejlepší scéna jak Ove najde kocoura a to psisko na něj štěká a jeho panička na něj hází kameny. Ove pak pronese výbornou hlášku, "Jestli se mi tu ta bestie ještě jednou vychčije tak dám do toho obrubníku proud." Dále pak scény s Parvaneh a v minulosti se Sonjou. Opravdu já nemám slov. Švédi tento film vyslali na oscary a já myslím, že by se do finální pětky za cizojazyčný film mohl dostat. Tento film se u mě dostal na třetí místo v mé tabulce viděných filmů roku 2016. (10.12.2016)

Po prečítaní obsahu, som čakala nejakú variáciu Gran Torina na švédsky spôsob. Mýlila som sa však. Tento film mi po skončení skôr pripomenul Single man. Bolesť zo straty blízkej osoby a vyrovnávanie sa so smrťou na iný spôsob. Musím povedať, že aj tento sa veľmi vydaril. Ďakujem axcrisovi za jeho tip, dokonale odhadol môj filmový vkus! (02.09.2016)

„Chcete mě vyhodit.“ - „Tak bych to úplně neřekl. Ale je to blízko.“ Na film se mi sešly výborné reference, ale až takovou pecku jsem nečekal. Hlavního hrdinu, příkladnou osinu v prdeli, jsem si hned oblíbil a naplno mu začal fandit. A také s ním soucítit. No uznejte sami, rozhodnete se „skončit“, abyste konečně mohli za svou milou, ale ani na to nemáte klid, pořád musí někdo otravovat…Film je tragikomedií s velkým důrazem na černý humor, který je promíchán se smutnými a dojemnými momentkami ovšem v takovém poměru, že tenhle mix funguje na výbornou, ničeho není moc nebo naopak málo. A nutno podotknout, že já se převážnou část filmu „prochechtal“, protože těch vtipných situací je tu až nebývalá koncentrace (jedno zda v minulosti či přítomnosti). K závěru sice naivity a sentimentu přibývá, ale končí se s nadhledem (žádné slzavé údolí). Celkově dávám slabších, ale ještě 5*. „Hoďte ještě jeden a z vašeho mopse ušiju rohožku!“ - „Je to čivava. A ta kočka má určitě vzteklinu a mor!“ - „To vy také a neházíme po vás kameny.“ (10.08.2017)