Smrť a dievča

Ve Smrt a dívka nás Polanski zavádí do divadelní hry o třech protagonistech. Hrdinka (Sigourney Weaver) si v sobě něco nese, její manžel (Stuart Wilson) se snaží vše poklidně řešit a cizinec (Ben Kingsley) má zaděláno na pořádný problém... Roman Polanski mi opět dokázal, že je velký režisér, i když k dokonalosti mi tentokrát něco chybělo. Polanski nás hodně pokouší, samozřejmě nezapomíná ani na provokaci (viz. dámské kalhotky jako roubík). Příběh nakonec dovádí do epického finále, jež leží kdesi mezi pravdou a lží / spravedlností a slepou mstou. Závěr se krom dramatického rozuzlení nese i v duchu obrazového kouzlení Tonina Delli Colliho (jeden z jeho posledních filmů) a hudebního doprovodu Wojciecha Kilara. Zároveň nesmím opomenout pro děj zásadní Schubertovu skladbu "Death and the Maiden," která zazní hlavně v úvodní a závěrečné scéně. Rafael Yglesias a Ariel Dorfman (autor původní hry) napsali skvělý příběh o utrpení, poznamenání i smíření. Polanski zde nezastírá svůj tvůrčí rukopis, jako vždy výborně vede herce, přičemž je umí pevně držet na určitých pozicích a dle potřeby s nimi hýbat jako na šachovnici. Sigourney Weaver hraje duševně poznamenanou Paulinu, v níž přítomnost Bena Kingsleyho odstartuje dlouho skryté osobní trauma a započne cestu odplaty. Stuart Wilson sehraje v této hře důležitou úlohu - prostředníka, který jejich setkání více méně řídí. Co filmu ubírá? Svým způsobem jeho nepřirozenost, chvílemi mi přijde příliš vykonstruovaný, což pro mě není u Polanského úplně zvykem. 75%. Pořád je to každopádně dobrý film. (01.12.2018)

Spoilery! Polanski je takovým režisérským chameleonem. V každém snímku dovede nastavit podstatně odlišný styl. Kdybych předem nevěděl, že je režisérem, tak bych ho na základě snímku režisérem nehádal. Co se týče snímku, tak celý úspěch filmu stojí na vynikající a neuvěřitelně husté atmosféře a dvou bezchybných hereckých výkonů Sigurney Weaver, kterou osobně nesnáším, protože velice často bezdůvodně přehrává a její herectví působí afektovaně. Tentokrát ovšem musím opravdu smeknout, protože jsem ji věřil každičké gesto. Druhým skvělým hercem byl Ben Kingsley, kterého mám rád, protože je skvělý vždy a všude. Úplně jsem nepochopil obsazení jakéhosi Wolfganga Winklera, který hrál přímo příšerně a snímek zbytečně srážel. Ve filmu nechybělo ani trošku humoru. Už jsem v životě slyšel spoustu vtipů, ale ten o tom, že Sigourney Weaver byla znásilněná jen proto, že je "krásná", ten jsem slyšel poprvé. Kdo má rád napínavé konverzačky, ten si přijde na své. Luxusně napsané dialogy a velice atraktivní zamýšlení se nad zločinem a trestem. Slabší 4 kousky! (25.07.2018)

Úchvatné komorní dílo, které je v prvé řadě hereckým koncertem třech osob v čele s božskou Sigourney Weaver. Co všechno může vzniknout z banální zápletky, kdy žena čeká na svého muže, který píchnul? V tomto případě brilantní psychologické drama, kde si neustále kladete otázku "Jak bych se tady zachoval?" Herci hrají tak přesvědčivě, že vás vtáhnou do děje a rázem se ze zamrzlého severu Čech přenesete do dusné noci v jedné jihoamerické zemi, kde nedávno proběhla jakástakás demokratizace (ve filmu se mimojiné objevují zajímavé vedlejší linie týkající se obecně vypořádání s minulostí nedemokratického režimu aplikovatelné třeba i u nás a vůbec celým filmem se potají táhne myšlenka zločinu a (formy) trestu). Polanski se tady zkrátka zavřel se třemi herci v domku a natočil DRAMA ve všech smyslech tohoto slova. Víc není třeba psát, stačí se jen podívat a zamyslet se. Tleskám především Sigourney (kromě nadvýkonu jí to tady i sluší a dočkáme se i pár vetřelcoidních pohledů) a za dechberoucí závěrečné "confession" i Benu Kingsleymu. (26.01.2010)

,,NENÍ TĚŽKÉ PONIŽOVAT NEBO BÝT PONIŽOVANÝ, DOKTORE. NENÍ TĚŽKÉ UKAZOVAT LIDEM SVOJI MOC...“ /// Divadlo o vyrovnání se s minulostí a hra na přiznání a odpuštění. Nebo taky ne… Baví mě Polanskýho vášeň pro divadelní hry. Jen oproti Carnage tu máme téma poněkud drsnější. Vono když filmujete divadlo, máte (zřejmě) víc jak půlku úspěchu jistou. Příběh je vyzkoušenej a tak už to chce jen mít talent a nezkurvit detaily. Jako třeba obsazení. Kingsley je dost dobrej padouch/nepadouch, Weaver by mohla bejt z flegu gestapačkou a Wilson … prostě takovej má bejt. Není to ani tak o týrání a zatloukání. Spíš by měla bavit ta neustálá pochybnost. Což na mě spolehlivě fungovalo. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou divadelní hru, kterou napsal chilský dramatik Ariel Dorfman, neznám. 2.) Nevím, jak se projevuje morbidní zvědavost. 3.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (12.06.2014)

Vynikající konverzační thriller, který spolehlivě drží diváka v nejistotě - především díky excelentnímu hereckému výkonu Sigourney Weaver, která se velmi přesvědčivě drží na hranici mezi osobou s traumatem, která touží po pomstě, a bláznem. Polanski mě osobně ještě nikdy úplně nenadchnul (a nepodařilo se mu to ani tentokrát), tento film na mne alespoň nepůsobil tak chladně a bezemočně jako jeho ostatní díla. Death and the Maiden určitě stojí za pozornost. (12.09.2010)