Buldog

Jako nejúžasnější uživatel této databáze se musím přiznat, že v tomhle případě bych vůbec poprvé v životě Morriconeho hudbu nepoznal. Hodně se zde odlišil od svého typického rukopisu a pokusil se zde diváky přenést do víru francouzského boje s časem. To Polanskiho rukopis byl mnohem zřetelnější. Mých 20 čísel v pozoru během sledování rozhodně nebylo, ale docela se mi film líbil. Harrison Ford si zde střihl příjemnou one man show a mimo jiné ukázal, že muž dovede ustát kopanec do hlavy a současně si zachovat tajemství o velikosti svého mužství přidržením oblečení v místech, která by žádná slušná dívka neměla nadměrně prozkoumávat. Příjemná kriminální naháněčka, ale určitě nic, co by zůstalo zaryté v paměti delší dobu. Když film vynecháte, tak o nic nepřijdete. [65 %] (21.07.2020)

Rozporuplný Polanského výkon plný strhujúcich momentov, no aj zakopnutí. Akoby sa pán majster nevedeli rozhodnúť, či točia realistický thriller alebo žánrovú hračičku, či sa chcú viac sústrediť na príbeh alebo na formu, akou ho vyrozprávať. Ono je to potom pri sledovaní podobný pocit, ako na húsenkovej dráhe a na uplakanom konci čaká znechucujúca závrať. To všetko by ešte bolo ospravedlniteľné, keby sa dal Frantic označiť za alegóriu na tému "ženatý chlap v zrelom veku a jeho náhodná známosť", lenže ani táto línia, i keď to chvíľami vyzeralo presne tak (ten tanec v arabskom klube nemal chybu), nikam nedošla. Čo je úplne najhoršie, kvôli tejto nekoncepčnosti a nedotiahnutosti je to film, ktorý starne. (október 2009) (10.08.2005)

Výborný Ford - průměrný Polanski. Pokud hledáte podobný námět, zkuste TAKEN je dynamičtější, akčnější a do poslední chvilky napínavější než Polanskiho FRANTIC a i když víme, jak to dopadne, nestíháme o tom přemýšlet, protože Pierre Morel nevynechal jediný záběr, který by nebyl do detailu promyšlený. (29.07.2013)

Hlavními klady je tu Paříž a Harrison Ford, který je ve své roli naprosto přirozený a věrohodný. Jeho příběh se výborným způsobem rozjíždí a vyvolává skutečně silné emoce, postupně však upadá do žánrového standardu, který má sice občas nějakou silnou scénu, ale vyčnívá z něj především Fordovo ztvrárnění role obyčejného lékaře, ve kterém nečekaná krizová situace probouzí neobyčejnou zaputilost a odhodlání. Tu si ostatně o pár let později zopakoval také ve skvělém Uprchlíkovi. (17.03.2012)

Polanski stojí v žebříčku mých oblíbených režisérů hodně vysoko a jeho filmu jsem ještě nikdy potřebu dát méně než 3*, ale když si promítnu jeho filmografii, musím přiznat, že 48 hodin v Paříži považuju nikoliv snad nutně za vůbec nejslabší, ale pro mě osobně za nejméně zajímavý snímek z jeho tvůrčí dílny. Problém není v režii, i když zde atmosféru v pravém slova smyslu nenacházím a Polanského virtuóznost spatřuji jen v pár záběrech ze střech domů, ale pořád jde o velmi slušné a v každém případě nadstandardní řemeslo. Problém mám ale se scénářem, který mi přijde tak nějak rutinní, nepřekvapující a řekněme nedotažený. Polanksi scénárista zkrátka nedosahuje úrovně Polanského coby režiséra. Na filmu je nejzajímavější profesionální výkon Harrisona Forda, který je v tomhle druhu thrilleru jako doma a hravě zvládá jak polohu usedlého seriózního měšťáka, tak i chlapa, který skáče po střechách domů a je ochoten riskovat tváří v tvář profesionálním zabijákům. A nesmím zapomenout na půvaby Emmanuelle Seigner, jakkoliv mám pocit, že právě interakce mezi Fordovou postavou a tou její jsou trochu nucené a Polanski chtěl prostě udělat radost své životní partnerce. Celkový dojem: 55 %. (19.01.2015)